Své stočtvrté narozeniny oslavila v pátek 27. listopadu nejstarší obyvatelka Královéhradeckého kraje Marie Fišerová z Hořic v Podkrkonoší. Její recept na dlouhověkost prý zní: myslet vždy více na druhé než na sebe a zapomínat na to špatné, co s sebou život přinesl.

„Paní Fišerová má krásné krédo. Jen málo lidí dnes bohužel dokáže myslet i na ty druhé a ne jen na sebe. Přál bych si, aby tomu bylo naopak,“ řekl královéhradecký hejtman Lubomír Franc.

Marie Fišerová, která je podle hořického městského úřadu nejstarší obyvatelkou města i kraje, má stále dobrou paměť. Mezi její koníčky patří četba knih a denního tisku. Zajímají ji stále nejnovější události, a často si prý proto kupuje i dvoje či troje noviny. Vždy ji také bavila práce na zahrádce, vaření a léčitelství.

Svou dlouhověkost si vysvětluje snad právě tím, že stále dokáže žít přítomností. Nikdo z jejích příbuzných se totiž tak vysokého věku nedožil. „Stále se dokáže radovat ze života, nenaříká, nemyslí na to špatné. Vždy myslela více na druhé než na sebe,“ říká její přítelkyně Oldřiška Tomíčková.

Dnes nejstarší obyvatelka kraje přitom prožila pohnutý život. V období druhé světové války se zapojila do odboje a roznášela letáky. Když byla tato činnost za heydrichiády prozrazena, gestapo Marii Fišerovou zatklo a ona pak strávila 18 měsíců v nacistických věznicích.

Po válce pracovala jako vedoucí okresního chorobince, později v okresní knihovně a nakonec v podniku ZEZ v Hořicích. V mládí se také věnovala skautingu. „Stále si pamatuje písně, které kdysi s ostatními skauty zpívali při setkání s prezidentem Masarykem,“ uvedla Tomíčková. Paní Fišerová také tehdy hrála házenou, lyžovala a účinkovala v ochotnickém divadle.