Lyžařské kurzy, které bývají pro dnešní rodiče jednou z nejkrásnějších vzpomínek na léta školou povinná, hynou na úbytě. Není o ně zájem.

Školy mají co dělat, aby ze dvou tříd poskládaly jeden zájezd. Úspěch je, když jede přes polovinu dětí. Letošní zimní sezona pouze potvrdila už několikaletý propad zájmu o týdenní pobyty na horách.

„Kurz je sice povinný, ale situace je taková, že třeba letos na něj jelo jen 35 žáků ze 70. Zbytek si většinou přinesl potvrzení od doktora,“ mávl zklamaně rukou ředitel Středního odborného učiliště ve Chvaleticích na Pardubicku Oldřich Semenec.

Na vině nebyla chřipková epidemie. Děti prostě na lyže jezdit nechtějí, to radši celý týden stráví ve škole. Nejčastěji je to kvůli penězům. Pobyt vyjde většinou kolem dvou až tří tisíc korun, a to v tom nejsou zahrnuty náklady na pořízení lyžařského vybavení.

„Oni se někteří žáci za to třeba i stydí, že na kurz nemají peníze, proto ty omluvenky… Tři tisíce za týdenní výcvik přitom myslím není hodně, dopravu platila škola a navíc jsme rodičům už v září nabídli splátkový kalendář,“ dodal ředitel. Za nízký poplatek škola nabídla i půjčení lyžařského vybavení. Ani to nepomohlo vyšší účasti.

Lyžařské kurzy základních i středních škol se potýkají s nezájmem žáků v celých východních Čechách. Či ne žáků, nýbrž jejich rodičů?

„Jeden syn chodí na střední, druhý na základní školu. Na lyžák ale letos poslat nemůžeme ani jednoho. Na oba peníze nemáme, a zaplatit ho jen jednomu, to bychom neudělali,“ řekla 36letá matka z Hradce Králové, která kvůli obavě z posměchu spolužáků dětí nechce být jmenována.

„Ze sedmých tříd jela slabá polovina dětí, tak jsme autobus doplnili několika žáky ze šestého ročníku. Část rodičů nemá peníze a část nejela kvůli nezájmu. Prostě jim lyžák nic neříká,“ přisvědčil ředitel Základní školy v Josefově na Náchodsku Lukáš Zvěřina.

Takové uvažování je ovšem obrovská škoda, stýskají si ředitelé. „Kluci z nížiny často mají poprvé možnost podívat se na hory. Navíc se tam obrovsky stmelí kolektiv, děti se poznají v jiné situaci než ve třídě,“ řekl Semenec.

Některé školy v podhůří Krkonoš či Orlických hor letos kvůli penězům vyměnily pobytový zájezd za dennodenní dojíždění. Příkladem je Základní škola Masarykova v Klášterci nad Orlicí. „Kurz začíná ráno kolem deváté a trvá do 16 hodin. Pro dojíždění jsme se rozhodli z finančních důvodů, kurz není tak nákladný,“ vysvětlil ředitel školy Jaroslav Preissler. Kurz tak vyjde zhruba na tisícovku.

Žáci se však takto ochudili o to, co by jim v hlavě zůstalo napořád vzpomínky na zážitky spojené s pobytem.

ZPRAVODAJOVÉ DENÍKU