Dokud se po jednosměrných terénních stezkách pro horská kola proháněli za městem nad Lhotou jen nadšenci z místního spolku Trutnov Trails, žádný problém nebyl. Když se začali cyklisté místo ve stovkách počítat v tisícovkách, začalo to některým domácím vadit. „Sjíždějí, kde se dá, nepřiměřenou rychlostí, ohrožují místní obyvatele, jezdí všude, kde je napadne, i místy, kde jsou vzácné rostliny,“ zlobí se Eva Horáková ze Lhoty.

Trailisté podle ní doslova obsadili lesní a obecní cesty. Parkují auty v centru obce a na kolech se pak vydávají do okolních lesů. Někteří starousedlíci přišli o svůj klid a bojí se dalšího rozšiřování cyklotras. „Nezbyde nám nakonec nic jiného, než sedět zavření na svých zahradách, budeme se bát vyjít před baráky jen proto, aby se tady mohl provozovat nějaký sport,“ říká Horáková.

Společně s dalšími odpůrci si myslí, že traily ničí přírodu. Většina jich je na pozemcích města a Lesů České republiky, tedy na veřejných cestách.

Nespokojenci loni sepsali proti trailům petici. Předali ji trutnovské radnici, ale s odpovědí nebyli spokojeni. Tak poslali arch s 220 podpisy do parlamentu. Žádají, aby už nebyly budovány další trasy, aby ty stávající nevedly do obydlených oblastí obce a aby bylo zrušeno trailové centrum ve Lhotě.

V sobotu kvůli tomu přijela do Lhoty poslankyně a členka petičního výboru Eva Matyášová (ANO). Vyslechla místní i trailisty, a doporučila jim, aby se dohodli. „Lidé byli zvyklí, že tu mají klid, a traily to změnily. Pokrok se ale nezastaví. Je v zájmu města, aby sem sportovci v rámci cestovního ruchu jezdili, proto je potřeba, aby vychladly vášně a lidé sami našli kompromis,“ prohlásila.

Zprávu a odpověď chce autorům petice zaslat do konce roku. „Petiční výbor ani výbor pro životní prostředí nemají k dispozici silová řešení. Nemůžou nařizovat, pouze doporučit,“ oznámila.

Trailisté vybudovali za čtyři roky asi 20 kilometrů tras v lokalitě Čížkových kamenů a Jestřebích hor. Předělávají a zpevňují staré lesní pěšiny či chodníčky, které patří státu, městu a obcím. Stavějí i úplně nové. Vytvářejí na nich dřevěné překážky, skoky a klopené zatáčky.

Odpůrci žádané zastavení projektu považují za kontraproduktivní. „Cyklistů nebude míň, traily jsou totiž stále oblíbenější. Očekáváme, že příští rok opět dorazí o něco víc zájemců než letos. Rozšíření tras ale pomůže bikery rozptýlit po okolí,“ tvrdí Jan Rejl, předseda spolku Trutnov Trails.

Kritizované nástupní místo ve Lhotě od počátku považují cyklisté za přechodné. „Parkoviště uděláme někde jinde, posuneme ho,“ říká Rejl. S dalšími výtkami autorů petice ale nesouhlasí. „Přírodu neničíme, což loni potvrdili i inspektoři životního prostředí. Úpravy děláme maximálně šetrně a se souhlasem majitele. Na cyklisty se snažíme neustále působit, 95% z nich jsou slušní lidé. Chtějí si užít zábavu na kole v hezké přírodě a ne se hádat s místními,“ zdůrazňuje Jan Rejl.

Návrh poslankyně Evy Matoušové na kompromis sjednaný bez vášní se mu líbí. „Nebráníme se další komunikaci, třeba i přes nějakého mediátora,“ dodává. V dohodu věří také vedení města, které traily podporuje i finančně. „Je potřeba dát emoce stranou a zkusit najít způsob, jak spolu žít,“ prohlásil trutnovský místostarosta Tomáš Eichler. Také odpůrci chtějí spor vyřešit. Obávají se ale, že hned to nebude. „Najít dohodu bude možná dost složité,“ připustila Eva Horáková ze Lhoty.