Exkurze jsou možné v maximálním počtu 12 osob. Datum a čas prohlídky se domlouvají individuálně s jeskyňáři ze Speleo Albeřice, přes mailovou adresu speleoalberice@volny.cz. Skupinové vstupné je 12 000 Kč, a to i pro skupinu s menším počtem osob. Účastníci stráví v podzemí dvě až tři hodiny. Od jeskyňářů vyfasují ochrannou přilbu s čelovou lampou a rukavice. Musí se připravit na to, že v podzemí je kolem 9 stupňů Celsia, je proto nutné mít teplé oblečení a pevnou obuv. Návštěva dolu je možná jen pro děti starší deseti let.

V důlním díle Kovárna je čeká výstup po strmých schodištích do nejvyšší části dolu a poté sestup do žebřících s ochrannými koši a po visutých plošinách až do hloubky 75 metrů. Během sestupu po žebřících musí mít lidé volné ruce a na sobě nic, co by bránilo průlezu ochranným košem - batohy, ledvinky a podobné předměty. „Některé žebříky jsou ve volném prostoru, proto lidem se strachem z výšek návštěvu dolu nedoporučujeme,“ upozornil Radko Tásler. „Ve štole Prokop se půjde po rovině, ale je potřeba počítat s loužemi, blátem, překračováním kolejí a výhybek důlní železnice. Štolou na dně Obřího dolu rozhodně nevyjdete na povrch zcela čistí,“ dodal.

Štoly v dole Kovárna vznikaly od středověku, těžily se v nich arzenové rudy, které se užívaly ve sklářství, a měděné rudy. První zmínky o dolování pocházejí z roku 1456. Speologové pracovali na zpřístupnění dalších chodeb a zavalené štoly Prokop z 50. let na dně Obřího dolu. Výsledkem rekonstrukce je propojení Mezipatra, kde byl před zahájením prací vstup, se štolou Prokop.

Exkurze začíná srazem účastníků v zatáčce turistické cesty, na odpočívadle se stříškou na místě bývalé boudy Kovárna. Odtud si účastníky vedoucí výpravy odvede do boudy před štolou Barbora, kde si nechají osobní věci. Do batohu se doporučují zabalit léky a náhradní oblečení pro případ zmoknutí na cestě z Pece pod Sněžkou.

Do důlního díla Kovárna se vstupuje štolou Barbora. Štolou projdou návštěvníci kvůli malému profilu přikrčeni a ocitnou se v rozměrných dobývkách z 19. století. Nejprve vystoupají po strmých schodištích do nejvyšší části dolu, stejnou cestou se vrátí zpět a odtud zahájí sestup po žebřících a visutých plošinách až do hloubky 75 metrů, na úroveň štoly Prokop. Od ústí štoly Prokop zamíří pěšinou zpět ke štole Barbora.

Celková délka chodeb je přibližně 7 kilometrů. Většina vznikla během geologického průzkumu mezi lety 1952 až 1959. „Někdo z našich jeskyňářů také musí jistit situaci na povrchu, kdyby se stal nějaký malér. Přeci jen, jde se po hloubky 75 metrů po žebřících. Může se stát, že se někomu udělá v půlce špatně, natož když dojde k úrazu,“ uvedl Tásler.

Celkové náklady na obnovu a zpřístupnění historického dolu vyšly přes 19 milionů korun, z toho zhruba 85 procent pokryla evropská dotace.

Albeřický spolek se zabývá průzkumem podzemí Krkonoš od roku 1973. Na začátku se věnoval výhradně jeskyním, od roku 1983 se zájem postupně rozšířil i na důlní díla. Do průzkumu dolu Kovárna se pustili v roce 1988. Návštěvníci díky činnosti speleologů uvidí nejen historii dolování v Obřím dole v 19. století, ale i techniku a chodby z geologického průzkumu z let 1952 až 1959.

Důlní vlak, lokomotivní depo, kolejové trati, vzduchotechnika, vrtná komora, sklad trhavin a různá jiná zařízení nebyly podle Táslera jiné než v podobných dolech z padesátých let minulého století, ale původní zařízení je ojedinělé tím, že se jako jedno z mála v naší republice přímo v podzemí dochovalo. V průzkumných dílech byla ponechána veškerá technika včetně těžního zařízení a klece na slepé jámě. Pouze důlní lokomotiva byla odvezena.

„Důl se podařilo zachránit a znovu zpřístupnit. Lidé uvidí koleje, vagónky, geologii, fotodokumentaci. Na poslední etapě nepracovalo moc lidí, 4 až 8. Do dolu se totiž tolik lidé nevejde. To není stavba domu,“ pousmál se zkušený geolog a jeskyňář ze Svobody nad Úpou.

Důl Kovárna je historické hornické dílo v Obřím dole na jižním svahu Sněžky. Těžily se tam měděné, arzénové a železné rudy. První zmínky o dolování jsou z roku 1456, avšak největší rozmach těžby nastal v 19. století. Součástí dolu byla skutečná kovárna - později horská bouda Kovárna, v níž se vyráběly a upravovaly důlní nástroje a zařízení. Těžba měděných a arzénových rud v dole Kovárna skončila v roce 1876. Horská bouda Kovárna poté sloužila jako hostinec. Kvůli nedostatečné údržbě bouda od padesátých let 20. století chátrala a v roce 1979 byla zbourána. Na počátku 50. let byl zahájen geologický průzkum za účelem zjištění možného využití jednotlivých ložisek. Bylo uzavřeno 7 km nových chodeb v oblasti štoly Prokop, průzkum nepřinesl žádoucí výsledky, geologové štolu opustili, veškerá technika byla ponechaná na místě, pouze vstupní chodba byla odstřelena a zavalena.