Letitý stereotyp? Byrokratická setrvačnost?

Jiné důvody pro změnu středoevropského (zimního) času na letní nejsou. Ty, kvůli kterým byl v roce 1979 zaveden, tedy energetické úspory, už dávno pominuly. Ba naopak, při letním času údajně stoupá spotřeba pohonných hmot.

„Přechod na letní čas, kdy o hodinu méně spíme, je ještě horší než opačný přechod na konci října. Vytváříme proto celoevropskou iniciativu proti střídání času, z každé země je totiž potřeba určité procento signatářů, aby se mohla předložit evropským orgánům. Je to tudíž obtížné, v dubnu s tím ale pohneme," pochlubil se lidovecký senátor a starosta Horní Čermné na Orlickoústecku Petr Šilar.

Ten převzal prapor boje proti střídání času po asi nejznámějším českém pekaři, Stanislavu Peckovi ze Sobětuch na Chrudimsku.

Od 15. dubna Šilar spustí na internetových stránkách www.OnlyOneTime.cz (v překladu „Jen jeden čas") názorovou rubriku a hlasování pro ukončení střídání času. Projekt sliboval odstartovat již předloni, ale zabránila tomu bruselská mašinérie.

Z každé země EU je potřeba určité procento signatářů petice, žádost pak poputuje na stůl Evropské komisi a Evropskému parlamentu.

Kritikům střídání času je už víceméně jedno, jestli by byl celoročně zaveden letní či středoevropský čas. Většina Čechů i Evropanů se nicméně přiklání k „letní" variantě. Ta je oproti skutečným „slunečním" hodinám posunutá o hodinu, což dokládá, že lidé směrují své aktivity stále víc do večerních hodin.

„Posun času bych zrušil. Držel bych takový čas, aby bylo v létě dlouho vidět až do pozdních hodin, tedy letní čas," řekl například Karel Ježek z Dobrušky.

Nesouhlas převážné většiny veřejnosti se střídáním času potvrzuje i řada výzkumů, odpor však není příliš silný. Kampaň zpravidla trvá vždycky jen pár dní kolem data posouvání hodinek, než se lidé se změnou vyrovnají. Podle psychologů si lidský organismus na přechod na letní čas zvyká asi týden.

Posun hodinových ručiček ze soboty na neděli postihne vedle našeho kratšího spánku také dopravu. Konkrétně 15 nočních dálkových vlaků, které s úderem nedělní druhé hodiny ranní naberou hodinové zpoždění. S ním by měli počítat i cestující, kteří pojedou dálkovými vlaky až po změně času. Regionálních vlaků se změna nedotkne, protože na tratě vyrážejí už podle letního času.

- Letní čas se používá ve všech státech Evropy s výjimkou Islandu, části Grónska a norských ostrovů Jan Mayen a Špicberky, čas se střídá i v USA (kromě Havaje a Arizony) nebo Kanadě. Kvůli malým změnám délky dne v průběhu roku naopak nemá smysl v zemích blízko rovníku a v Arktidě. V Rusku bylo vloni střídání času zrušeno a zaveden „věčný letní čas".

- Zmínka o principu podobnému letnímu času se v nadsázce poprvé objevila roku 1784 v dopise Benjamina Franklina, v praxi byl letní čas poprvé zaveden za první světové války.

- V českých zemích byl letní čas zaveden poprvé za první světové války v letech 1915 a 1916. Vrátil se opět za druhé světové války v roce 1940 a trval až do roku 1949. Potřetí si Češi začali každoročně posouvat hodinky v roce 1979, a to v důsledku ropné krize a energetických problémů (v EU byl již od roku 1976).

- Až do roku 1995 trval letní čas šest měsíců, od roku 1996 se Česko připojilo ke zvyklostem EU a letní čas prodloužilo na sedm měsíců.