Jako devatenáctiletý obsluhoval od roku 1944 minomet 1. československého armádního sboru. Nejhorší okamžiky prožil během bojů u Liptovského Mikuláše. Na vlastní oči viděl umírat kamarády, kteří se snažili dobýt pozice dobře opevněných a urputně se bránících Němců. „Útočilo se do kopce, bylo to moc těžké, naše pěchota tam strašně vykrvácela. Padlo 1375 našich a 4 tisíce Rusů. Pořád se mi o tom zdá, a pořád to bolí,“ říká dnes 93letý podplukovník ve výslužbě.

Smrt byla úplně všude. Vyhnout se jí znamenalo mít i pořádnou porci štěstí. „Jednou mě kamarádi poslali pro střelivo. Když jsem se za pár minut vrátil, všichni tři byli mrtví po zásahu granátem. Jeden to přitom měl domů už jen sedm kilometrů. Tak moc se těšil, že po letech uvidí rodinu… Dodnes si pamatuju, že se jmenoval Chmara,“ vzpomíná Svoboda.

Válka drasticky zasáhla i civilní obyvatelstvo. Nemělo kde bydlet, protože domy byly rozbořené nebo zničené. „Na tu hrůzu by se nemělo nikdy zapomenout,“ zdůrazňuje. Mezi výjimečně příjemné okamžiky řadí kromě konce války i náhodné setkání s bratrem na frontě. „Nastoupil do armády dřív než já. Šel s generálem Svobodou z Buzuluku do Prahy,“ prozrazuje Svoboda.

Patří mezi poslední žijící válečné veterány. Pokud mu čas a zdraví dovolí, účastní se oficiálních vzpomínkových akcí k ukončení druhé světové války. V úterý pokládal květiny v Trutnově, ve středu v Praze a ve čtvrtek 9. května je pozvaný na ruské velvyslanectví v Praze.

„Nevím, jestli budeme něco dostávat, ale byl jsem pozvaný, tak jedu. Bojovali jsme kdysi proti fašismu a bylo nám v tu chvíli jedno, jestli na západě, nebo na východě,“ zlobí se nad současnou situací, která podle něj do oslav konce války přimíchává politiku víc, než je zdrávo. U nás, i v zahraničí. „Nesrovnalosti a dohady jsou a budou stále. Doufejme ale, že už nikdy nebude válka. To by byl konec světa,“ dodává Josef Svoboda.

Žijící Trutnované ve válce
- plukovník ve výslužbě Jan Plovajko, bojovník na východní frontě, účastník bitev o Kyjev a na Dukle a nositel Řádu Bílého lva;
- podplukovník ve výslužbě Josef Svoboda, od r. 1944 sloužil jako obsluha minometu u 1. československého armádního sboru;

*Z trutnovských rodáků či občanů bojovali v řadách československého vojska například palubní střelec bitevních letounů Pavel Švec, tankista Eduard Zirnzák, Rudolf Fuxa a Pavel Nettl. 
  Jiří Bauer byl pilotem 310. československé stíhací perutě britského královského letectva, zahynul roku 1944.
  U RAF sloužil také trutnovský rodák František Drahovzal, zemřel v roce 1943 při havárii letadla ve Skotsku.