Léto končí, jablka a další ovoce dozrávají a protože se plody letos kvůli obrovskému suchu mnohdy nedočkaly běžné velikosti, je pravděpodobné, že mnozí ze zahrádkářů využijí služeb moštáren. Vyrobit si lacino pravou ovocnou šťávu bez chemických přísad láká nejednoho z ovocnářů.

S koncem září hromadně své dveře otevírají místnosti s lisovacími stroji. Ať už profesionální, soukromé nebo ty vesnické, které provozují malé zahrádkářské svazy.

„Zdá se mi, že v letošním roce je dost jablek, takže zájem u nás o moštování je," říká Viktor Teichman, který se každou sobotu od začátku září věnuje zájemcům v Batňovicích. „Lidé si nejčastěji zpracovávají jablka na mošt. Hodně teď frčí, že si šťávu taky zavaří nebo zamrazí na zimu. Pár lidí si výlisky nechává taky na vykvašení, aby měli Calvados. Ale to je menšina. Hlavně jede to pití. Lidé vědí, že je to čistě přírodní, je to z jejich jablek a proto vědí, co pijí," dodává.

I jiné moštárny hlásí dostatek poptávky. I přes suché léto se prý urodilo a plody kupodivu mají také dostatek vláhy a jsou šťavnaté.

Rychle a levně

Z jednoho kilogramu jablek se vylisuje vždy zhruba půllitr moštu plného vitamínů. Podle druhu ovoce to může být někdy i lehce víc.

LISOVACÍ STROJE mají už různé podoby. V Libňatově se drží spíše historičtější a osvědčení techniky.Nelisují se totiž pochopitelně jen jablka. „U nás se běžně dělají i hrušky. Dokonce běžně děláme i nějaké směsi. Někdo si do moštu přidává třeba mrkev," řekla Eva Šimková, která donedávna pomáhala v moštárně ve Rtyni v Podkrkonoší a nyní za manžela stále přijímá objednávky.

Za kilogram ovoce si moštárny účtují od necelých dvou do čtyř korun. Někde zase počítají cenu až podle vyrobeného produktu. Slevy obvykle bývají pro členy místních zahrádkářských sdružení nebo pro domácí občany.

„Každý rok na podzim si nechávám slisovat tak sto kilo jablek. Záleží na tom, kolik se jich urodí. Z toho vznikne zhruba šedesát litrů moštu. Nějaký vypijeme hned a zbytek zamrazíme do plastových láhví nebo polijeme kapkou pálenky, to pak také vydrží," řekl Štěpán Sekera. „Mošt pijeme po celý rok až do dalšího podzimního lisování. Žádné chemické šťávy domů už nekupujeme a chutná to i vnoučatům," těší ho.

Mošt se zpracovává okamžitě při dovezení ovoce. Zákazník má tak vlastní produkt ihned k dispozici a může si vyzkoušet jeho chuť.

Různé receptury

Zatímco někde mají přesně daný termín, kdy zákazníky přijímají, jinde se lidem dobrovolníci v moštárnách přizpůsobí.

„Lidé jezdí i s velkou haldou i z velkého okolí. Do Rtyně jezdí zákazníci i z Václavic, od Broumova nebo z Meziměstí. Je tu velký lis, takže to jde rychle. Je velký zájem," říká Šimková. „Pamatuji si, že nejvíc jsme najednou dělali pro jednoho zákazníka šest metráků. Lidé to vozí většinou v pytlích, v tomhle případě to přivezli na velké korbě a výlisky si odváželi v popelnicích," dodala.

A jaký zkušená pracovnice v moštárně doporučuje recept? „Lidé mošt zavařují. Musí se ale pohlídat, než se to v hrnci začne vařit, sebrat pak pěnu a kal a zamrazit. Pak je mošt čerstvý ještě na Vánoce," nabízí i vlastní recept paní Šimková a dodává: „Někdo do flašek dává lžičku nastrouhaného křenu. Někdo mošt pije s rumem. Je to různé."