Oplodnění je dalším zásadním posunem v boji za záchranu kriticky ohrožených nosorožců, poslední samec zemřel v roce 2018. Je to nezbytný krok k budoucímu vytvoření embrya, které může být zamrazeno a později vloženo do náhradní matky, samice příbuzného nosorožce bílého jižního, která ho donosí.

„Byli jsme překvapeni, u jak vysokého množství odebraných vajíček se nám v laboratoři povedl jejich proces dozrání, protože u vajíček z předchozích zkušebních odběrů na samicích bílých jižních jsme takového vysokého čísla nikdy nedosáhli,“ řekl Cesare Galli z institutu Avantea v italské Kremoně, který vede zákrok související s oplodněním vajíček a vývoje embrya.

Víc práce měli vědci se spermatem samce Sauta. „Abychom našli tři živé spermie potřebné k oplození Nájininých vajíček, museli jsme rozmrazit dvě dávky Sautova uchovaného semene,“ přiznal Galli.

Oplodněná vajíčka jsou inkubována a nyní se čeká, jestli se z nich vyvine embryo do takového stadia, aby mohlo být zamrazeno pro pozdější transfer do náhradní matky. Výsledky odborníci zveřejní kolem 10. září.

Fatu čeká po předběžné medikaci na uspávací lék.
Zoologická zahrada ohlásila průlom v záchraně nosorožců

Samice Nájin a Fatu byly do keňské přírodní rezervace Ol Pejeta převezeny ze dvorské zoo před deseti lety. Veterináři věřili, že africké prostředí podpoří jejich reprodukci. Páření mezi zvířaty sice proběhlo, samice ale nezabřezly. “Ani jedna z nich není schopná přirozeně zabřeznout, a ani donosit mládě,” komentoval Robert Hermes z Leibnizova institutu pro výzkum divokých a zoo zvířat v Berlíně výsledky vyšetření z roku 2014.

Umělá reprodukce zůstala jedinou možností, jak vzácné nosorožce zachránit. Výzkum, přípravy na odběr vajíček a trénování jejich odběru trvaly několik let. Postup i některé nástroje musely být vyrobeny nosorožcům doslova na míru. K zákroku v africké Keni byla použita speciální sonda a ultrazvuk. Sondou s jehlou veterináři odebrali dosud nevyzrálá vajíčka přímo z vaječníků, zatímco zvířata byla pod celkovou narkózou.

Dva samci Suni a Sudán, rovněž převezení před deseti lety z dvorské zoo do Keni, uhynuli v roce 2014 a 2018. Jejich sperma bylo však uchováno k dalšímu použití pro chvíli, kdy bude dosáhnuto dostatečného pokroku ve vývoji umělých metod reprodukce. Oba by tak mohli i po smrti předat své geny dál budoucí generaci severních bílých nosorožců.

Pokud se povede vytvořit embryo, čeká veterináře další trénink. Musí nacvičit jeho vložení do těla náhradní matky. Tou bude některá ze samic příbuzného nosorožce bílého jižního. „Až budeme mít jistotu, tak teprve potom to zkusíme přímo s nosorožci severními bílými,“ dodal ředitel dvorské zoo Přemysl Rabas.

Odběr vajíček z nosorožčích samic je součástí mezinárodního výzkumného projektu s názvem BioRescue, podílí se na něm mimo jiné i dvorská zahrada. Cílem projektu není pouze vytvoření embrya v laboratoři z odebraných vajíček a spermatu, ale zahrnuje rovněž výzkum vývoje pohlavních buněk z kmenových buněk nosorožců.

V Albeřické jeskyni v Bischofově lomu probíhá speleologický výzkum. Jeho součástí je čerpací zkouška.
KRNAP odvodňuje Krkonoše, zlobí se albeřičtí chalupáři