„Všechno má své pro, ale zároveň proti. V celkovém pohledu ale za sebe musím říct, že příprava dětí na základní školu ve školkách je důležitá. Byť to znamená, že vzrostou jak povinnosti rodičů, tak školy. Tahle novinka by měla být přínosem především pro děti samotné. Protože ani rodiče, kteří se o své děti starají s nejlepší pečlivostí, jim nemohou dát tolik, jako kvalifikovaní učitelé. Jednoduše proto, že nemají takové znalosti, a také proto, že děti potřebují být v kolektivu. Smysl tenhle návrh určitě má," myslí si ředitel základní a mateřské školy v Bílé Třemešné Emil Kudrnovský. „Ve školce to není jen o hlídání dětí, ale probíhá tu celý vzdělávací proces, který má děti připravit na školu. Musím říct, že s dětmi, které školkou neprošly, vyvstane občas problém, který se s dětmi ze školky řešit nemusí," doplňuje Emil Kudrnovský.

S jeho názorem souhlasí také ředitel sousední ZŠ a MŠ Mostek. „Z hlediska přípravy dítěte na základní školu to vítám. Děti ve školce získávají určité sociální kontakty, jsou s ostatními v kolektivu, při nástupu do školy už trochu ví, o co jde. Získávají ale třeba i návyky stolování a základy přípravy na vzdělávání, například v oblasti matematiky. Naproti tomu děti přicházející z rodin se obtížněji orientují," poskytl svůj názor Miroslav Lebeda.

Emil Kudrnovský ale zároveň upozorňuje, že pochopitelně vzrostou povinnosti rodičů i kantorů. Mateřské školy budou muset například pečlivě hlídat docházku předškolních dětí, rodiče zase jejich nepřítomnost omlouvat. „Rodičům také odpadne například možnost jet na výlet v běžný pracovní den, což mohou využívat, pokud mají doma třeba druhého mladšího potomka. Předškolák bude totiž muset být ve školce," upozorňuje ředitel ZŠ a MŠ Bílá Třemešná.

Povinný rok předškolní docházky má vejít v platnost pro období 2017/2018. Ve veřejných zařízeních má být bezplatný. Součástí zákona je i možnost umisťovat do mateřských škol také dvouleté děti, což dosud možné nebylo.

Školka od dvou do šesti let. Poslední rok povinně

Novela školského zákona, kterou přehlasováním prezidentova veta poslanci definitivně schválili v úterý, přináší několik zásadních změn. Týkají se především žáků devátých tříd, kteří budou od příštího roku povinně skládat státem připravené přijímací zkoušky na střední školy ukončené maturitou. Na jaře 2021 studenti poprvé absolvují tři maturitní zkoušky – z češtiny, cizího jazyka a matematiky (výjimku mají umělecké a zdravotní školy). Pro rodiče je asi nejdůležitější, že jejich ratolesti budou mít garantovaná místa v mateřských školách, od roku 2020 i ty dvouleté. Zavádí se desetiletá školní docházka, která se prodlužuje směrem do MŠ. Proti novele vystupují hlavně představitelé samosprávy. Starostové totiž namítají, že povinnosti z ní plynoucí dopadnou na jejich bedra. S jejich názorem se ztotožňuje prezident Miloš Zeman. Ministerstvo školství tyto obavy nesdílí.

Kateřina VALACHOVÁ, ministryně školství (ČSSD):

Schválení této novely je dobrá zpráva pro školství a pro rodiče, kterým norma do budoucna přináší nárok na umístění dítěte do školky, nejdříve od čtyř, následně od tří a od roku 2020 od dvou let věku. V tomto případě však bude záležet na rozhodnutí rodičů.

Nárok bude systémově garantován zavedením spádových školských obvodů, které přinesou rodičům jistotu, že jejich děti budou mít ve školce místo. Jedná se o důležité opatření v politice slaďování rodinného a pracovního života 
s významnými sociálními a ekonomickými přínosy pro mladé rodiny a společnost jako celek. Schválený povinný rok předškolního vzdělávání bude mít pozitivní dopad na přechod dětí do základních škol a na jejich výsledky
v počátečním období povinné školní docházky.

