Plýtvání potravinami je velmi aktuální společenské téma. Lidí, kteří své zásoby nestihnou spotřebovat a po vypršení záruční doby je vyhazují, je mnoho. Na druhé straně existují i ti, kterým se potravin kvůli nepříznivé životní situaci nedostává. Ve Dvoře Králové v minulých dvou letech proběhla akce Noc venku, při níž zúčastnění nárazově jídlo darovali lidem bez domova. S potravinovými bankami ale spolupracují i velké obchodní řetězce. Jak ale s pečivem nakládají malí obchodníci? Kde končí zboží s končící dobou spotřeby?
„Když něco neprodám, sním to sama"
Zatímco velké řetězce si velkou hlavu s potravinovou pomocí lámat i kvůli svému peněžnímu obratu často nemusí, malé obchody si s neprodaným zbožím nebo s tím, kterému postupně končí záruční doba, musí často poradit svépomocí. A proto ho udávají všude, kde mohou. Mezi známými, příbuznými a nebo si ho odkupují pro své potřeby.
„Když mi na konci dne něco zbude, začnu obvolávat známé. Buď holky z jiných krámů, jestli něco se slevou nechtějí, nebo příbuzné a další kamarády, kteří mohou dát něco sladkého vnoučatům. Ještě se mi nestalo, že bych nějaké pečivo takhle na konci dne neudala. Vždycky si někdo něco vezme, když už něco neprodám. Je to hlavně o telefonování," usmívá se Dáša Ševečková z pekařského krámu v trutnovské Jihoslovanské ulici.
Usměvavá prodavačka z malého, ale o to víc oblíbeného obchůdku v blízkosti Krakonošova náměstí, nemá s potravinami starosti. „Když mi zůstanou rohlíky, můžu si z nich udělat strouhanku. Hodně známých má zase doma kačeny, slepice a další domácí zvířata a z tvrdého pečiva jim vždycky mohou něco uklohnit. Tak si také často něco odkoupí. Pekárny si totiž ode mě nevezmou zpátky vůbec nic. Proto si musím vždycky pomoci sama," říká Dáša Ševečková. Obchodnice přiznává, že nabízí pouze potraviny, které jí samotné chutnají. Udat nebo dokonce spořádat sortiment pro ni proto není větší starost. „Když si všimnu, že třeba některé sušence končí spotřební doba, raději ji sním sama. Ale to se mi příliš nestává, nemám tu až takové zásoby. A mě tyhle věci, které prodávám, chutnají, takže nemám žádný velký problém případně něco sama spořádat," směje se Dáša Ševečková, jejíž obchod je jedním z posledních, který v okolí trutnovského náměstí nabízí pečivo a potraviny.
Jídlo z řetězce putuje v Trutnově k lidem, kteří se ocitli v nouzi
Specifický sklad potravin otevřela v loňském roce Oblastní charita Trutnov. Slouží potřebným, kteří se ocitli v hmotné nouzi. „Vše je pod kontrolou, sklad funguje, nyní rozdáváme potravinové a hygienické balíčky," informovala o aktuálním stavu zařízení Radka Hojná z charity. Zdůraznila, že vše, co ze skladu přichází a odchází, je evidováno a nehrozí žádné zneužití. Balíčky putují například osamělým matkám na doporučení sociálně právní ochrany dětí a podobně. Sklad se pravidelně plní potravinami či hygienickými potřebami z obchodního řetězce Albert. Jeho zástupci od začátku deklarovali, že se v žádném případě nejedná o zboží s prošlou spotřební lhůtou. „Interními předpisy máme jasně stanoveno, že do potravinových bank prošlé zboží jít nesmí," upozornila manažerka trutnovské prodejny Albert Lucie Kozáková. „Spolupráce s Oblastní chartou v Trutnově je velmi dobrá a jsme rádi, že můžeme darováním základních potravin pomoci lidem, kteří ji potřebují," dodala.
