Volných chvil v destinacích, kam přepravuje pasažéry, využívá Aleš Tauchman k cestování a fotografování. Vedle toho se věnuje rovněž mapování dálkových prastarých cest, rád by vypátral starověké římské dálkové silnice. Na vánoční výstavě fotografií v kostele Církve československé husitské ve Dvoře Králové nad Labem přiblížil na zajímavých záběrech prostředí Izraele a města Betlém. Udělal to záměrně, v adventním čase chtěl ukázat místo, které je spojené s obdobím Vánoc. Vedle biblických míst spojených s vánočním příběhem zachytil i záběry ze života obyvatel současného Betléma. Výstava trvá do pátku 6. ledna.

Proč jste si vybral Izrael?
Izrael každoročně navštěvuji kvůli mojí profesi, protože společnost Smartwings, u které jsem zaměstnán, tam má dlouhodobé kontrakty. Téma jsem tentokrát zvolil v souvislosti s vánočním příběhem. Napadlo mě totiž ukázat místa, kde začíná děj známých českých koled, například Pásli ovce Valaši, Do Betléma půjdeme či České mše vánoční od Jakuba Jana Ryby. Nechybí ani několik vánočních záběrů ze života obyvatel současného Betléma.

Profesionální pilot Aleš Tauchman ze Dvora Králové nad Labem vystavil fotografie z Betléma.Profesionální pilot Aleš Tauchman ze Dvora Králové nad Labem vystavil fotografie z Betléma.Zdroj: ArchivTakže fotky vznikly i díky tomu, že jako pilot létáte do Izraele?
Přesně tak. Volné dny během pracovních pobytů využívám k cestování a fotografování.

Kdy jste záběry pořídil?
Izrael jsem poprvé navštívil v roce 2001, ale tehdy kvůli palestinskému povstání nebylo možno se dostat ani do Jeruzaléma, ani do Betléma. Záběry byly nafoceny postupně od roku 2013, kdy jsem poprvé navštívil město Betlehem. Většina z nich vznikla ale na jaře 2022. V Betlémě byly pořízeny záběry konkrétních míst vánočního příběhu. Hlavně se jedná o široká panoramata Betléma zachycující celý vánoční příběh od zvěstování andělů pastýřům po místo narození Ježíše, včetně místa hrobu krále Heroda Velikého. Byla pořízena v protisvahu ze střech bytových domů. Díky nim vznikl nápad uspořádat tuto výstavu, neboť podobné záběry jsem zatím nikde neviděl.

Která další místa považujete za nejzajímavější?
Další samostatné téma je Jeruzalém. Na předchozí výstavě v ZUŠ Dvůr Králové byl vystaven letecký záběr města se zákresem křížové cesty, takzvané Via Dolorosy. Jeruzalém ale přináší možnost se věnovat mnoha dalším tématům z dějin Izraele, jak biblických, tak historických i novodobých. Zajímavé jsou lokality z doby římské, například pátrání po průběhu akvaduktů napájejících přístavní město Cesareu z doby krále Heroda či památky po křižácích.

Zabýváte se i současným Izraelem?
Zajímá mě i novodobá historie, hlavně konflikty mezi Izraelem a okolním arabským světem od 60. let 20. století. Jedná se o oblast Golanských výšin, kam jsem již podnikl nejeden výlet a fotografický materiál by stačil na další výstavu. Nejen ženijně zabezpečená hranice se Sýrií, ale i bezpečnostní bariéra mezi Izraelem a západním břehem Palestiny či pásmem Gazy vzbuzuje zvláštní pocity a připomíná období studené války mezi západní a východní Evropou, konkrétně železnou oponu u nás na Šumavě či Berlínskou zeď. Do budoucna se chystám nafotit krajinky v Negevské poušti. Lákají mě i biblické lokality na území palestinského Západního břehu. Rád bych také vypátral starověké římské dálkové silnice.

Fotíte i v dalších zemích?
Mám spoustu materiálu z různých oblastí světa. Zvlášť fotogenické byly Indie, Saúdská Arábie, Vietnam či Pákistán.

Má pilot dost času na to, aby se mohl věnovat focení v zemích, kam létá?
Pokud se jedná o dlouhodobější kontrakt v zemi, kam se létá, pak pilot tráví na takové misi nepřetržitě například dva až čtyři týdny. Během létání má samozřejmě přidělené dny volna a může je trávit podle svého uvážení.

Kam nejčastěji létáte?
Během letní sezony se jedná o typické turistické destinace, kam se létá na dovolenou k moři, především do letovisek v jižní Evropě - od Španělska přes Řecko po Turecko. Celoročně se létá do Egypta, na Kanárské nebo Kapverdské ostrovy. Pro zimní období jsou typické Spojené arabské emiráty, Senegal, Zanzibar. V období kolem roku 2013 jsem létal i do karibské oblasti do Mexika, Dominikánské republiky, na Kubu, do Venezuely, ale také směrem na východ do Thajska. Pokud trávím čas na „pobytu“, pak se létá na destinace typické pro společnost, se kterou je uzavřen kontrakt. V případě Izraele létám často do černohorského Tivatu či gruzínského Batumi. Před konfliktem na Ukrajině se často létalo do Kyjeva. Dnes se izraelská klientela převáží do oblasti poblíž ukrajinské hranice, do moldavského Kišiněva či polského Rzeszówa. Pak pokračují pozemním transportem.

