Pod novou hlavičku Královéhradecká krajská nemocnice, a.s., se tak mají dostat nejen jičínská, rychnovská a náchodská nemocnice, ale také dva špitály v našem regionu: trutnovská a královédvorská nemocnice.

“Pro pacienty se nic nezmění. Jde pouze o vnitřní organizační změnu,“ upozornil náměstek hejtmana Královéhradeckého kraje a předseda představenstva holdingu Rostislav Všetečka. A jak vidí chystanou změnu ředitelé? „Přínosem tohoto kroku je mimo jiné lepší a silnější pozice vůči zdravotnickým pojišťovnám. Ty mají totiž v současné době tendenci nasmlouvávat výkony a péči u větších celků.

Velká nemocnice má tedy šanci vydobýt solidní podmínky, což by znamenalo ekonomické úspory,“ řekl šéf trutnovského zařízení Martin Limburský. Zároveň i on ujistil, že jde o změnu, která se pacientů nedotkne. „Neočekáváme, že bychom zde například měnili strukturu jednotlivých oddělení. Sloučení nemocnic v jednu může kvalitě poskytované péče naopak přispět. Dosud si nemocnice v podstatě konkurovaly. Teď se očekává, že budou více spolupracovat. Většina z nás se navíc potýká s nedostatkem zdravotnického personálu, zvláště zdravotních sester.

Proto budeme určitě více využívat třeba kvalitního počítačového propojení on–line sítí například v oblasti rentgenu nebo laboratoří. Úspory zřejmě nastanou i ve zpracování účetnictví,“ doplnil ředitel. Trutnovská nemocnice několikrát změnila název. Jen za působení současného ředitele počtvrté.

„Nejprve patřila městu, pak byla vedena jako okresní pod státem, dále akciová pod krajem jako oblastní nemocnice. Teď ji čeká další změna,“ vypočítal Limburský. A oficiální název? Královéhradecká krajská nemocnice a.s., Oblastní nemocnice Trutnov, odštěpný závod. „Jako ve fabrice,“ znějí k tomu úsečně některé hlasy z řad veřejnosti.

Podobně jako Limburský, hodnotí novou situaci ředitel královédvorské nemocnice Miroslav Vávra. „Pacientů, ani zdravotnického personálu se to nedotkne,“ řekl. Protože jde zatím o projekt, je podle něj předčasné ho hodnotit. „Každopádně by centralizace měla přinést úspory a výhodnější pozici při vyjednávání, například se zdravotními pojišťovnami,“ dodal Vávra.

Rozhovor s ředitelem trutnovské nemocnice Martinem Limburským

Změní se nějak struktura řízení nemocnic v kraji?
„Ne, vše podle projektu zůstane, jako dosud. Veškeré akcie má a bude mít stále Zdravotnický holding Královéhradeckého kraje Pouze se všechny nemocnice sloučí pod jeden celek, který zastřeší všechny pobočky. Bezesporu je snaha, aby se ušetřilo, v čemž jsou předpokladem hlavně velice solidní smlouvy se zdravotnickými pojišťovnami.“

Veřejnost se dnes brání pojmu zprivatizovat nemocnice do akciových společností. Jsou slyšet obavy, že pak vše bude v rukou trhu. Ale tady v kraji už to tak vlastně je, ne?
„Ale v našem případě přece vůbec nejde o klasickou privatizaci! Nic strašného se, za dobu, kdy jsme v akciové společnosti, rozhodně nestalo. Naopak. Holding, který nemocnici zřizuje, je zřizován krajem. Navíc je tam zaručena diverzifikace majetku. Budovy patří kraji a přístroje nakupuje už dnes většinou zdravotnický holding. Takže ten systém naopak zaručuje a ochraňuje to, že se akcie nemohou nesmyslně prodat. Nemocnice, které budou sdruženy do jednoho celku, budou prostě neprodejné. Jeden z rozdílů, které máme proti příspěvkovkám, je de facto v tom, že jsou jednodušší účetní procesy. Například v odměňování zaměstnanců, kteří jsou placeni podle jiných norem. U nás jsou totiž odměňováni podle zákona o mzdě.“

