Turnovští Židé (včetně uprchlíků z Liberce a Jablonce nad Nisou, celkem kolem 550 lidí) byli nejprve odvezeni na shromaždiště do Mladé Boleslavi, odtud do Terezína a 20. ledna 1943 transportem do Osvětimi. Po válce se jich vrátilo pouhých devatenáct, z nichž většina emigrovala do ciziny po komunistickém puči v únoru 1948. Židovská obec v Turnově postupně skomírala, až zanikla začátkem 60. let 20. století.

V současné době v České republice funguje pouhých deset židovských obcí: Praha, Liberec, Plzeň, Děčín, Karlovy Vary, Teplice, Ústí nad Labem, Brno, Ostrava a Olomouc. Taková je bilance židovského osídlení šedesát let po šoa a dvacet let po pádu komunistického režimu.

Židé v Sokole

Židovské osídlení bylo v Čechách unikátní: Židé žili rozptýleně mezi českým obyvatelstvem, často na venkově, v městečkách, byli asimilovaní a s českým živlem plně sžití (angažovali se např. v organizaci Sokol či ve sborech dobrovolných hasičů). Nejsou výjimkou případy, kdy židovští podnikatelé radikálně pozvedli úroveň osídlení, vytvořili pracovní příležitosti, zakládali obecně prospěšné instituce, stavěli si architektonicky cenná obydlí.

V pražské Pinkasově synagoze můžeme na zdech najít napsaná jména téměř osmdesáti tisíc českých židovských obětí 2. světové války. Nejsou tam jména těch, kteří se zachránili, ale odešli po válce v emigračních vlnách do roku 1948 (Palestina, pozdější Izrael), po roce 1948 (západní Evropa, USA) a po roce 1968 (západní Evropa, USA, Izrael). Dnes můžeme hovořit o pouhém zlomku české židovské kultury v porovnání s minulostí, leč to jejím představitelům nebrání v plnohodnotném a aktivním úsilí o zachování dědictví a vychování nových židovských generací v České republice.

Komunistická totalita definitivně převzala moc v roce 1948 a brzy obnovila antisemitskou rétoriku, zvláště poté, co se nově vzniklý stát Izrael nestal socialistickým státem, jak bylo očekáváno. V roce 1968 s ním ČSSR na nátlak SSSR přerušila diplomatické styky, slovo „sionista“ se stalo nadávkou, akademické studium oboru hebraistika a judaistika bylo zakázáno.

Opuštěné synagogy se v lepším případě staly modlitebnami křesťanských církví či uzamykanými skladišti, v horším případě nebyly využívány, chátraly a v 60., 70. a 80. letech národní výbory vydávaly příkazy k jejich demolici. Ze zestátněného Židovského muzea v Praze komunistická vláda sebrala 1500 svitků Tóry z českých a moravských synagog a prodala je v roce 1964 za tvrdou měnu do zahraničí. Útoky na židovskou identitu pokračovaly.

O akcích StB

Turnovská synagoga připomíná tyto skutečnosti dvěma lednovými akcemi. První již proběhla v neděli 10. ledna. Jmenovala se Svitek pro zemřelé a během ní byla jména turnovských obětí šoa zapsána na svitek Tóry.

V neděli 31. ledna v 17 hodin vás zveme do malého sálku Městské knihovny Antonína Marka, kde se koná přednáška a beseda historika JUDr. Mgr. Ondřeje Koutka, PhD. „Perzekuce židovského obyvatelstva v Československu Státní bezpečností“. Přednášející pracoval několik let v Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. Seznámí posluchače se základními aspekty činnosti StB zaměřené v rámci tzv. boje proti sionismu proti židovskému obyvatelstvu Československa či s hlavními tajnými operacemi StB proti Židům, např. s tajným projektem Pavouk.

Terezie Dubinová, správkyně turnovské synagogy