Jak jste se k pilotování dostal?
V dopravním letectví pracuji od ukončení studií na ČVUT v roce 1989. To jsem pracoval jako letecký inženýr u vládní letky Ministerstva vnitra. Od 16 let jsem zároveň létal v aeroklubu ve Dvoře Králové nad Labem na větroních. V roce 1999 byl převoz vládních činitelů na základě rozhodnutí vlády předán armádě. Tehdy jsem přešel ke společnosti Travel Service (dnes Smartwings) a zastával vedoucí funkci na technickém úseku, který se věnuje především údržbě letadel. Paralelně jsem si v rámci aeroklubu ve Dvoře Králové nalétával potřebné hodiny k získání kvalifikace obchodní pilot letounu. Profesionálně jsem začal létat na dopravním letadle, konkrétně na Boeingu 737, v roce 2005.

Kam nejdál jste letěl?
Jako letecký inženýr jsem se několikrát aktivně účastnil přejímek nových letadel v americkém Seattlu, kde sídlí firma Boeing. Jako pilot jsem byl jednou s českou fotbalovou reprezentací v japonském Tokiu. V roce 2016 jsme létali pro místní společnost na Maledivách. Odtud jsme létali přes Hong Kong na ostrov Palau zhruba 500 kilometrů východně od Filipín.

Výstava Aleše Tauchmana ve Dvoře Králové nad Labem

Jedná se o výstavu fotografií z palestinského Betléma a jeho okolí. Tématem jsou nejen záběry biblických míst spojených s vánočním příběhem, ale i pohled na město. Výstava je k vidění do 6. ledna v kostele Církve československé husitské ve Dvoře Králové nad Labem. Kostel po telefonické domluvě zpřístupní farářka Anna Holínská. Je to třetí výstava Aleše Tauchmana. První dvě se v Trutnově na gymnáziu a ve Dvoře Králové nad Labem v ZUŠ zaměřily na letecké snímky pořízené z dopravního letadla se záběry geograficky zajímavých lokalit v místech, nad nimiž v rámci své profese pilota prolétával, především pak hor, vulkánů, lidských obydlí i míst se zajímavým historickým příběhem.

Kde se špatně přistává?
V každém případě nebyla často příjemná přistání na Azorských ostrovech za účelem doplnění paliva při letu do karibské oblasti. Často tam vanul velmi silný boční nárazový vítr doprovázený deštěm a silnou turbulencí způsobenou prouděním vzduchu přes hřeben, který se nacházel v těsné blízkosti letiště na ostrově Terceira.

Stala se vám i nějaká porucha při pilotování letadla?
Při jednom z letů do Afghánistánu jsem měl technickou závadu na elektrickém ovládání stabilizátoru, který zajišťuje podélné vyvážení letadla. Samozřejmě existuje nouzový systém ručního ovládání, takže nebyl problém bezpečně dokončit let bez asistence autopilota. Ale před dalším odletem bylo nutné závadu odstranit, jinými slovy s touto závadou nebylo a dodnes není možné legálně odletět. Byla výhoda, že jsem měl platný průkaz technika a závadu jsem si na letišti v Mazár-e Sharíf odstranil sám, neboť jiný kvalifikovaný personál na vojenském letišti nebyl.

Jak jste zvládl období covidu, kdy byla letecká doprava omezená?
Pro letecký personál to bylo velmi nepříjemné období. Malou výhodu měli ti, kteří před svoji pilotní dráhou měli kvalifikace z jiných oborů, které covidem nebyly tolik zasaženy. Ti se dočasně vrátili k původní profesi. Pak je skupina, která jinou profesi nikdy neměla. U nich byla nutná rychlá rekvalifikace. Tito lidé jezdili například jako řidiči kamiónů, někteří si udělali papíry na lokomotivu, někteří vypomáhali v truhlářských dílnách a podobně. Jednu letušku jsem potkal jako průvodčí ve vlaku.

Jak to bylo s vámi?
Já už od doby, kdy jsem začal profesionálně létat, spolupracuji s technickým úsekem společnosti v rámci své původní kvalifikace a zpracovávám vybranou dokumentaci nebo výcvikový materiál. Během covidu, kdy létání bylo skoro na mrtvém bodě, jsem se plně věnoval této činnosti. Zároveň jsem se začal věnovat létání se speciálním dronem určeným pro sběr dat pro fotogrammetrické zpracování (obor zabývající se zpracováním informací na fotografických snímcích - pozn. red.). S kamarádem architektem tak zaměřujeme budovy či pozemky za účelem budoucích projektů či 3D modelů. Jelikož však budoucnost byla během covidu velmi nejistá, obnovil jsem si pro jistotu též řidičský průkaz kategorie C pro profesionální využití.