Jako starostka tu působí už osm let Marie Pokorná. Po celou dobu je její mandát neuvolněný, nemá tak nárok na tabulkový plat, který určuje zákon. Z rozhodnutí zastupitelstva jinými slovy nepracuje na plný pracovní úvazek.

„Ani jsme se v podstatě se zastupiteli nikdy nebavili o tom, že by ve Slatině působil starosta uvolněný,“ přiznává Marie Pokorná. „Pro obec by to byla velká finanční zátěž. Na druhou stranu mám stejné povinnosti jako kterýkoliv jiný starosta, pro kterého je funkce zaměstnáním,“ přiznává skromně.

Právě částečný úvazek na slatinském obecním úřadě ji přitom dlouhá léta limitoval v osobním životě. Jako starostka paradoxně byla vedená na úřadu práce. „Když jsem do funkce nastupovala, končila mi mateřská dovolená. A pět let jsem jezdila po pracovním úřadě. Nikdo mě nechtěl zaměstnat, všude viděli starostování jako velkou komplikaci. Museli by mě z práce uvolňovat, a to se nikde nelíbilo,“ přiznává Marie Pokorná.

STAROSTA SE ŠANONY. Petr Červený má v kanceláři speciálně vyčleněnou skříň se šanony. Každý patří jednomu ze šestadvaceti lidí, kteří žijí v hajnické sociální službě Barevné domky. Právě jim dělá hajnický starosta opatrovníka.
Neobyčejné starostování Petra Červeného: Opatrovník šestadvaceti nesvéprávných

Nestýská si ale. „Je klika Slatiny, že má také šikovného místostarostu, který spoustu věcí zařídí. Starosta na malé obci by totiž měl být v podstatě právník, sociální pracovník, ředitel technických služeb a prostě všechno. Je to jiné než ve městě, agendy je opravdu moře,“ upozorňuje.

Břemena, které ji respektovaná pozice starosty přinášela, se zbavila až v poslední době. „Nebylo to příjemné období. Jsem ráda, že je to za mnou,“ ohlíží se Marie Pokorná. „Snažila jsem si zaměstnání shánět dlouho. Bylo to ponižující. Vždy jsem byla zvyklá pracovat, ale kamkoliv jsem poslala dotazník se životopisem, neměla jsem šanci. A úřad práce příliš nezajímalo, že vykonávám veřejnou funkci, která musí být časově flexibilní,“ vzpomíná.

V současné době si k funkci znovu přibrala poštu. Ve Slatině nad Úpou byla její klasická kamenná pobočka před časem zrušená, na dohodu si tak kompetence převzala bývalá zaměstnankyně, toho času ve funkci starostky. „Obec přistoupila na to, že převezmeme výdejní místo. Neměla jsem s tím problém, navíc se vyřešila má situace,“ ohlíží se Pokorná.