„K zasněžování sjezdovek dochází až při teplotách pod mínus čtyřmi stupni Celsia, a takové období obvykle přichází až od druhé poloviny listopadu či v prosinci. V období podzimních měsíců se většinou vyskytují vyšší srážkové úhrny, navíc situace v horních tocích horských potoků a řek se může změnit během několika hodin,“ vysvětluje ředitel Asociace horských středisek ČR Libor Knot.

DÉŠŤ JE NEDOSTATKOVÝM ZBOŽÍM
Česko však už pět let sužuje nekončící sucho, kdy vysychají prameny a ztenčují se zásoby podzemních vod. Suchem strádají řeky, vodní nádrže, ale i pole a lesy. V některých místech schází půlroční úhrn srážek. „Například v horských oblastech chybí až 300 milimetrů srážek, spadlo tedy 70 procent normálu. V Hradci Králové je to 60 procent,“ vypočítává hydrolog Českého hydrometeorologického ústavu Roman Pozler.

Aby se ztráty dohnaly, muselo by podle něj pršet dlouhodobě od rána do večera, ale jen zvolna, aby zem nápor vody zvládla. Jenže déšť je velmi nedostatkové zboží. Naposledy ukazovaly mapy meteorologů mraky na konci září, kdy na horách spadlo 40 a v nížinách 20 mm. „Pořádně však nepršelo už velmi dlouho. A úhrny z konce září neměly podstatný vliv ani na průtoky řek. Ty sice na chvíli stouply, ale záhy se vrátily na podprůměrný stav,“ dodává Roman Pozler.

V porovnání s dlouhodobými průměry se současné průtoky pohybují v rozmezí 10 až 30 procent. „A tento stav už opravdu není dobrý,“ konstatuje hydrolog. Deštivé dny, které by situaci zlepšily, však nepředpokládá ani v blízké budoucnosti. „Do konce týdně nějaké srážky budou, ale jejich úhrn bude kolem 20 milimetrů. A to přírodu opravdu nespasí,“ míní Roman Pozler.

V KRKONOŠÍCH BEZ POCHYBENÍ
Provozovatelé skiareálů si však problémy nepřipouštějí. „S občasným nedostatkem vody se areály setkávaly i v minulosti a musí s tím počítat,“ říká Libor Knot, ředitel Asociace horských středisek. Pro zasněžování je voda odebírána z povrchových vod a každé odběrné místo musí mít povolení. „V něm je kromě množství povoleného odběru stanovena i hodnota tzv. minimálního zůstatkového průtoku, které zabezpečí, že v daném řečišti zůstává adekvátní množství vody. Z toho vyplývá, že pro technické zasněžování smí být odebíráno jen tolik vody, aby byl zbytkový průtok dodržen. Může se tedy stát, že výroba technického sněhu bude omezena,“ upozorňuje.

Množství odebírané vody pro zasněžování je podle šéfa Asociace horských středisek z celkového pohledu odběru povrchových vod marginální. „Tvoří jen cca 0,2 procenta celkového objemu. Ve srovnání s jinými činnostmi, zavlažováním trávníků, vodou pro domácí bazény a podobně, jde o mnohonásobně menší objemy. Odběr vody se navíc řídí jasně stanovenými povoleními a pravidly,“ upozorňuje Libor Knot.
Inspektoři České inspekce životního prostředí provedli v uplynulé lyžařské sezoně 47 kontrolních šetření. V Krkonoších žádné pochybení nezjistili, nedostatky však odhalili na sedmi jiných místech.

ČERPÁNÍ PEČLIVĚ HLÍDAJÍ
"Samozřejmě vnímáme současné sucho a hydrometeorologickou situaci, ale jde o aktuální stav, který se do začátku zimy může výrazně změnit, zejména u nás na horních tocích potoků a řek. Podobně jako v minulých letech se snad situace s příchodem podzimu zlepší a nebude to mít negativní vliv na zahájení zimní sezóny,“ říká ředitel Skiareálu Špindlerův Mlýn René Hroneš. Sucho je podle něj v lyžařském byznysu relativní pojem. „Z hlediska zasněžování nás zajímá aktuální průtok v jednotlivých tocích. Máme pro každou čerpací stanici jasně stanovené minimální zůstatkové průtoky, které musíme dodržovat a dodržujeme. Čerpací stanice zasněžovacích systémů jsou technicky postavené tak, že bez většího objemu, než je tento minimální zůstatkový průtok, ani nejdou pustit, popřípadě fungují v omezeném režimu. To znamená, že v korytě bude vždy požadované množství vody,“ přibližuje situaci.

Na případné částečné omezení odběrů jsou ve Špindlerově Mlýně zvyklí a nepovažují ji za nic fatálního. „Dopady technického zasněžování včetně množství odebrané vody jsou často nadhodnocovány a zkreslovány. Naopak jsou někdy zcela vynechány další souvislosti. Například jasně převažují pozitivní dopady v oblasti celospolečenského zájmu, zejména udržení a podpora zaměstnanosti a rozvoj cestovního ruchu, jako jedněch z podstatných prvků života horských regionů," tvrdí šéf špindlerovského lyžařského střediska.