Akce, kterou uspořádal Okresní myslivecký spolek Trutnov ve spolupráci s Českomoravskou mysliveckou jednotou a Českomoravskou kynologickou jednotou, se konala také jako mistrovství České republiky.

„Účast na vrcholné soutěži ohařů je podmíněna nejlepším umístěním na všech všestranných zkouškách konaných v předchozím roce. Navíc účastníci svojí výkonnost prokáží na kvalifikační soutěži, která se koná na jaře,“ uvedl ke startovnímu poli, v němž byla i jedna žena, Jaroslav Čechura, předseda OMS Trutnov.

Podle jeho slov si spolek k pořádání akce nevybral Kuks náhodou. „Z hlediska myslivecké historie se jedná o velice významné místo, které bylo součástí známějšího panství hraběte Františka Antonína Šporka v období baroka,“ podotkl Čechura a pokračoval: „Tehdy se začali vybírat jedinci spárkaté zvěře, kteří byli určeni pro lov. Smečka psů daný kus sledovala tak zvaně po pachové stopě, kterou si nesměla splést. Psi se snažili jelena zastavit, což bylo velice náročné. Účastníci sledovali průběh lovu na koních a protože se v terénu museli domlouvat, používaly se troubené signály na lesní rohy. Špork sem tento způsob lovu přenesl ze zemí Francie, kde vznikl.“ Předchůdcem tohoto způsobu lovu byly štvanice, kde se lovila drobná zvěř, například zajíc nebo liška. Zde psi sledovali zvěř zrakem, ne po stopě. Používala se tedy plemena, která vynikala rychlostí, aby měla zvěř stále na dohled.

Samotná soutěž ohařů se ale uskutečnila na jiných místech, a to ve dvou honitbách. „Na okrese Trutnov to bylo v honitbě s názvem Hradiště, která se nachází mezi Kocbeří a Choustníkovým Hradištěm. Zde probíhaly práce na rybníku Rábiš, který je v blízkosti Kohoutova. Psi tady pracovali při lovu divokých kachen. Druhou lokalitou byla bažantnice Mochov u Opočna, kterou propůjčila Kristina Colloredo Mans〜feld,“ vysvětlil Čechura.

Psi, kteří museli prokázat všestrannou použitelnost, se utkali ve 28 disciplínách rozdělených do tří okruhů – práce na poli, v lese a na vodě. „Účelem používání těchto loveckých psů je vyhledat ukrytou drobnou zvěř, umožnit její ulovení nebo poraněnou zvěř spárkatou dosledovat. V případě, že se zvěř nachází po ulovení ukrytá nebo na vodní hladině, tak ji musí pes lovci přinést,“ podotkl k pravidlům Čechura, který byl zároveň ředitelem soutěže.

Vítězem memoriálu se nakonec stala fena českého fouska, jediného národního plemene ohařů, Alma z Lovčických tarasů, kterou vedl Jaroslav Novotný. Zároveň byla oceněna za nejlepší práci na vodě. Druhý skončil krátkosrstý ohař Flik z Dubovských luhov vedený Pavlem Pilařem. Třetí příčka patřila krátkosrstému ohaři Hipu z Ouhelí s vůdcem Vladimírem Dufkem, který byl také oceněn za nejlepší práci v lese. Nejlepší práci na poli předvedl Cass z Mešinské hájovny, jediný startující pointr. Díky výsledkům se minimálně nejlepších deset psů kvalifikovalo na Memoriál Karla Podhajského, který je v České republice nejvyšší soutěží ohařů s mezinárodní účastí.

„Podle ohlasů početné skupiny diváků, která tvořila takzvanou koronu, byl memoriál dobře hodnocen, nevyskytly se totiž žádné organizační problémy. Vysoce byl hodnocen i odborníky, za něž je třeba považovat rozhodčí. Svědčí o tom to, že jen čtyři psi neuspěli,“ dodal Čechura.

Práci psů hodnotil sedmnáctičlenný sbor delegovaných rozhodčích s vrchním sudím Františkem Zahradníčkem. Memoriál organizačně zajišťoval tým třiceti pořadatelů. Organizátoři na závěr poděkovali všem sponzorů, z nichž vyznané postavení zaujal Krajský úřad Královéhradeckého kraje.