Všichni o ni hovoří, ale nikdo ji nikdy neviděl. Dálnice přes hraniční přechod Královec je tématem veřejným i odborným téměř půl století. Teď se však ledy, resp. stavební stroje pohnuly. Poláci usilovně budují v úseku Legnica Bolków, pak už jim k hranici zbývá jen 30 kilometrů. Český přístup byl dosud výrazně laxnější, dálnice D11 ještě není ani v Hradci Králové, o navazující rychlostní silnici R11 ani nemluvě.

Poláci staví, ani česká strana nechce s dálnicí zůstat pozaduAle šance existuje a v regionech to vědí. Zvláště, když se začíná hovořit o zahájení stavby R11 ze strany od hranic, tedy Královce. I proto se v Lubawce konala mezinárodní konference.

Hra začala

„Míček byl vždycky několik let na jedné straně, pak zas na druhé. Teď už se ale hraje a to dává naději být mírně optimistický. Víme, že stavět se začne od hranic k Trutnovu, stát by se tak mohlo v roce 2019," řekl starosta Trutnova Ivan Adamec.

Základem je ale výkup pozemků. Nehrozí komplikace jako u Hradce Králové s Ludmilou Havránkovou? „Teď se dělají geologické průzkumy a věc se připravuje pro územní řízení resp. rozhodnutí. Dokud tohle nebude, nedá se vykupovat. Komplikace samozřejmě nastat můžou, ale nepředpokládám, že až takových rozměrů. Dokud ale nebudou bagry na místě, není jisté nic," je si vědom ošidnosti dlouhodobých prognóz Ivan Adamec.

Mírným optimistou je i žacléřský starosta Miroslav Vlasák, který má kontakty s polskou stranou již dvě desítky let. „Konečně se něco reálně děje, zapojují se lidé z ministerstva a Ředitelství silnic a dálnic. To je dobrý signál. Pokud se podaří zvládnout výkupy pozemků, máme šanci. U všech podobných staveb problémy nastávají, musíme s nimi počítat i v našem případě. Snad ale nepřerostou únosnou mez."

„Setkání je velmi důležité, protože obce i kraj na české i polské straně musí dát jasně najevo, jak moc jim na výstavbě úseku do Královce a Jaroměře záleží. Silnice S3 se nesmí zastavit v Bolkówě, protože oblasti Wałbrzyska, Jeleniogórska i Hradce Králové by zůstaly izolované od sítě rychlostních silnic i dálnic v Evropě," zdůraznil starosta města Walbrzych Roman Szełemej.

Proti není ani polská vláda. „K dispozici jsou nové fondy a program CEF (Connecting Europe Facility). Právě u něj je jednou z našich priorit stavba zdejší dálnice," řekl náměstek ministra infrastruktury a rozvoje Waldemar Sługocki.

Společný postup

„Pro Královéhradecký kraj je silnice absolutní prioritou, s výstavbou je spojený rychlý rozvoj celého regionu," potvrdil hejtman Lubomír Franc. „Navíc nadměrná a neustále vzrůstající dopravní zátěž má negativní dopad na kvalitu života velkého množství lidí. Objem obchodní výměny mezi Českou republikou a Polskem šel v posledních letech strmě nahoru, ale dopravní spojení tomu naprosto neodpovídá," připomněl Lubomír Franc. Výstupem konference v Lubawce je deklarace polských a českých samospráv, která je nejen podpůrným argumentem výstavby S3/R11, ale i signálem zájmu o stavbu a dění kolem.

Dálnice D11 je nejpomaleji budovanou komunikací v republice

První projekt dálnice z Prahy přes Hradec Králové do Polska pochází už z konce třicátých let 20. století. Proti dnešní trase měla vést z Prahy mnohem jižněji a za Sadskou zase severně od staré silnice I/11. Tedy např. okolo Českého Brodu a pak mezi Nymburkem a Poděbrady a také mezi Chlumcem nad Cidlinou a Novým Bydžovem. Z Hradce Králové pak měla směřovat do Náchoda, kde měl být hraniční přechod do Německa (po válce toto území Dolního Slezska a Kladska připadlo Polsku).

Už v té době musel být v projektu například řešen problém, kudy vést dálnici u České Skalice, kde se plánovala velká přehradní nádrž Rozkoš. Zahájení stavby pak bylo kvůli válce odloženo.

Po válce k zahájení výstavby nových dálnic nedošlo, dokončovala se jen rozestavěná dálnice Západ východ (dnešní D1). A ani po roce 1963, kdy se socialistická vláda opět odhodlala dálnice stavět, se s dálnicí D11 jen tak nezačalo.

K zahájení výstavby prvního úseku došlo až v roce 1978. Oproti předválečným projektům byla trasa výrazně změněna. Byla navržena jižně od staré Hradecké silnice I/11 a to především kvůli ochraně kvalitní úrodné půdy a vysoké hladině podzemní vody. Proto se dálnice kolíbá přes malá návrší a protíná lesy, namísto aby levně vedla po naprosté rovině Polabské nížiny. Až v roce 1984 se řidiči mohli svézt po prvních 18 kilometrech do Bříství a rok nato po druhé části do Třebestovic (k Sadské).

V Praze dálnice začínala u Horních Počernic, jenže komunikace z centra ještě postavena nebyla. Proto musel být k dálnici vybudován přivaděč od staré Hradecké, jinak by se k dálnici, která začínala v polích, ani nedalo dostat. Později se tento přivaděč stal prvními kilometry rychlostního okruhu R1.