Kliknutím zvětšíte"Nemůžu s tím souhlasit a jsem zásadně proti. Vyzývám celou vládu, ať otevře hned sjezdovky. Je to nesmysl, co dělá," říká nejúspěšnější závodnice československé éry alpského lyžování, která žije ve Strážném v Krkonoších, kde trénuje děti v místním sportovním klubu. Kontakt se světovým lyžováním si udržuje jako technická delegátka Mezinárodní lyžařské federace.
Naopak ji velmi těší výkony Ester Ledecké, se kterou se potkala ve sportovní akademii ve Špindlerově Mlýně. "Bylo to s ní super. Odmalička byla pro sport dobrá nátura. Děti častokrát už nechtěly trénovat, nebavilo je to. Náš syn si šel koupit párek v rohlíku, protože měl pocit, že už odtrénoval dost. Esterka chtěla pořád trénovat, museli jsme ji z kopce vyhánět," vzpomíná na současnou hvězdu zimních sportů.
Kdy jste naposledy lyžovala?
Před Vánocemi, kdy ještě mohly být lyžařské areály krátce otevřené, jsem to stihla ve Špindlu. Šla jsem rychle vyzkoušet, jestli jsem lyžovat nezapomněla.
A nezapomněla?
Ne, ještě ne (rozesměje se).
Kdy jste naposledy závodila?
Od té doby, co jsem ukončila kariéru, takže ve 24 letech. Od čtrnácti let jsem jezdila Světový pohár, což se tehdy ještě mohlo. Deset let jsem dělala vrcholový sport. Pak už jsem vůbec nezávodila.
Umí Češi lyžovat?
Umí. Lyžování má u nás velkou tradici a masovou základnu. Měli jsme spoustu registrovaných závodníků, až se tomu ve světě divili. Lidi u nás umí lyžovat. Nevýhoda je, že máme malé hory, sjezdovky jsou úzké a občas se stane, že lidí je na nich moc. V ten moment s dětmi mizíme pryč z kopce. To už je nebezpečné, spíš se dívám víc dozadu než dopředu.
Teď jsou sjezdovky prázdné. Co s vámi dělá pohled na zavřené lyžařské areály?
Jsem strašně zklamaná a smutná z celé situace. Nevidím v tom logický krok. Vyzývám celou vládu, ať otevře hned sjezdovky. Je to nesmysl, co dělá. Při lyžování mají lidé většinou zakryté tváře, na sobě několik vrstev, jezdí od sebe. Jsou v přírodě. Je holý nesmysl, že nemůžou fungovat lyžařská střediska a děti nemůžou sportovat a závodit. Před Vánocemi se ukázalo, že skiareály umí dodržovat hygienická pravidla.
Týká se vás situace osobně?
Mě se týká zákaz provozování sportu a sportování mládeže, kterou trénuji. Už druhou sezonu děti nesmí trénovat, závodit. Vláda zakázala dětem sportovat a být při tom v přírodě. Můj tatínek patřil ke starým sokolům a říkal, že sjezdovka je díky přírodě nejkrásnější tělocvična na světě, kterou nám nikdo nevezme, a musíme tam proto pořád chodit. Teď nám ji vzali. To je pro mě nepochopitelné. Nemůžu s tím souhlasit a jsem zásadně proti.
Je pravda, že jste původně začínala v rodném Zlíně s gymnastikou?
Rodiče byli sokolové, u nás se sportovalo odjakživa. Snažili se mi ukazovat všechny možné sporty. Tatínek byl tělocvikář, takže jsme se věnovali plavání, gymnastice, vodním lyžím, kanoistice, atletice. Gymnastika se mi strašně líbila. Věnovala jsem se jí závodně do dvanácti let. Pak už se to nedalo skloubit s lyžováním, které jsem dělala vrcholově. Gymnastika mi dala neskutečný základ, proto jsem se k ní snažila vést i moje děti a snažím se ji dělat i s dětmi v našem sportovním klubu ve Strážném.
Byla vaším vzorem Věra Čáslavská?
Byla. Úplně největším. Pro mě to byla krásná princezna. Byla úžasná, jak vyhrála olympiádu.
Přesto u vás zvítězilo sjezdové lyžování.
To bylo logické, protože jsme jezdili každý víkend na hory. Tatínek byl trenér. Začala jsem brzy jezdit na závody a vyhrávala je. Hrozně mě to bavilo.
Jak jste se dostala do Strážného v Krkonoších?
