Plodiny na polích decimují mráz, vítr i slunce

Podnik je známý především výrobou kysaného zelí. Plochy se zelím letos farmáři zachovají stejné jako vloni. Právě i zelí potřebuje pro svůj vývoj dostatek vláhy.

Velký déšť by vše zachránil

„Jestli za duben spadne nula, tak to bude dost tristní, naposledy pršelo před měsícem a půl,“ stěžuje si ředitel. Velký déšť by prý všechno zachránil, ale v následujících deseti dnech nemá z oblohy spadnout ani kapka. Jarní pšenice navíc poškodily silné mrazy a pokud rostliny nedostanou vláhu, neproniknou k nim ani potřebné živiny.

„Nevypadá, že zaprší, osobně cítím, že to bude letos velký problém,“ obává se ředitelka žlunického zemědělského podniku Jana Pokorná.

Zboží farmářů se přesunulo na on-line trhy

„Nemůžeme brečet, když čtrnáct dnů neprší. V únoru jsme dostali vody hodně. Zatím to zvládáme. Kromě kukuřice máme zaseto všechno, jen bychom potřebovali trošku vody,“ říká s optimismem v hlase Jaroslav Lád ze Zemědělského družstva Ostaš na Náchodsku.

Optimismus neztrácí

Rodinná farma Kejklíček z Královéhradecka věnuje největší pozornost pěstování cibule a konzumních brambor. V zemi už mají brambory ze sedmdesáti procent, cibuli, cukrovku, krmnou řepu. Jinak ze skladu nabízí několik odrůd brambor i cibule. „Po výpadku vývařoven, výroben a jídelen máme problém s odbytem. Zájemci si mohou přijet k nám na farmu, prodáváme i mléčné výrobky,“ zve Vlasta Kejklíčková.

Zemědělské družstvo Mžany se zabývá výrobou skotu, pěstováním obilí, řepy a kukuřice. I tady už mají zaseto, zbývá posledních dvacet sedm hektarů kukuřice, která přijde do země po sklizni žita. Podle dosavadních odběrů vzorků půdy jsou Mžany nyní jednou z nejsušších oblastí na Hradecku.

Potvrdil to agronom podniku Lukáš Hašek. „Kde jsme seli jařiny, tak tam nějaká vláha je, ale v ozimech se projevuje sucho. Pokud plodiny nedostanou vodu, budou redukovat odnože, což omezí výnos,“ předpovídá agronom.

Jako za starých časů aneb Památky ožívají v digitálním světě