Více než třicetkrát byl na nejvyšší hoře Evropy Mount Blanc (4809 m. n. m.), pětadvacetkrát na Matterhornu, který je jen o 331 metr nižší. Doprovází tam turisty.

Pro šestatřicetiletého Zdeňka Háka, horolezce z krkonošské Rokytnice, se stalo jeho hobby povoláním. Přes léto vodí zájemce po alpských vrcholcích, přes zimu je s nimi sjíždí jako instruktor lyžování ve volném terénu, tzv. freeridu. Na jaře vyráží na skialpinistické túry. A na podzim? To se konečně objeví doma v Rokytnici. I když… Třeba letos v září podnikl s partou z Krkonoš výpravu na sedmitisícový Nošak v Afghánistánu. Dobrodruh, nemyslíte?

Dobrodruh z Rokytnice se živí jako horský vůdce v Alpách

Náhoda přivedla Zdeňka Háka k povolání horského vůdce v Alpách. Zprvu se do něj ani nechtěl pustit. Teď si v něm lebedí.

„Ve skalách jsem potkal kamaráda a ten mi říkal: Háčku, pojď si udělat kurz horského vůdce. Moje reakce byla jasná. V životě ne! To by mě nebavilo, protože chci lézt pro sebe a ne se tahat s klientama," vzpomíná rokytnický horolezec a juniorský reprezentant v alpském lyžování. Nakonec si jel alespoň zkusit, jak to chodí na přijímacích zkouškách v Rakousku. Obstál skvěle. Následoval dvouletý kurz a závěrečné zkoušky. I po nich si zopakoval. To mě bavit nebude! Realita byla nakonec jiná. „Jak jsem začal vodit lidi po horách, tak mě to bavit začalo a už to dělám šest let. A pár let to ještě dělat budu," říká.

„Každý týden jsem úplně jinde, vodím všude možně po Alpách," vypráví. Nejčastější destinací bývají nejvyšší evropské hory. „Horského vůdce si najímají lidi, kteří se chtějí dostat na kopec, který je pro ně vysněný. A to je v nejvíce případech Mount Blanc a Matterhorn. Tam jsem nejvíc," povídá.

Být horský vůdce, to v sobě nese velkou dávku zodpovědnosti. Jak se chovají v náročném terénu klienti? „Nejtěžší to je při lyžování. Lidi nemáte úplně pod kontrolou. Řeknete, kudy se pojede, určíte pravidla, jak se chovat na svahu, dáte instrukce kvůli lavinovému nebezpečí. A pak dole stojíte a modlíte se, ať se nic nestane," přiznává. „Ukočírovat lidi při lyžování je daleko těžší než letní vodění, když jdu na skalnatý vrchol. To je méně stresové. Člověka mám na laně, tam mi nikam neodběhne," popisuje. Občas sice musel zavolat vrtulník se záchranáři, ale žádný vážnější případ se zatím nestal. „Naštěstí. A věřím, že to tak bude i dál," spíná ruce.

Jeho kariéra šla postupně. Od turnovských skal, které zdolával jako středoškolák, přes Mt. Blanc, Elbrus, až po letošní Nošak ve výšce 7492 metrů. „Přál bych si zdolat jednu nebo dvě osmitisícovky," zasní se horský vůdce z Rokytnice.

Jan Braun