Výstup se jim podařil bez umělého kyslíku a bez pomoci výškových nosičů. Obě horolezkyně a skialpinistky dříve reprezentovaly Česko v lyžování - Erlebachová se věnovala alpskému lyžování, Grohová běžeckému a startovala na dvou zimních olympijských hrách.
„Gašerbrum znamená v překladu z místní řeči Krásná hora. O tom, že je opravdu krásná, není pochyb. Anglicky bývá také nazývána Hidden Peak, tedy Skrytý štít. Hora má náročný výstup a malý, špičatý vrchol,“ popsala osmitisícovku Lenka Erlebachová.
Způsob, jakým krkonošské horolezkyně zvládly pokořit jedenáctou nejvyšší horu světa, nemá obdoby. Převážná většina současných horolezkyň stoupá na osmitisícovky s umělým kyslíkem, především pod vedením a s pomocí profesionálních mužských týmů. Erlebachová a Grohová svým výkonem a přístupem navazují na odkaz průkopnice českého výškového horolezectví Diny Štěrbové.
„Alfou a omegou výstupů ve vysokých horách je počasí a z něho vycházející kondice hory. Letošní sezóna v Karákóramu byla mimořádně náročná. Neustálé sněžení a silný vítr rychle střídala úmorná vedra, což vytvářelo náročné podmínky,“ uvedla Grohová.
Aby mohly vyrazit na vrcholový výstup, musely si počkat v základním táboře v pěti tisíci metrech na dobré počasí. Trasa z něj do prvního výškového tábora ležícího o tisíc metrů výše vedla náročným ledovým labyrintem, který se vzhledově a prostupností měnil v závislosti na počasí každým dnem.
Nejnáročnější úsek, takzvaný Japonský kuloár, byl plný sněhu a představoval značné lavinové ohrožení. „V úvodní fázi proto naše trasa vedla kousek od kuloáru přes skalnato-ledový úsek, než se trasa napojila zpět do kuloáru. Tam bylo po kolena, místy po pás hlubokého, prokluzujícího pískového sněhu,“ líčila Lenka Erlebachová.
„Naštěstí tento úsek fixovali zkušení nepálští šerpové s klienty z agentury Imagine Nepals ve spolupráci se šerpy z agentury Seven Summits, což usnadnilo náš postup z výškového tábora C2 do C3 (7050 metrů),“ dodala.
Cesta na vrchol z třetího výškového tábora trvala 11 hodin. „Na vrcholu jsme stanuly 28. července v 18 hodin. Jako jediné jsme si užívaly západu slunce s výhledem na Gasherbrum 2, 3, 4, K2 a Broad Peak. S nastávajícím večerem jsme zahájily sestup s vědomím, že nesmíme udělat jedinou chybu, která by mohla být fatální. Cesta zpět do C3 nám trvala 4 hodiny soustředěného kroku,“ řekla Karolína Grohová.
Počasí jim přálo. V nejvyšších pasážích bylo téměř bezvětří a až neuvěřitelné teplo na takovou nadmořskou výšku.
„Tento výstup nám ukázal, jak důležitá je příprava jak fyzická, tak technická. Zároveň pro nás byla jednou z nejdůležitějších stránek vzájemná psychická podpora, kterou jsme si poskytovaly nejen během útoku na vrchol, ale i během celého pobytu v Pákistánu,“ shodly se horolezkyně z Krkonoš.
Jejich srdce zůstávají v horách a těší se na další dobrodružství, které jim hory přinesou.
Lenka Erlebachová
- bývalá reprezentantka v alpském lyžování, skialpinistka a horolezkyně, realitní makléřka ve vrchlabské realitní kanceláři Evropa
- významné alpské vrcholy: Matterhorn, Weisshorn, severní stěna Ortleru, severní stěna Grossglockneru, Piz Roseq, Piz Bernina, jižní stěna Dachsteinu, nejnáročnější skialpinistický přechod Vysokých Tater - přechod Vlada Tatarky
- zkušenosti ve světových velehorách - Peru 2022: Pisco (5752), Chopicalqui (6354), Alpamayo (5947), Nepál 2023: Lobuche (6119), pokus o Cholatse (6440)
Karolína Grohová
- reprezentovala Česko v běhu na lyžích na zimních olympijských hrách v Soči 2014 a Pchjongčchangu 2018, přední česká skialpinistka, horolezkyně a atletka, učitelka ZŠ ve Špindlerově Mlýně
- významné alpské vrcholy: Mont Blanc, Weisshorn, severní stěna Ortleru, Piz Roseq, Piz Bernina, Grossglockner
- zkušenosti ve světových velehorách - Čína 2018: Muztag Ata (7546), Peru 2019: Chopicalqui (6354), pokus o Huascarán (6768), Pákistán 2021: Gašerbrun II (8035), Pákistán 2022: pokus o Broad Peak (8051, výstup do 8000)
Poprvé se povedlo Gašerbrum I zdolat v roce 1958 Američanům Peteru Schoeningovi a Andrewu Kauffmanovi. Prvními Čechy na třetí nejvyšší hoře Pákistánu byli v roce 1997 Zdeněk Hrubý, Stanislav Šilhán a Vladimír Myšík. Neúspěšně se v minulosti o výstup na „Krásnou horu“ snažily Alena Čepelková a Zuzana Hoffmannová. Japonská výprava v roce 1981 otevřela novou cestu severním hřebenem, takzvaným Japonským kuloárem. Její výstup se později stal klasickou, tedy nejpoužívanější trasou vedoucí k vrcholu hory. Právě touto cestou zamířily k vrcholu Lenka Erlebachová a Karolína Grohová bez tradiční podpory, kterou by mohl poskytnout tým výškových nosičů, horských vůdců, a bez použití umělého kyslíku.