„Vzhledem k tomu, že dvojice těchto úkazů, oddělená zhruba obdobím osmi let, se opakuje vždy po více než 100 letech, má naše generace štěstí. Po mimořádně povedeném pozorování v roce 2004 se může ještě jednou letos pokochat pohledem na kotouček Venuše posunující se po slunečním disku. Pokud se totiž pozorování z jakéhokoli důvodu nezdaří, budeme mít další možnost až v prosinci 2117," informoval odborný pracovník úpické hvězdárny Richard Kotrba.

Od východu Slunce

Vlastní úkaz v naší zeměpisné poloze bude pozorovatelný počínaje východem Slunce po následující zhruba dvě hodiny. Slunce vychází na východo-severo-východě v závislosti na přesné poloze pozorovatele okolo 4.45 hodin středoevropského letního času. Vzhledem k tomu, že až do konce úkazu (kolem 6.45) bude Slunce relativně nízko, nejsou podmínky pro pozorování zcela ideální. I tak se však lze těšit na mimořádný zážitek.

„Co se týká zbytku Země, zatímco na severozápadě Ameriky, v Tichém oceánu či ve východní Asii bude úkaz viditelný v celém průběhu, ve většině Evropy a Afriky pouze při východu Slunce. Ve většině severní Ameriky naopak při Slunce západu. Obyvatelé Španělska, západní Afriky a jihu Ameriky mají ovšem tentokrát smůlu," popisuje dále Richard Kotrba a dodává: „Pro zájemce jsme připravili simulaci předpokládaného průběhu úkazu v Úpici a detailní průběh (na internetových stránkách www.obsupice.cz). Z uvedeného vyplývá, že správný výběr stanoviště pro pozorování hraje zásadní roli a je podmínkou pro úspěch akce. Ideální pro pozorování je tedy vyvýšené místo s co nejlepším výhledem na východní až severovýchodní obzor.

Pozorování úkazu se v případě jasného počasí uskuteční samozřejmě také v areálu naší hvězdárny. Všichni, kteří jsou již (nebo dosud) ve 4.30 SELČ vzhůru a chtějí se pozorování zúčastnit, jsou zváni. Pro ty pohodlnější se pokusíme zajistit na našich stránkách přímý přenos jevu a samozřejmě také záznam."

Dvojice a intervaly

Přechod Venuše přes sluneční disk může nastat pouze tehdy, kdy se uzel Venušiny dráhy (tj. průsečík její dráhy kolem Slunce s ekliptikou) pozorovateli promítá na sluneční kotouč a současně je Venuše v dolní konjunkci (nachází se na téže straně Slunce jako Země) a pohybuje se v těsném okolí zmíněného uzlu. Již z tohoto faktu plyne vzácnost úkazu; nestává se často, aby byly tyto podmínky přesně a současně splněny.

Co můžeme při jevu pozorovat?

Na první pohled uchvátí ostře ohraničený kotouček Venuše, pomalu se sunoucí po slunečním disku. Zajímavá část úkazu nastane v okamžiku, kdy se temný Venušin kotouček přiblíží k okraji slunečního disku. Tehdy nastane zajímavý jev nazývaný černá kapka – jako by se kotouček Venuše při přiblížení k okraji slunečního disku s tímto okrajem propojil jakousi kapkou. Původní vysvětlení spočívalo v lomu slunečních paprsků ve Venušině atmosféře, protože ale byl efekt pozorován i u přechodů Merkura (který nemá dostatečnou atmosféru) a dokonce mimo atmosféru Země, muselo být vysvětlení revidováno. V současnosti se efekt vysvětluje nedokonalostí pozorovacích přístrojů, čemuž také nahrává fakt, že při minulém přechodu v roce 2004 byla kapka mnohdy zřejmě právě kvůli podstatně kvalitnějším přístrojům oproti předchozím pozorováním hůře patrná.

Jak můžeme jev pozorovat?

pro pozorování pouhým okem se hodí nejlépe speciální brýle pro pozorování Slunce. Ty propustí jen nepatrný zlomek svitu. Nouzově můžeme použít svářečské sklo hustoty alespoň 13. Raději zapomeňte na nouzová řešení typu očazené sklo nebo osvícený negativ, tyto prostředky nejsou dostatečně účinné a mohou vést k poškození zraku.

pro pozorování dalekohledem je nutné buď použít (vyrobit si) na objektiv celkem dostupný filtr ze speciální folie (Baader Astro Solar Safety Film), který propustí do tubusu jen zlomek záření. Nikdy neumisťujte folii na okulárovou část systému, došlo by téměř jistě k jejímu zničení. Nejlépe však je použít projekci úkazu na list bílého papíru. Pozor, pro pozorování Slunce jsou (s výjimkou filtru umístěného před objektivem) vhodné pouze čočkové dalekohledy a to ještě jen některé.