Známé kino Vlast v Janských Lázních, proslulé kromě promítání zajímavých filmů i pořádáním koncertů a dalších akcí, se obává o existenci. „Na jeho digitalizaci za 3,5 milionu korun nejsou peníze, snažíme se prosadit alespoň ozvučení sálu, které by mělo přijít na 500 tisíc korun. Teprve pak bychom mohli mít alespoň šanci na dotaci ze státního fondu na podporu kinematografie. Ale jak se k problému postaví zastupitelé, zatím není jasné,“ informovala Eva Hronešová, vedoucí kulturního odboru MěÚ.
Právě v pondělí mělo zastupitelstvo na pracovní schůzce projednávat rozpočet. „Souvisí s ním i částka 560 tisíc korun, kterou navrhujeme na provoz kina v letošním roce. Proti loňským 640 tisícům se už dost podstatně snížila,“ uvedla Eva Hronešová.
O digitalizaci v současnosti neuvažují ani v Hostinném. „Čeká nás rozhodnutí, jakou cestou se vydat. Celá záležitost je finančně mimo naše reálné možnosti. Za těchto podmínek zvažujeme, jestli kino vůbec provozovat,“ řekl starosta Karel Klíma.
Kino ve Špindlerově Mlýně promítá zhruba šest až sedm filmů měsíčně. Biograf je už řadu let umístěn v sále vojenské zotavovny na Bedřichově. „Březen je pro nás poslední promítací měsíc, než začne rekonstrukce zotavovny,“ informoval včera vedoucí kina Petr Černý. Ale vzápětí dodal, že od září by se promítání na Bedřichov mělo zase vrátit. „Pokud však nedojde alespoň k zakoupení promítacího systému, který umožní promítání DVD filmů, budeme muset zřejmě filmovou produkci redukovat a promítat zde spíše starší snímky. Město, které je provozovatelem kina, rozhodně digitalizaci neplánuje. Jednáme s představiteli zotavovny, ale verdikt ještě nepadl,“ dodal vedoucí kina.
Na půl cesty
Částečný kus cesty urazilo kino v Úpici. „Máme digitální zvuk, který je podmínkou, ale další investice jsou v rozmezí 2,5 až 3 miliony korun. A nevíme, jak se k tomu město postaví. Mám pocit, že brzké řešení situace je zatím v nedohlednu,“ sdělil odpovědný pracovník Pavel Švorčík. Jeho slova potvrdil starosta Jaroslav Hůlek. „Letos do toho nepůjdeme. Dotační příspěvek není tak velký, aby to pro nás bylo únosné. Spoléháme na to, že až příspěvky pominou, půjdou ceny projekčních zařízení dolů. Kino jsme v žádném případě neodepsali, ale na druhou stranu teď digitalizovat nebudeme. Zvolili jsme spíš vyčkávací taktiku,“ shrnul situaci starosta.
Řada kin má kvůli blížící se digitalizaci „vrásky“, v některých městech se však finance již našly. Mezi nimi je například Trutnov nebo Dvůr Králové.
Dvorští radní vybrali firmu, která by měla provést digitalizaci kina Svět podle moderních nároků, včetně 3D technologie. Biograf už v nedávných letech získal moderní zvukovou aparaturu, nyní by mělo dostat i digitální promítačky. Náklady dosáhnou tří milionů korun. „Nedávno proběhlo výběrové řízení na dodavatele technologie. Pro milovníky filmu mám dobrou zprávu: v digitální kvalitě by se mohlo promítat již v dubnu,“ řekl dvorský místostarosta Jan Bém.
Na digitalizaci kina Vesmír se připravují i v Trutnově. „Dostali jsme dotaci ze Státního fondu kinematografie, a to ve výši 550 tisíc korun. Čtyři miliony nám z rozpočtu dá město,“ uvedl ředitel společenského centra Uffo Libor Kasík, pod něhož biograf ve městě spadá. „Jsem rád, že Trutnov byl úspěšným žadatelem o dotaci, protože ne každé město ji dostalo. Kdybychom digitalizaci letos neprovedli, nemohli bychom dále promítat, protože se filmy na klasických ´pětatřicítkách´ od roku 2013 nebudou distribuovat,“ dodal Kasík.
Digitalizaci neřeší
Vzhledem k nízké návštěvnosti nemá Vrchlabí kino už několik let. Jako doplňkovou službu pro diváky však nedávno zavedl promítání filmů komorní Divadelní klub. V něm se přicházející digitalizace neobávají. „Tady skutečně nehrozí, že bychom k digitalizaci směřovali. Nic se pro nás nezmění. Prostě si počkáme a film promítneme, až nám jej distributoři nabídnou. Převádění filmů na DVD a jiné nosiče bude trvat i dál. Kina nebudou moci udržet aktuálnost, což pro některá samozřejmě může být likvidační,“ konstatoval Josef Mikáska z dramaturgického oddělení klubu.
Digitální kino mají již od roku 2006 ve Rtyni v Podkrkonoší. „Byli jsme mezi prvními v republice, náklady tehdy dosáhly zhruba 750 tisíc. Vybavení u nás ale nedosahuje v současné době požadovaného standardu DCI, takže nabídka filmů je u nás omezená anebo se zpožděním,“ vysvětlil vedoucí odboru kultury Michal Vlček.
(jm, mj, aš)