Posádek bylo sice o zhruba polovinu méně než loni, ale atmosféra byla výborná. Navíc poprvé byl sjezd řeky mezinárodní. Přijela totiž posádka z polského Barda, které je partnerským městem České Skalice.

„Nedostatek vody sice mnohé odradilo, ale zase to byla skvělá podívaná,“ uvedl Jiří Kábrt z Náchoda.

Před polednem ještě řekoplavci, mořští vlkové a říčníci dolaďovali na poslední chvíli svá nevšední plavidla, při jejichž výrobě, jak je dobrým zvykem, řádně popustili uzdu své fantazii, aby úderem dvanácté hodiny polední za povzbuzování několikasethlavého nadšeného publika odrazili.

Plula i restaurace U Bóbika

Na startu stanulo například plavidlo se zdravotníky, na jiném jeli myslivci s krmelcem, jemuž vévodila vycpaná liška, na dalším zase mušketýři, nebo rytíři s koňmi, dále plavidlo v šantánovém duchu znázorňující Moulin Rouge s posádkou transvestitů, japonská restaurace U Bóbika či legocábka.

„Máme radost, že posádky jely na vlastních plavidlech a znovu prokázaly, že mají velmi bujnou fantazii i smysl pro recesi a humor,“ pochvalovali si pořadatelé, kteří se domnívají, že Úpění na Úpě je nesmrtelné. „Budeme v něm pokračovat i v dalších letech. Je to akce oblíbená, plná radosti a téměř nesmrtelná,“ tvrdí organizátoři.

Komunisté plavení zakazovali

Recesistická tradice Úpění se v Havlovicích zrodila v roce 1975 mezi trampy z osady Idaho. Byla to parta nadšenců, kteří si lehli na lehátka a sjeli Úpu z Havlovic až po Viktorčin splav. Potom se tento podnik začal rozrůstat. Vrcholem byla účast 76 plavidel s 230 plavci.

„Byly samozřejmě silnější ročníky, ale je to pořád velmi dobrá akce,“ vrátil se do minulosti pamětník a spoluzakladatel Jaromír Dvořák. Ten si vzpomíná, že několik ročníků bylo komunisty zrušeno. „Tehdejšímu režimu se recesistické plavení po Úpě nezamlouvalo. Vadilo jim, že na tuto akci chodí více lidí než na první máj a plavení zakázali,“ dodal.

(hyš)