Novinky budou stát dohromady asi dvacet milionů korun. Z dělostřelecké tvrze ve východních Krkonoších by se ale díky nim stalo jedno z nejatraktivnějších míst v regionu. „Nebojím se říct, že Trutnov by tím získal něco, co v Evropě nikde není,“ myslí si Pavel Holzknecht, předseda spolku Stachelberg.

Z hlavního objektu pevnosti budované na obranu vlasti před hitlerovským Německem se stalo před rokem 1989 skladiště chemikálií. Nadšencům se ale povedlo pěchotní srub T-S 73 vyčistit, zřídit v něm vojensko-historickou expozici a zpřístupnit podzemí. Přilákali tím davy turistů. „Loni jsme atakovali hranici 23 tisíc návštěvníků za sezónu. To jsme dosud nikdy neměli,“ tvrdí Holzknecht.

Se stoupajícím zájmem se ale zvyšují nároky - na komfort, i na bezpečnost. Proto se chystá řada vylepšení. Například nouzový východ. Dosud se totiž do podzemí (i zpátky) dostanete jedinými dveřmi v hlavním bunkru o rozměrech 100 krát 80 centimetrů. „Pro mnoho lidí je průlez velmi atraktivním zážitkem. Nikoho ale asi nikdy nenapadlo, že skrz něj bude chodit ročně do pevnosti 23 tisíc lidí. Kdyby se ale v podzemí něco stalo, tak vynesení člověka ven by trvalo dlouho a bylo by komplikované,“ přiznává předseda spolku.

Proto vznikne za zhruba pět milionů korun, asi sto metrů od podzemních kasáren, nouzový výlez. „Práci záchranářům zjednoduší a zrychlí z nějakých čtyřiceti minut zhruba na patnáct,“ naznačuje Holzknecht. Zároveň se i prodlouží prohlídkový okruh.

Vyústění na povrch bude v místě základové desky nedokončeného srubu T-S 72 u lomu. „Vybudování nouzového východu návštěvní program neomezí. Nám pak dovolí dostat do podzemí i materiály větších rozměrů,“ říká předseda bunkrařů.

Stavět by chtěli bunkraři také na základové desce dalšího nedokončeného srubu T-S 74, nedaleko příjezdové silnice. „Chtěli bychom tam mít moderní zákaznické centrum. Byla by v něm také dobová ukázka stavby pevností a hlavně by se skrz něj do podzemí vstupovalo. A v místě dnešního vchodu v hlavním objektu by návštěvníci z podzemí vystupovali,“ naznačuje Holzknecht.

Stavba by měla stát zhruba 13 milionů korun a je téměř kompletně připravená. „Chybí nám pouze vyřešit zdroj vody,“ uvádí předseda spolku.

V podzemí je dnes zpřístupněná asi třetina zachovalých chodeb a sálů. Podle bunkrařů se dá zpřístupnit ještě dalších půl kilometrů sálů a chodeb.

A nejen to. Plánují také obnovení podzemního ženijní úkrytu, který vznikl sice na Stachelbergu až v šedesátých letech, ale patří k jeho historii. Nachází se pár metrů od rozhledny Eliška. Dovnitř krytu by umístili expozici polního opevnění s dobovou výzbrojí a výstrojí, a vedle kanón v palebném postavení. „Lidé se domnívají, že pevnost je spjatá pouze s obdobím kolem roku 1938. Není to pravda. Zákopy vznikly už ve 30. letech, bunkry se stavěly v letech 1937 a 1938, v roce 1945 je Němci chtěli využít při obraně před Rudou armádou. Ženijní úkryt potvrzuje, že se tu stavělo i po válce,“ dodává Pavel Holzknecht.