Bezmála pět tisíc dětí, přesně 4979, přivedl na svět trutnovský porodník a gynekolog Pavel Růžička během padesátileté praxe. Takový počet by vydal na jedno menší město odpovídající například velikosti Hostinného. Navzdory dlouhé době, kterou strávil na porodním sále a obrovskému počtu zákroků, stále považuje každý porod za jedinečný. Žádná rutina. V rozhovoru pro Deník tvrdí, že porodnictví je krásný obor, ale velmi nebezpečný, ve kterém někdy záleží na minutách i sekundách. Proto se mu dnes chce věnovat málokdo.

Pane doktore, možná neslušná otázka na úvod. Jak dlouho se ještě budete věnovat profesi?
Jsem jedenáct let v důchodu, ale ještě mě to baví. Na oddělení není jednoduchá situace. Některé kolegyně jsou na mateřské dovolené, další lékaři odešli. Nechtěl jsem oddělení nechat na holičkách. Proto jsem vyhověl, když jsem byl požádán, abych pokračoval, pokud budu zdravý.

To jste strávil opravdu celých 50 let, co se věnujete oboru, v Trutnově?
Ano, začínal jsem a skončím tam, kde jsem se narodil. Měl jsem v Trutnově maminku, která se dožila 105 let, rodina také žije v Trutnově, včetně synů.

Netáhlo vás to jinam?
Táhlo mě to jeden čas do zahraničí, ale kvůli mamince, která bydlela u mě, jsem zůstal. Praxe v zahraničí má výhody i nevýhody. Výhody jsou finanční, ale práce je naprosto stejná jak v Německu, tak v Čechách.

Pamatujete si na první porod?
To už ne. Ale byl to pro mě vzácný okamžik. Před ním jsem absolvoval několik studentských praxí, při kterých jsem se dostal k porodům na klinice i v porodnici v Trutnově. Ale vím, kolik jsem jich za celou dobu provedl. Bylo jich přesně 4979. Z toho 380 císařských řezů.

To jste si vedl během celých 50 let takhle pečlivou statistiku?
Ano. Dělal jsem si evidenci jak kvůli atestacím, tak i kvůli sobě.

Máte za sebou pět tisíc porodů. Je pro vás přesto i dnes každý porod jedinečný nebo to je už rutina?
Přistupujeme ke každému porodu jako k jedinečnému. Někdy záleží na minutách i sekundách. Porodnictví je krásný obor, ale velmi nebezpečný. Proto se mu dnes chce věnovat málokdo. Je to zodpovědná práce. Porodníků ubývá. Součástí oboru je gynekologická operativa, léčení zánětů, sterilit, těhotenské poradny, péče o těhotné, ultrazvukové vyšetření, léčení ženské inkontinence.

Když porovnáte dobu, ve které jste začínal, se současností, vidíte velké rozdíly?
Porody jsou úplně jiné než před padesáti lety. Stejně jako všechno, tak i medicína se vyvíjí obrovsky rychle. Hlavně v přístrojovém vybavení, ale také v přístupu lékařů a sester k porodům. Gynekologická operativa se vůbec nedá srovnávat s tehdejší dobou. V poslední době je patrný obrovský vzestup endoskopických metod. Vývoj a přístrojové vybavení jdou rychle dopředu. Co se objevilo před rokem na lékařském kongresu, je další rok zastaralé.

Cítí se tedy maminky komfortněji? Už žádné vykachlíkované, studené sály, ale moderní prostředí s partnerem vedle sebe?
Je to úplně jiné. Přístup k novorozencům i jejich maminkám je lepší díky modernímu vybavení a kvalitě péče. Dříve ženy zůstávaly na oddělení šestinedělí šest až osm dní. Dnes jdou domů třetí-čtvrtý den po porodu. Dříve jich bylo osm na pokoji, dnes jsou maximálně dvě. Situace se změnila tak, aby se ženy cítily u porodu jako doma. V Trutnově máme tři porodní boxy, jeden pokoj je speciální i s vanou. Otec je u porodu v křesle jako v obýváku. To má velký úspěch.

Je patrné, že nastávající maminky mají přístup k velkému množství informací díky internetu?
Ženy se díky tomu před porodem hodně připravují. Porodnictví se hodně změnilo také kvůli alternativním porodům. Má to svoje výhody i nevýhody, protože můžou nastat i situace, které jsou pro ženy nebezpečné. Je to dobou. Hodně informací je snadno dostupných na internetu, dělají se předporodní kurzy, existují kluby těhotných. Dřív měly ženy jednu-dvě knížky o dětech a s tím si musely vystačit. Nyní mají své porodní plány.

Co byste jim doporučil jako zkušený lékař?
Někdo se řídí radami sestry, maminky, porodníka nebo sousedky. Někdo nedá vůbec na nikoho. Ideální je, pokud skloubí vědecké poznatky a vlastní rozum.

Rodilo se víc dětí dříve?
Je to podobné. Nyní máme v Trutnově kolem 700 porodů ročně, v minulosti jich bylo kolem tisíce. Silné ročníky byly na začátku 70. let, kdy byl velký dětský boom. Nyní ženy těhotenství spíš oddalují a posouvají čím dál víc kvůli pracovnímu vytížení, materiálnímu zajištění. Když jsem dříve učil ve zdravotnické škole, tak podle učebnic byla prvorodička v 25 letech stará. To bylo dobou.

Dnes byste si asi nedovolil říct něco takového?
To je v knihách. Věk se posouvá. Hranice se s postupující dobou posunula přes třicítku. Věk žen, které rodí podle zvyklostí, se různí podle zeměpisné šířky. V Indii rodí dvanáctileté, na druhé straně zeměkoule ženy mezi čtyřicítkou a padesátkou.

Kolik let bylo nejstarší rodičce, která u vás byla?
Pokud si pamatuji dobře, tak 49 let.

Který měsíc je podle vás nejplodnější?
Asi ten, kdy vypnou elektriku.

PAVEL RŮŽIČKA

Narodil se 30. 4. 1946 v Trutnově. Po absolvování trutnovského gymnázia v roce 1964 zamířil na medicínu do Hradce Králové, kde promoval v roce 1970. Prvního srpna 1970 nastoupil do nemocnice v Trutnově. Nejprve na takzvané kolečko - půl roku na chirurgii, půl roku na interně. Potom nastoupil na gynekologicko-porodnické oddělení, kde působí dosud. Pracoval pod sedmi primáři, 12 let byl sám primářem. Nyní je v pozici zastupujícího primáře. Během padesátileté kariéry gynekologa a porodníka přivedl na svět 4979 dětí.