MÍSTA PRO 40 TISÍC DĚTÍ

Novela se zároveň věnuje již zmiňované a doposud neřešené otázce umísťování dvouletých dětí do školek. Již dnes je takových dětí v MŠ kolem 40 000.

Nyní se budeme moci systémově věnovat zlepšení práce s touto věkovou skupinou a nejedná se jen
o opatření týkající se vzdělávacích plánů.

Podpoříme snižování počtu dětí na učitele ve třídách s dvouletými dětmi a prostřednictvím šablon umožníme školkám čerpat mzdové náklady na nepedagogické pracovníky – chůvy. 
 V Parlamentu se vedla diskuze, zda budou obce schopny nároky na umístění dětí do školek garantovat. 
Z porovnání demografických predikcí
a stávajících kapacit MŠ vyplývá, že ve většině okresů s výjimkou některých velkých měst a okolí Prahy by měly být tyto kapacity dostatečné.

Obce, kde se předpokládá, že kapacity nebudou stačit, budou mít k dispozici kolem 13 miliard korun z národních prostředků a evropských strukturálních fondů na výstavbu nových míst v MŠ.

POSLANCI SE ZACHOVALI ODPOVĚDNĚ

I jako matka vítám přístup zodpovědných orgánů státní správy a zákonodárců, kteří se vyslovili pro systémovou podporu a rozvoj předškolního vzdělávání.

František LUKL, předseda Svazu měst a obcí ČR:

Města a obce nemohou souhlasit s aktuální podobou novely školského zákona. Povinnost zajistit předškolní vzdělávání pro dvouleté děti už od roku 2020 totiž není v silách mnohých samospráv. Mimo jiné proto, že na to nemají finanční prostředky a z evropských fondů lze peníze čerpat pouze na zvyšování stávající kapacity mateřských škol. Paradoxní je pak situace, kdy mateřskou školku s dotacemi zateplili a po dobu udržitelnosti nemohou do skeletu budovy ani stavebně zasáhnout.

Problémem je také povinnost stanovení školských spádových obvodů pro mateřské školy. Není příliš fér pro obce, které zvyšovaly kapacity svých předškolních zařízení pro své občany, aby nově měly povinnost kvůli spádovosti poskytnout je i přidruženým obcím… Velkým otazníkem je pak záležitost povinnosti hradit investiční a provozní výdaje obci, které spád určí. Spádovost není vhodná ani pro rodiče, kteří často hledají školku v místě, kam jezdí za prací.

A CO KDYŽ SE DĚTI 
NENARODÍ?

Starostové také mají obavy z toho, co bude s nově vybudovanými kapacitami školek po roce 2020, když je zřejmé, že demografická křivka bude klesat. Jaká náplň se pro nově budované prostory bude hledat? Počet dětí nelze ani kvalifikovaně odhadnout, neboť ty dvouleté se ještě ani nenarodily. A kde je hledisko fluktuace občanů?

PREZIDENT ARGUMENTOVAL SPRÁVNĚ

Obecně je novela školského zákona, její příprava
i schvalování poněkud zvláštní. Původně vypadala jinak, nevhodně ho změnil poslanecký přílepek. Zákon pak prošel téměř celým legislativním procesem k prezidentovi, hlava státu ho na základě našeho dopisu vetovala. Prezidenta však – bohužel – přehlasovala Poslanecká sněmovna. V samosprávách logicky vyvolává obavy, jak to bude vypadat v budoucnu. Platí totiž, že vše, co je nařízeno shora bez předchozího přijetí těch, jichž se daná věc týká, dříve či později narazí. Vrchnostenský přístup je navíc v rozporu s ústavně garantovaným právem obcí na samosprávu. Jediné, co mě určitým způsobem uklidňuje, je příslib paní ministryně, že o našich obavách budeme dále jednat a hledat vhodné východisko. Snad nezůstane jen u slibů.