Jedině on může totiž poskytnout tolik finančních prostředků, které pomohou zachránit zdevastované budovy. Památkáři se však obávají, že pokud stát finace na rekonstrukce budov neuvolní, jejich osud bude pravděpodobně zpečetěn.

Už v minulém roce řekl Deníku Jan Čiháček, ředitel památkářského pracoviště v Josefově, že jedině přísun peněz může těmto památkám pomoci. „„Samozřejmě to závisí na finančních prostředcích. Dostali jsme sponzorský dar, který nám umožní objekty zaměřit. V příštím roce by snad mohly být nějaké finanční prostředky k dispozici, aby se začalo alespoň s nejnutnějšími opravami,“ upozornil tehdy Čiháček.

Ekonomická situace státu však i v letošním roce bude patrně krajně nepříznivá a ministerští úředníci budou velmi opatrní ve vynakládání finančních prostředků. Kromě toho ratibořické budovy nejsou jedinými zdevastovanými památkami v republice. Těch jsou totiž stovky. „Neznám přesně mechanismy rozdělování peněz do jednotlivých oblastí. Vím ale, že v době hospodářské recese nebudou tyto příspěvky vyšší než v nedávné minulosti,“ nastínil černý scénář ekonom Jaroslav Pokorný z Náchoda. Podle něj nějakou velkou pomoc nelze očekávat ani v případě Ratibořic. „Jestliže se stát zdráhal vynaložit peníze ještě před nedávnem, kdy byly relativně k dispozici, teď už to nepředpokládám,“ nešetřil skepsí náchodský ekonom.

Přestože památkáři v minulých letech vynaložili prostředky na zakonzervování objektů, nepříznivé klimatické podmínky a další faktory u narušených staveb udělaly své. Objekty se začaly znovu rozpadat a některé z nich jsou v takovém stavu, že jejich případná záchrana bude velmi problematická. Jak se vloni v únoru na zastupitelstvu města Česká Skalice nechali památkáři slyšet, na celkovou rekonstrukci všech zdevastovaných budov bude potřeba zhruba třičtvrtě milionu korun. Památkáři navíc nejsou jednotní, jak by měly být objekty v budoucnu využity.

V současné době jsou ve velmi dobrém stavu v Ratibořicích pouze zámek, mlýn, manufakturní mandl a Staré bělidlo. „Centrální budova, tak zvaný „kavalirhaus“, která sloužila k ubytování hostů, a celý statek byly vystavěny kolem roku 1811 vévodkyní Kateřinou Zaháňskou. To je to jediné autentické místo v Ratibořicích, které je spjaté s dětstvím a mládím Boženy Němcové. Bohužel i ten byt, kde žila, který je součástí hospodářského dvora, je dnes ve velmi neutěšeném stavu,“ vrátil se do minulosti s přesahem do současnosti kastelán ratibořického zámku Ivan Češka.

Radibořický starousedlík Jindřich Mertlík jen nevěřícně pokyvuje hlavou, do jakého stavu se dostaly některé objekty v místě, kde strávil celý svůj život. „Je to smutný pohled,“ konstatoval. Podobný názor na tuto věc má také Rudolf Vojtas ze Společnosti pro záchranu Babiččina údolí. „Tyto zdevastované objekty, které už dnes ničemu neslouží, nedělají dobré jméno Babiččině údolí. Navíc tady také sloužil Panský hostinec, který je dnes také zavřený,“ uvedl Vojtas.

Resumé celého ratibořického příběhu je, že osud budov závisí na penězích. Dlouhá léta táhnoucí se kauza však vzbuzuje mezi lidmi pochybnosti, že peníze budou k dispozici. „Mám vážné obavy, že tyto baráky buď samy spadnou, nebo budou muset být nakonec strženy bez ohledu na to, zda jsou zapsány jako památky,“ uzavřel prozatím tuto kauzu lapidárně jeden z českoskalických občanů.