Rada KRNAP sice v červnu schválila nové uspořádání národního parku se čtyřmi jinak definovanými zónami oproti současným třem a vytvoření klidových území, petice přesto na horách kolovala dál.

Zástupci petičního výboru nechtějí nechat situaci usnout, proto se vydali na ministerstvo životního prostředí, které zonaci vyhlašuje ze zákona formou vyhlášky. Chtějí se také setkat přímo s ministrem Richardem Brabcem.

Lékař Petr Martinov předal na ministerstvu životního prostředí petici proti zonaci Krkonošského národního parku.Zdroj: Petr Břicháček

JINÝ POHLED NEŽ ULTRAZELENÝ

„Před vydáním této vyhlášky musí zonaci projednat ministerstvo životního prostředí v mezirezortním připomínkovém řízení. Očekáváme, že tento proces začne v následujících dnech a týdnech,“ uvedl předseda petičního výboru Petr Martinov, lékař z Pece pod Sněžkou.

„Před vydáním vyhlášky chceme s ministrem Brabcem jednat, aby znal i jiný pohled na ochranu přírody než ten ultrazelený, který považuje člověka za největšího škůdce přírody a je potřeba ho "vyhubit" v národním parku,“ dodal.

Autorům petice vadí především návrh zóny kulturní krajiny, která se vymezí na zastavěných plochách a zastavitelných územích obcí určených k jejich udržitelnému rozvoji a na plochách, kde převažují člověkem pozměněné ekosystémy určené k trvalému využívání člověkem.

Lidé začali okamžitě podepisovat petici proti návrhu nové zonace Krkonošského národního parku, která byla představena v základní škole v Horním Maršově.
Petice proti nové zonaci národního parku. Sbírají se podpisy na dopis ministrovi

„Kulturní krajina představuje v navržené zónaci 0,5 procent území národního parku. Nerespektuje tedy schválené územní plány a ve svém důsledku brání rozvoji a praktické ochraně přírody. Dále nám vadí, že zonace neobsahuje Plán péče o národní park, což je klíčový dokument, který bude definovat, jak se v které zóně bude hospodařit. Podle našeho názoru měly být oba dokumenty projednávány dohromady,“ upřesnil Martinov pohled autorů petice.

Jako konkrétní příklad uvedl řešení parkování v Peci pod Sněžkou a Velké Úpě a na to navázané lyžařské propojení ke Kladenské boudě. „Ale není to jediný případ,“ poznamenal.

Robin Böhnisch, ředitel Správy Krkonošského národního parku.
Běžný návštěvník národního parku rozdíl nepozná, ujišťuje Robin Böhnisch

CO ŘÍKÁ MINISTERSTVO?

Petici podepsalo 1500 lidí. „Reakce lidí nás velmi mile překvapily. Všichni chápou, že nám jde především o Krkonoše a zdejší přírodu. Žijeme tu, staráme se o přírodu, ukazujeme krásy Krkonoš návštěvníkům. KRNAP je u většiny lidí vnímán jako represivní složka státu, která více škodí než pomáhá,“ řekl Petr Martinov.

„Každou petici samozřejmě respektujeme a odpovíme na ní ve standardní lhůtě,“ reagovala za ministerstvo životního prostředí tisková mluvčí Petra Roubíčková a pokračovala: „Nicméně nutno dodat, že Rada národního parku KRNAP složená ze zástupců obcí, krajů, akademické i podnikatelské sféry novou zonaci projednala a zcela většinově odsouhlasila, tudíž ministerstvo nyní standardně připravuje návrh nové zonace do podoby vyhlášky, kterou v průběhu října pošle do mezirezortního připomínkového řízení.“

O vysvětlení nového rozdělení Krkonošského národního parku na čtyři zóny a klidová území byl v Horním Maršově velký zájem. Nenechali si ho ujít ani majitelé lyžařských areálů, včetně Richarda Kirniga ze SkiResortu Černá hora-Pec (vpředu vpravo).
Jdete proti cestovnímu ruchu, zlobí se podnikatelé na horách kvůli novým zónám