Jeho věhlas se rozkřikl. Spolupracuje se sběrateli a zákazníky z celého světa.

Nezvyklý koníček letos navíc nabral úplně nový rozměr. V Ledči nad Sázavou Micopulos s přáteli v současných dnech tvoří Muzeum Jaroslava Foglara.

RADKOVY JEŽKY ZNAJÍ I TENISOVÉ ŠAMPIONKY

Strojař z Královédvorska má za sebou i mnohá vyznamenání. Získal ocenění za hlavolam roku, vyráběl ježky v kleci pro vítězky tenisového Fed Cupu nebo speciální kusy pro Škodovku.

Paradoxní je, že nikdy nechodil do skautského oddílu. Nijak zvlášť prý nevyhledával ani další Foglarovy knihy s výjimkou Stínadelské trilogie.

„Ježci jsou pro mě pořád koníčkem. Vždycky mě fascinovaly, ale až postupem času jsem jim přicházel na chuť, stejně jako Foglarovým knížkám. Vlastně se s celým fenoménem stále seznamuji,“ vypráví skromně strojař, který bydlí v Bílé Třemešné.

„Nejprve jsem ježky kupoval, po čtyřech letech jsem začal sám kreslit nové druhy, kompletoval jsem je a vyráběl. Snažím se kvalitou bojovat proti odbyté čínské výrobě,“ usmívá se Radek Micopulos.

Klasičtí ježci v kleci jsou v České republice všeobecně známým fenoménem. Jsou v různých velikostech vyrobené ze dřeva, plastu nebo kovu, v Micopulosově sbírce je i skleněný unikát. Sám sběratel z Královédvorska vymýšlí i nezvyklé typy vyjmutí. Jeden z jeho ježků se například vyndává netradičně horním víčkem.

FOGLAROVO MUZEUM V LEDČI NAD SÁZAVOU

Během let Radek Micopulos navrhl zhruba deset typů jedinečných hlavolamů. Ve sbírce má zhruba 120 kusů.

Často stále překvapí, když objasňuje, že Jaroslav Foglar nebyl první, kdo ježka v kleci vymyslel. Inspiroval se zřejmě na americkém kontinentu. „První známý ježek v kleci totiž pochází už z roku 1886, z dob divokého západu,“ upozorňuje královédvorský sběratel.

Přesto Foglar patří k největším popularizátorům oblíbeného a tradičního hlavolamu. A právě jemu Radek Micopulos s kreslířem Rychlých šípů Milanem Teslevičem připravuje muzeum na hradě v Ledči nad Sázavou. Instaloval sem vitrínu ve tvaru Ježka, zajistil velkoformátové tapety Teslevičových kreseb i další dekorace. Do muzea, které vzniklo ke 110. výročí narození známého českého spisovatele, pochopitelně zapůjčil také exponáty ze své sbírky.

„U řeky Sázavy, která hrad Ledeč obtéká, popularizoval Foglar svůj skauting nejvíce. I proto zde muzeum inicioval Jiří Dubský, foglarovec z Olomouce. V muzeu se lidé mohou fotit s Rychlými šípy v životní velikosti, podívat se na kompletní tábor Hochů od Bobří řeky a seznámit se s mnoha zajímavostmi z osobního života pana Foglara,“ zve na návštěvu Posázaví Radek Micopulos.
A co víc? Návštěvníci si tu mohou pořídit také unikátní kopii původního Foglarova ježka v kleci z roku 1941.