Nekupte to, když je to tak výhodný. Slavná věta z filmu Slavnosti sněženek platí v polském příhraničí už desítky let. Začalo to oblečením, obuví či nábytkem, teď hrají prim potraviny a stavebniny.

Třetinový rozdíl při srovnatelné kvalitě prostě lidi zajímá. „Navíc třeba mléčné výrobky jsou nejen podstatně levnější, ale i chutnější. Na tom se shodnou všichni, kteří tu nakupují. Ještě bych argumenty proti nakupování v Polsku chápal v případě nižší cena nižší kvalita. Ale takhle je to postavené na hlavu. Nemám nic proti českým producentům a obchodníkům, ale takový systém na úkor vlastní peněženky podporovat nehodlám," shrnul Filip Jireš z Trutnova názor mnohých nakupujících. A do Lubawky či Kamiennej Góry jezdí pro velké nákupy.

Polsko je na zemědělství ekonomicky závislejší než Česká republika. Proto se k potravinám i jejich produkci staví jinak. „Na potraviny mají výrazně nižší daň z přidané hodnoty. U nás je 15 procent, tam jen 5. To je těžká a nerovná pozice, se kterou se prodejci musí popasovat," upozornil na jednu z příčin rozdílu trutnovský řezník Libor Šrol.

V produkci potravin jsou Poláci na špičce kontinentu, tamní zemědělci navíc jako jediní v unii nemusí platit daně, stát obor dotuje obrovskými částkami. I tady lze hledat příčiny, proč cenový rozdíl je v mnoha případech v řádu desítek procent.

Navíc česká koruna si vůči polskému zlotému nestojí vůbec špatně. Kurz posiluje a tamní výrobky se tak stále zlevňují.

Poláci pěstují a chovají, Češi to pak kupují

Nákupy v Polsku podporuje i výhodný kurz. Před půl rokem musel český zájemce dát za jeden zlotý 7 korun, teď už i 6,20.

Koruna se drží

V polovině minulého roku spadl kurz koruny až na 142 zlotých za českou tisícovku. Teď se drží kolem 160 zlotých, a to lidi láká. „Před dvěma týdny to bylo dokonce 162, včera zase 157. Zhruba v tomhle rozmezí to poslední dobou kolísá," potvrdila Milena Hetflejšová ze Žacléře.

„Češi tvoří důležitou část zákazníků, většinou mění od jednoho do dvou tisíc korun. I když počet trochu klesá, mnozí začali používat platební karty," potvrdila ve směnárně přímo u obchodního domu Barbara Gregorowicz.

Několik potravinových afér lidi v příhraničí příliš neovlivnilo. Polské jídlo nemá dobrou pověst zejména v kraji. Mnozí ale po osobní zkušenosti změnili názor.

Až ze Vsetína jezdí do Krkonoš Dušan Solař, v létě na kola, v zimě na lyže. „Vyrazíme několikrát do roka, a před odjezdem vždycky jedeme do Lubawky. Nakoupíme zejména sýry, jogurty a ochucený tvaroh. Od nás je to k hranicím přeci jen dál a nevyplatí se to. Tady ale příležitost pokaždé využijeme," potvrdil.

Pro české obchodníky ale časté a dlouho trvající nákupy za hranicemi jsou problém. „Nižší DPH se samozřejmě v ceně projevuje a my se s tím potýkáme dnes a denně. Ale nevzdáme to," podotkl s trochu trpkým úsměvem Marek Dousek, který v Žacléři už dlouhé roky provozuje samoobsluhu. „Mám výhodu, že jsem ve svém. Kdybych měl platit nájem, asi by to nebylo únosné. Už bychom asi neprodávali," upozornil na složitou situaci. Právě pro obyvatele Žacléře jsou totiž nákupy v Polsku velmi jednoduché. Na hraniční přechod Královec je to pár kilometrů a obchodní dům v Lubawce je blíž než ty trutnovské.

Nejen pro jídlo

Dalším cílem nakupujících jsou polské stavebniny. Každé město má velkou prodejnu se širokým sortimentem. „Jezdí se především pro obklady a dlažby, lepidla, sádrokartony, OSB desky a třeba i sprchové kouty nebo dřezy. Kdo nechce luxus, pořídí to tu levněji," potvrdil Bolek Marzec ze Žacléře, který i materiál pro svůj dům nakoupil za hranicemi.

Ustala naopak benzínová turistika. Když se rozdíl pohyboval mezi třemi až čtyřmi korunami za litr, stály u polských pump fronty českých aut. Podle včerejšího kurzu ale stála v Lubawce nafta 24,10 a benzín 25,40 koruny.

DPH v Polsku:

Daň z přidané hodnoty v Polsku má tři sazby, 23, 8 a 5 %. • 8 % léky, zdravotní potřeby, osobní doprava, noviny, ubytovací služby, restaurace, vstupné na kulturní akce.

• 5 % jídlo a nealko pití

DPH v České republice: 21, 15 a

10 procent.

• 15 % základní potraviny, knihy, lékařské a farmaceutické potřeby, osobní doprava, noviny, vstupné na kulturní a sportovní akce, ubytovací služby

• 10 % knihy, léky

Máte něco k proclení?

Do roku 1989 překračovalo hranici mnohem méně lidí. I tak ale obchod kvetl. Téměř každý turista vezl něco, co bylo v rozporu s tehdejšími předpisy. Z Polska se pašovaly boty, oblečení či česká indexová literatura, z Čech například pláty do pil na železo. Každý musel projít hraniční kontrolou a celníci měli pro lepší vysvětlení svých požadavků k dispozici i jazykovou příručku.

Vaše doklady prosím Poprosze dokumenty do kontroli.

Máte něco k proclení? Czy ma pan cos do ocienia?

To vše je pro mou osobní potřebu To wszystko jest do uzytku osobistego.

Dnes už tyhle věty vzbuzují úsměv, tehdy ale taková konverzace probíhala každý den jistě více než tisíckrát.