Přívalové deště, kroupy a dusno. Spíše středomořský než středoevropský ráz počasí posledních týdnů přidělává vrásky farmářům. Středeční studenou frontou by sice měl skončit, ale pravou zkázu odhalí až kombajny na polích. Úrodu letos ničí plísně a hniloba, podpořena vedle deštů abnormálně vysokou vlhkostí vzduchu. Ta se nyní pohybovala až kolem 95 procent. Pro toto období je přitom běžná vlhkost kolem 50 procent.

Takže především ječmenu a pšenici hrozí nákaza houbovými chorobami nazývanými fuzariózy. A od nich nemusí být daleko ani ke zdravotním potížím spotřebitelů. Mohou vyvolat rakovinu. „Máme signály, že některé porosty mohly být napadené fuzariózami. Z nich se ovšem uvolňují mykotoxiny, které mohou mít karcinogenní účinky. Týká se to hlavně ječmene a pšenice, v menší míře i kukuřice. To ukáže až kombajn,“ řekl předseda chrudimské agrární komory Jaroslav Kopista.

Houby rodu Fusarium jsou podle expertů vážnými chorobami většiny plodin, především pak ozimé pšenice. Související mykotoxiny způsobují u člověka i hospodářských zvířat mykotoxikózy, projevující se zvracením a dalšími zažívacími potížemi.

Plísně však hrozí i ostatním plodinám. Mnohde kvůli tomu odpískali letošní úrodu peckovin (třešně, višně). Brambory se musí preventivně ošetřovat každých pět dní. Houbové choroby hrozí i řepce. Míra poškození úrody se však liší podle odrůd a polohy. Přívalové deště měly velmi lokální charakter. Třeba farma ve Žlunicích u Jičína očekává letos vysokou úrodu jablek, která jsou jinde přitom velmi ohrožena dešti.

„My určitě budeme mít nižší úrodu jahod,“ uvedl Karel Suchánek z Agrodružstva Lhota pod Libčany na Hradecku. „Plíseň bramborová se již na porostech objevila, na rajčata dorazí brzy,“ přisvědčil Otto Macl z hradeckého svazu zahrádkářů.

Co je fuzarióza?

Houby rodu Fusarium jsou významnými patogeny většiny zemědělských plodin. U obilovin napadají fuzária paty stébel, listy a klasy. Nejvýznamnější škody vznikají po napadení klasů, proto jsou klasové fuzariózy jednou z nejzávažnějších chorob především ozimé pšenice na celém světě. Způsobují i vážné toxikologické problémy s dopadem na zdraví člověka. Mykotoxiny, produkty sekundárního metabolismu řady mikroskopických vláknitých hub, se vyskytují v zemědělských produktech, především obilovinách (pšenice, ječmen, žito, oves, tritikale, rýže, kukuřice), olejnatých semenech (mák, řepka, hořčice, sójové boby, slunečnice) a také v potravinářskýchvýrobcích obsahujících tyto suroviny. Tyto toxiny způsobují jak u člověka, tak u hospodářských zvířat mykotoxikózy, projevující se zvracením a dalšími zažívacími potížemi.