Portugalské víno, to není jen portské, vysvětlují na festivalech

V květnu a červnu skoro dvacet akcí, od konce srpna přes září další kolotoč událostí. Víno a jeho slavnosti zažívají u českého národa opravdový boom.

V těžké konkurenci oblíbených domácích produktů si cestu mezi ně klestí i prodejci zahraničních značek. Mezi nimi také Vilém Fischl z Trutnova.

Na vinobraních se trpělivě snaží vysvětlovat, že portugalské víno, to není jen portské, a že dobré bílé víno umějí nejen na Moravě, ale i v Portugalsku. „Stává se, že lidé ani nechtějí ochutnat bílé s tím, že mají z Moravy a nemusejí zkoušet žádné další," povzdychne si.

VINAŘSKÁ ZEMĚ

„Portugalské víno je specifické v tom, že lidi ho tolik neznají, proto jim ho chceme ukázat, ochutnat a přiblížit," vysvětluje svoji filozofii a pokračuje: „Portugalsko je vinařská země se vším všudy, má perfektní podmínky a lokace, vína jsou úplně jiná. Nepoužívají standardní odrůdy, ale svoje vlastní, vyšlechtěné, mají jich řadu."

Pokud se řekne portugalské víno, lidem okamžitě naskočí portské. Je opravdovou vlajkovou lodí portugalského vinařství? „Není to tak. Ani v Portugalsku. To nejlepší bych hledal v červených vínech," odpovídá Vilém Fischl. „Ale pro řadu lidí je to skutečně synonymum ke spojení Portugalsko a víno," přikyvuje.

PROZKOUMALI VINICE

Když před šesti lety v tomto oboru začínal, vybrali se se spolumajitelkou na dvoutýdenní cestu do Portugalska. „Objeli jsme všechna možná vinařství, ochutnávali, dělali si poznámky. Doma jsme to pak vyhodnotili a provedli první objednávky. Bylo to pečlivé, protože nejmenší objednací jednotka je 600 lahví. Postupně se vygenerovalo partnerství s vinaři, jejichž produkty lidem zachutnaly," popisuje Fischl. Minimálně jednou do roka pravidelně do Portugalska zamíří. „Soustředíme se na menší, rodinná vinařství. Udržujeme kontakty a účastníme se veletrhů. Komunikace probíhá průběžně, vinaři se intenzivně zajímají a sledují, na jakých akcích jsme."

Tou nejbližší bude vinařský festival na zámku v Pardubicích poslední srpnový víkend, dalšími velkými akcemi v regionu budou Vinobraní na Kuksu v sobotu 10. září a Hradecký koštýř 28. září.

Kvůli jarním mrazům je úroda hroznů nižší, ceny u stánků proto půjdou nahoru.

Říká se mu též „mléko starců" a kromě Slovenska a Rakouska (Sturm) už nenajdete moc oblastí, kde by se vyráběl a konzumoval v tak hojné míře jako u nás.

Prostě: milovníkům burčáku začíná sezona.

Jako první se u vinařů i stánků na jižní Moravě začal objevovat burčák z rané odrůdy Irsai Oliver. Kvůli jarním mrazům, které místy zničily až třetinu úrody, ale někteří vinaři avizovali zdražení, v průměru kolem deseti korun na litr. Například na Valticku se tento týden prodával litr za 70 Kč.

Ve stejný čas jako prodejci burčáku se ale do terénu vydají inspektoři Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI). Loni prověřili 577 prodejních míst v ČR a 79 vzorků vzali na laboratorní rozbor. Dva vzorky se ukázaly jako vadné, předloni to bylo devět vzorků.

Odhalování falešného burčáku je přitom hodně sofistikovaná činnost. „Disponujeme nukleární magnetickou rezonancí, která podle hodnot izotopu vody umí ověřit, zda hrozny byly sklizeny na území ČR a zda se jedná o nápoj z hroznů révy vinné," vysvětluje Pavel Kopřiva ze SZPI.

Jako burčák smí být označen jen nápoj z tuzemských hroznů. To odlišuje burčák od různých „bobuláků" či „částečně zkvašených hroznových moštů". Ty mohou být i z cizích hroznů.

Když inspektoři přivezou burčák do laboratoře, zkoumá se řada faktorů: zda není „říznutý" vodou, syntetickými barvivy či nevzniká etanol z přidaného cukru. Inspekce i letos bude závadné burčáky ihned zveřejňovat. „Spotřebitelům doporučujeme, aby navštěvovali web Potraviny na pranýři, kde je přehled nevyhovujících burčáků včetně prodejních míst," radí Kopřiva.

(jb), (red)