„První pomoc má i výchovný charakter," upozornila již před časem Martina Vágner Dostálová, která je iniciátorkou projektu. Ve spolupráci se sociálními pracovnicemi městského úřadu charita sleduje, zda pomoc měla smysl. V některých případech je potřeba rodinu sanovat. Jde o takzvanou sociálně aktivizační službu.
Jídlo do charity povinně. Jinak bude pokuta
Obavy, soucit, snaha něco udělat. „Ta otázka se mi stále vracela. Co když kvůli finančním problémům nebudou mít matky, které opouští azylové domy a začínají nový život, z čeho uvařit svým dětem večeři? Proto jsem byl u vzniku Potravinové banky pro Brno a Jihomoravský kraj," popisuje své motivy předseda Food bank Brno Pavel Kosorin.
Vstříc potravinovým bankám se snaží vyjít novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích. Ta mimo jiné ukládá velkým obchodům povinnost darovat potraviny, které by jinak vyhodily. V platnost vstoupí až v roce 2018, už dnes alespoň nemusí díky změně z roku 2014 supermarkety darované potraviny danit.
„Obchodníci darovali potraviny, které mají před koncem doby minimální trvanlivosti, humanitárním organizacím i bez přikazování zákonem," stěžuje si prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Marta Nováková. „Proto jsme se zasadili o zrušení daně z darovaných potravin. To obchodníkům umožnilo potraviny bez velkých finančních ztrát přenechávat bankám," dodává Nováková.
Problematické je podle svazu především přijetí pozměňovacího návrhu poslance Petra Kudely z KDU-ČSL, který mimochodem neprošel ani připomínkovým řízením. Ten sankcionuje obchodníky ve chvíli, kdy by potraviny nedarovali. „Nestanovuje jasný rámec pro plnění našich povinností, ale zároveň podle něj obchodníkovi hrozí likvidační pokuta až do výše 50 milionů za jejich nesplnění," vysvětluje Nováková.
Teplický senátor Jaroslav Kubera (ODS) už dokonce podal ústavní stížnost. „Dneska jsou to potraviny, zítra to budou televize, pozítří obleky," čertí se Kubera. „Zoologické zahrady, které doteď dostávaly od obchodů krmivo, bohužel v zákoně nejsou, takže jim supermarkety nebudou moci darovat potraviny jako dřív. Je to prostá nenávist k supermarketům, která je vidět i v zákonu o omezení pracovní doby," dodává Kubera.
„Předpokládáme, že novela přinese více čerstvých potravin do bank," oponuje Ilja Hradecký z organizace Naděje, který se svou ženou Vlastimilou stál u zrodu sítě potravinových bank v České republice. „Silná a slabá místa zákona se ukážou až v provozu," dodává k námitkám Hradecký.
Vedle menších sbírek a darů od jednotlivců se v listopadu každoročně pro banky koná Národní potravinová sbírka. Zapojené organizace si tak před zimou doplní sklady trvanlivými potravinami a lidé se dozví o jejich existenci. Do některých zařízení mohou nosit potraviny i občané, ale většina z nich spolupracuje jen s obchody. „Každá banka má svá pravidla a potraviny rozděluje podle potřeb institucí, které od ní jídlo odebírají. Například dětské výživy předává organizacím, které pracují s rodinami a dětmi," vysvětluje Hradecký. Klienty potravinových bank jsou převážně poskytovatelé sociálních služeb a charity. Mezi největší patří Naděje a Armáda spásy.
Každá organizace, která potraviny převezme, musí ze zákona zajistit vhodné podmínky pro jejich uskladnění. U čerstvých potravin to znamená dohlížet i na teplotu skladování. Proto je pro potravinové banky připraven dotační projekt z evropských fondů, aby si vybudovaly technické zázemí pro darované jídlo.
„Zásadní změny nezpůsobí legislativa, musí se změnit myšlení lidí a jejich přístup k plýtvání. Nepropadejme tolik konzumu, buďme skromnější a trochu mysleme na ty druhé," dodává Kosorin z brněnské Food bank.
