Většinou hlasů totiž komunální politici odmítli nabídku turnovského televizního pracovníka Milana Brunclíka k odkoupení archivu jeho více než padesátileté dokumentární tvorby.

Kulturní komise návrh doporučila

Brunclík se totiž filmové dokumentaristické práci věnoval už daleko před rokem 1989. Krátce po něm založil v městě televizní studio. V něm s finanční podporou tehdejšího vedení radnice pravidelně vysílal zpravodajské a publicistické relace pro město a široké okolí. Následně v této oblasti spolupracoval i s Českou televizí. Po několika letech však pro neshody s pozdějším vedením města činnost výrazně omezil. Nyní nabídl digitalizaci a odkoupení archivních materiálů.

„Kulturní komise Brunclíkův návrh doporučila, protože posoudila, že materiál bývalého televizního vysílání je pro město cenný. Platili bychom autorovi jen za digitalizaci jeho záznamů a jejich katalogizaci," řekl místostarosta Otakar Špetlík (ODS). Dodal, že vedení přihlédlo k výsledkům nezávislého odborného posudku. Navíc Špetlík odmítl námitky oponentů o možném způsobu a ceně pořízení kopií: „Přístroje pro tuto práci mají zhruba jen tři lidé v republice," řekl.

Jeho argumenty podpořila i radní Eva Kordová (NB). Názory ostatních zastupitelů však byly opačné. „To, co pan Brunclík točil, nebylo podle našich představ. Nedával žádný prostor opozici a jeho zpravodajství nebylo vyvážené. V relacích používal archivní záběry, takže nevím, proč bychom měli platit něco, co už bylo za peníze města jednou natočené," předeslal Tomáš Hudec (ČSSD).

Starosta Tomáš Hocke (NB) jej doplnil: „Snažil jsem se o vyvážené zpravodajství pana Brunclíka, ale nestalo se. Musím to příště napravit," řekl. Podle našeho zjištění Brunclíkovy materiály často vyvolaly rozdílné ohlasy mezi tehdejšími zastupiteli a veřejností.

Radní Eva Kordová společně s Hanou Maierovou připomenula dřívější laxní přístup pozůstalých a v podstatě i vedení města při nenahraditelné ztrátě archivu fotografa Jaroslava Hajflera. „Toto odmítání mi přijde maloměstské a úzkoprsé. Brunclíkův archiv je dokumentace padesáti let života města. Připomíná mi to dodatečné uznání díla dokumentaristického díla malířů Josefa Prouska a mnoha dalších umělců, kterým se veřejného uznání dostalo v době, když už mezi námi nebyli," rozhořčila se Kordová.

Nechtějí nakupovat zajíce v pytli

Zdeněk Romany (TOP 09) vybídl ostatní, aby věci nazývali pravými jmény. Podle něj totiž schválit dva miliony korun za digitalizaci archivu, o jehož obsahu nikdo nic neví, je nehospodárné, navíc podle jeho zjištění digitální přepis zhruba šestnácti tisíc minut záznamu přijde mnohem levněji.

K jeho názoru se částečně připojila i Martina Pokorná (TK): „Nebudu kupovat zajíce v pytli a hlasovat o něčem, co neznám," dodala.

Zdrženlivý v tomto ohledu je i starosta Tomáš Hocke (NB), který soudí, že město by skutečně mělo znát alespoň tituly a přibližný seznam toho, co kupuje. Mnozí zastupitelé se navíc pozastavili nad možností města k pozdějšímu využití materiálů, ke kterým si autor do budoucna ponechal autorská práva.

„Více než padesátiletá dokumentaristická a publikační práce představuje nejen značné úsilí, ale i tisíce hodin redakční práce. Podařilo se mi tak dokumentovat nejen přerod města po devětaosmdesátém roce, ale i vzácné okamžiky předlistopadové doby, které by jinak dávno upadly v zapomnění," řek pro Deník autor Brunclík.

Podotkl také, že v době před listopadovou revolucí musel někdy čelit zvýšenému zájmu tehdejších mocipánů komunistického zřízení, někdy i zvědavým příslušníkům StB. „Na sklonku své publicistické dráhy jsem městu nabídl kopii rozsáhlého archivu. Dnes, po jednání posledního zastupitelstva upřímně lituji, že jsem něco takového vůbec učinil," vyjádřil zklamání Milan Brunclík.

Otakar Grund