„Manžel nosí číro celý život. Je pyrotechnik, normálně s tím chodí do práce. Já pracuju jako kontrolor. Mám svoje dredy, barevné copánky mi tam manžel naplete vždy na léto. Já mu pomáhám s čírem. Vlasy mu nabarvím, pak natupíruju a nalakuju, aby mu číro drželo. Červenou barvu má odjakživa,“ popisuje detaily hrdých účesů.

Pankáč podle ní nemusí vůbec vypadat jako oni dva. „Není na to žádná škatulka, že musí mít číro a být celý obitý cvočky nebo něčím jiným. Mně se to ale líbí. Já to mám ráda, když můžu chrastit řetězy. Když něčím nechrastím, tak si přijdu nahá,“ usmívá se.

Pochází z Ostravska, bydlí na Valašsku. Zažili hodně.

„My už jsme staří pankáči. Kapely stárnou zároveň s náma,“ podotkne Markéta. „Jsem ráda za každého mladého pankáče, kterého vidím. Přijde mi, že po revoluci nás bylo víc. Tehdy to bylo takové opravdové, syrové i v muzice. Bylo znát, že tenkrát bylo krátce po změně režimu, kdy tady byl dlouho komunismus,“ přibližuje situaci.

Dnes je to podle ní taky fajn, ale hudba je více multižánrová, punk se míchá s jinými styly. „Když si poslechnete kapely, které hrály tenkrát, tak to zní trošku jinak, než co hrají dneska ti mladí. Bavila jsem se s mladými pankáči a říkají, že tehdy ještě nebyli na světě, tak to nezažili,“ dodává.

V Trutnově začal ve čtvrtek 27. července punkový festival Pod Parou.
Do Trutnova se sjeli pankáči, na Bojišti začal největší punkový festival v Česku

Správný pankáč by měl být podle ní svobodný, apolitický. „Je fajn, že když jsou mezi pankáči lidi proti rasismu, pro ochranu zvířat. Nikomu to ale nenutíš, každý je svůj, každý si jde za tím svým. Nenutím nikoho, aby dělal něco, co mu je proti srsti,“ tvrdí ostřílená punkerka.

Vadí ji útoky na sociálních sítích. „Když si otevřeš pusu, tak na tebe hned někdo zaútočí s tím, že tohle nesmíš říkat, tohle je špatně. To mě vytáčí, přitom je rok 2023. To už je jako kdysi za komunistů, kdy nám kladli na srdce, abychom hlavně nikde nic neříkali,“ rozčiluje se.

V Trutnově se koná největší punkový festival v Česku Pod Parou. Láká i fanynky.
Když něčím nechrastím, připadám si jako nahá. Fanynky si festival zamilovaly

S manželem se znají od 14 let. Jezdili na demonstrace proti nacismu po revoluci, procházeli kolem sebe na koncertech. Ona byla s někým jiným, on střídal děvčata, než si k sobě našli cestu. Od té doby jsou pořád spolu.

Děti punkové účesy nemají. „Jsou trochu jinak zaměřené. Nejstarší syn studuje na vysoké škole, poslouchá jiný styl muziky. Nejsou až tak moc odlišní od nás, ale našli si svoji cestu - drum, rap, takovou tu muziku, co mladí hodně poslouchají,“ zmíní se o svých dětech.

Největší punkový festival v Česku Pod Parou pokračoval v pátek druhým dnem v trutnovském areálu Bojiště.
FOTO: Podívejte se, co se dělo na Bojišti. Předvedly se i punkerky z Koreje

Chudějovi si nenechali ujít 20. ročník největšího punkového festivalu v Česku Pod Parou. Jsou pravidelně v hledišti. „Byli jsme na všech ročnících. Je to naše tradice. Máme to takovou dovolenou. Je tady dobrá muzika. Pohoda. Festival mám ráda, je to srdcovka, přilnul nám k srdci,“ vysvětlují nejvěrnější fanoušci punkového festivalu, který začínal v roce 2003 v Moravské Třebové a přes Vyškov se dostal loni poprvé do Trutnova.

V sobotu vyvrcholil na trutnovském Bojišti punkový festival Pod Parou.
FOTO: Autoři Punk´s not Dead završili největší český punkový festival na Bojišti