Proto když v zámeckém parku museli provést redukci koruny buku kvůli napadení houbou vějířovcem obrovským, rozhodli se pracovníci Správy národního parku využít dřevo k založení broukoviště. Vznikne nedaleko místa, kde strom stál, poblíž geologické stezky a rybníčku.

„Postupně odumírající či mrtvé stromy jsou přirozenou součástí zdravého lesa. Představují velký zdroj potravy, a proto se na něj během evoluce navázala celá škála organismů, kterým odborným termínem říkáme saproxylické," poukázalmluvčí parku Radek Drahný.

Náleží k nim mnoho druhů brouků a ostatního hmyzu, dále hub, lišejníků či mechů. Podle odhadů tvoří nejméně čtvrtinu všech druhů v lese.

„Na území Krkonošského národního parku vytváříme prostředí pro různé organizmy dlouhodobě. V lesích ponecháváme řadu doupných stromů, které jsou domovem dutinových ptáků i řady druhů hmyzu a hub. Po těžbě ponecháváme na místě 10 procent dřevní hmoty, která svým rozkladem poskytne životní prostor a živiny mnoha organizmům," doplnil Radek Drahný.

Díky tomuto přístupu je Správa KRNAP držitelem certifikátu FSC, který je prestižním zhodnocením vysoké kvality péče o lesní ekosystémy národního parku.

Nechávají brouka žít. Část odumírajícího dřeva musí v krajině zůstat ladem

Organismy vázané na trouchnivějící či mrtvé dřevo tvoří nejméně čtvrtinu všech druhů v našich lesích. Proto jsou nedílnou a důležitou součástí přírody a je třeba i jim ponechat dostatečný životní prostor.

„U brouků – zlatohlávků, mnohých krasců, tesaříků, roháčků, kovaříků – jsou na mrtvé dřevo vázána jejich nedospělá stádia, larvy. Některé druhy se vyvíjejí v čerstvě odumřelém dřevě, jiné počkají, až dojde k jeho částečnému či úplnému ztrouchnivění, některé se vyvíjejí v slabých větvích, jiné pro svůj vývoj potřebují mohutné kmeny," připomněl složitost přírodního dění Radek Drahný ze Správy Krkonošského národního parku.

V dnešní kulturní krajině ale zůstává jen málo odumírajících a mrtvých stromů. Když nikoho neohrožují, měly by proto v přírodě zůstávat. Pokud takový strom ale musí být například z bezpečnostních důvodů pokácen, lze větší či menší část dřeva ponechat na místě a vytvořit broukoviště – uměle sestavený soubor částí kmenů a větví.

„Tím se opět vhodné prostředí vytvoří. Není sice plnohodnotnou náhradou odumírajícího stromu, který leží v krajině i desítky let a poskytuje tak neustále prostor pro život mnoha generací saproxylických druhů, může však poskytnout náhradní útočiště pro vývoj některých méně náročných organismů," doplnil Radek Drahný.

Jiří Řehounek ze sdružení Calla doporučuje, aby broukoviště bylo na slunečném místě. Řada druhů totiž potřebuje dobře osluněné kmeny, které v dnešních hustých lesích téměř chybějí. „Platí ovšem, že lepší je udělat ho ve stínu, než vůbec. Brouci si ho najdou," dodává Řehounek. „Ale nesmí sloužit jako alibi ve stylu: kácení nevadí, zřídíme broukoviště," upozorňuje.