Mají tedy například v Trutnově více peněz, než dříve?
„Mají. Neustále dochází k nárůstu platů. Samozřejmě, že lidé by chtěli, aby platy rostly rychleji. Ale obecně lze říct, že se odměňovací systém zaměstnanců určitě nedotkl negativně. A co se týká pacientů, tak v průběhu doby, kdy jsme jako akciovka pod krajem,se spíše zdravotnická péče výrazně zlepšila. Dochází totiž k trvalým investicím. A těch bylo v posledních letech určitě víc, než předtím.“

Přesto jste dnes například se stavem středního zdravotnického personálu tak trochu „naštíru“. Je to tak?
„Musím přiznat, že v otázce například zdravotních sester jsme vyloženě doslova takříkajíc ´na hraně´. To je ovšem problém všech nemocnic ve státě. U nás v Trutnově je navíc paradoxem, že nemocnice má čtyřicet sester na mateřské dovolené. Kdyby se vrátily, jsme bez problémů. V současné době nám akutně chybí zhruba deset sester v celé nemocnici.“

Čím myslíte, že to je?
„Například proto, že současný vzdělávací systém je v České republice nastaven tak, že dnes ze zdravotní školy vycházejí po maturitě vlastně jen ošetřovatelky, které samostatně nemohou pracovat. Z vyššího odborného systému, kde už má zdravotní sestra požadované vzdělání, ještě žádné absolventky nevyšly.Ale jediný problém to samozřejmě není.“

Není příčinou třeba i nízký plat?
„Nevím, ale uvedu fakta. Průměrný plat středního zdravotnického personálu je u nás v Trutnově lehce pod celorepublikovým průměrem, takže devatenáct a půl tisíce korun měsíčně. Průměrný plat lékařů se v rámci holdingu blíží k padesáti tisícům korun. Mohlo by to být víc, ale můžeme dát jen to, co je možné.“

Jak tedy budete personální problémy řešit?
„Samozřejmě se snažíme personál v rámci marketingu získat. Oslovujeme například sestry na mateřské a jiné kvalifikované sestry, jestli by nám aspoň na část úvazku mohly pomoct. Jsme ochotni zorganizovat i eventuální hromadný svoz sester z jiných měst autobusem, který bychom zaplatili. Ale zatím se to nesetkalo s odezvou. Ten problém je však všude. Například kritický stav je i na onkologii v pražském Motole, což je už opravdu tristní. Co můžeme dělat my? Například využít právě v rámci sjednocení nemocnic lepší vzájemnou spolupráci. My například vidíme šanci v umísťování pacientů po operacích na rehabilitaci, kde jsou na takovou péči vhodněji zařízeni. S vývojem medicíny klesá i doba ošetřování pacienta v nemocnici. Hodně zákroků se přesouvá do ambulancí. Když jsem tady začínal, měli jsme ošetřovací dobu deset dnů. Teď je to u nás v Trutnově kolem 6,7 dnů. Pořád to číslo ovšem celorepublikově klesá.“

To chcete říct, že pacient bude odoperován a pak honem poslán domů, aby se o něj nikdo nemusel starat?
„Tak to přece vůbec není. Stačí uvést pár příkladů, jak se vyvíjí medicína. Dříve se například drtivá většina žaludečních vředů řešila operativně. Teď se, s vývojem léčby, pacienti spíše úspěšně léčí medikamentózně. Nebo jiný příklad. Když jsem v osmdesátých letech nastupoval na internu do praxe, tak osmdesát procent případů, které jsme tam měli, byl infarkt myokardu. Dnes už nám tu pacienti s tímhle onemocněním v podstatě neleží. Když dostaneme indikovaného pacienta včas, a to je devadesát procent případů, pošleme ho rychle do Hradce Králové, podstoupí tam angioplastiku, mimochodem nejlepší léčbu v Evropě, a jdou domů.“

Nevylučujete tedy, že v budoucnu by se mohla změnit struktura trutnovské nemocnice a počty lůžek?
„Nepředpokládáme to. Ale z hlediska trendů medicíny, kdy gró všech zásahů míří už nyní do ambulancí, nezastírám, že to někdy v budoucnu nastat může. Ale to je celosvětová záležitost. Každopádně je a bude pro nás na prvním místě pacient. “