Zajímavě. Před lety jsem dostala nabídku od sportovní akademie ve Špindlerově Mlýně, kde jsem dělala čtyři roky ředitelku. Nicméně pak se změnily poměry a vedení a z akademie jsem odešla. Nyní se zabývám trenérskou činností. Manžel provozuje penziony. Hledali jsme místo, kde bychom se v Krkonoších usídlili. Našli jsme objekt ve Strážném. Obec jsme si zamilovali. Jsme tady pátým rokem. Hrozně nám to připomíná místo ve Zlíně, kde jsme žili taky trochu na pasekách. Bydlíme tady všichni i se třemi dětmi, i když už jsou dospělé.
Před tím jste bydleli ve Špindlerově Mlýně?
Ano, ale pokaždé jenom v nájmu. Jsem v Krkonoších 11 let.
Strážné má jen 215 stálých obyvatel. Jak se vám tam žije?
Vidíte, tak jsme tenhle počet trochu zvedli. Žije se nám tady úžasně. Strážné je obec, která opravdu funguje a pro lidi něco dělá, a to je důležité. Jsem tady spokojená, lidé mě berou jako svoji.
Je velký rozdíl bydlet ve Špindlerově Mlýně a Strážném?
To je úplně něco jiného. Špindl je malá Praha. Místní jsou strašně pod náporem lidí z Prahy, kteří tam mají nakoupené byty a apartmány. Je to takové neosobní. Ale je tam výborná základní škola, se kterou jsme spolupracovali v době, kdy jsem vedla sportovní akademii.
Pocházíte ze Zlína. Jaký byl přesun do Krkonoš?
Nám se úplně změnil život. Krkonoše poznávám víc v létě, kdy jsem je neznala. Často říkám, že se mi víc líbí léto než zima na horách.
Proč?
Teprve poznávám, jak jsou hory krásné v létě. Hodně se toho tady dá dělat. To je pro mě nové.
To poznává i spousta Čechů, návštěvnost Krkonoš hodně roste. Je dobře, že tolik lidí chodí do hor?
Určitě je dobře, že se lidé vrací do hor a chodí do přírody. Ale v této době v zimní sezoně moc dobře nevnímám to, že sem jezdí jiná skupina lidí, která si veze boby, sáňky, houfují se na svazích, které by měly fungovat úplně jiným způsobem. To se mi fakt nelíbí. Je vidět, že neznají, jak se mají chovat v horách, že musí existovat určitá kultura a platí pravidla při pohybu na horách.
Když jste působila ve Špindlerově Mlýně ve sportovní akademii, narazila jste na talent jménem Ester Ledecká. Jaká byla?
Je stejně stará jako můj syn. Esterka s námi trénovala, jezdila s námi 3-4 sezony. Paradoxně jsem ji přivedla víc k lyžím, Ledečtí naopak mého syna ke snowboardu. Doufám, že jsem jí dala nějaký základ do lyžování a chuť pro sport.
Bylo vidět od začátku, že je jiná než ostatní?
Bylo vidět, že na sport má a je to dobrý typ sportovce. Tušila jsem, že z ní něco bude, že o ní uslyšíme. Odmalička byla pro sport dobrá povaha a dobrá nátura. Děti častokrát už nechtěly trénovat, nebavilo je to, náš syn si šel koupit párek v rohlíku, protože měl pocit, že už odtrénoval dost. Esterka chtěla pořád trénovat, museli jsme jí z kopce vyhánět.
Jak se s ní pracovalo?
Bylo to super. Byla taková hravá. Absolvovali jsme první žákovské krůčky, kdy se začíná jezdit v brankách, učí se slalomová technika.
Jak vnímáte její současné výkony?
Je to úžasné. Věřím, že se bude ještě zlepšovat. Je to silná osobnost. Má dobře našlápnuto. Je v nejzralejším věku pro sport, kdy může podávat nejlepší výkony. Pokud si udrží zdraví a její tým to povede rozumně, má opravdu šanci být ve špičce Světového poháru. Jezdí sjezdové disciplíny, ale byla velmi šikovná i ve slalomu, v točivých disciplínách, když byla malá. Je to všestranná lyžařka. Měla by na všechny disciplíny. Ale tím, že střídá lyžování se snowboardem, tak nemůže stihnout všechno.
Jak se díváte na její kombinování lyží a snowboardu?
Od malička jezdila jak na snowboardu, tak na lyžích. Dělala to stále souběžně. Není to proto mě tak zvláštní, i když pro veřejnost je nepochopitelné, že to takhle zvládá.
35
Čtenář 
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Kondice
Celebrity
TN.cz
