Přehrady, či poldry, pře se Povodí Labe s ochranáři

Je to jeden velký a v zásadě obecný spor, jehož symbolem se stala plánovaná a nakonec zamítnutá nádrž na řece Dědině.

Vodní nádrž Mělčany by podle Povodí Labe ochránila Hradec Králové, Třebechovice pod Orebem i Dobrušku před velkou vodou, kterou místní z okolí Dědiny pamatují z let 1997 a hlavně 1998.

Jenže po deseti letech tahanic vodohospodáři neuspěli. Proti se postavili ekologové, na jejichž stranu se přiklonilo ministerstvo životního prostředí. Ve hře zůstala jen možnost vybudování suchého pldru, tedy území ohraničeného hrázemi, do kterého by se voda v případě povodně mohla rozlít.

„Nádrž by prý zničila populace áronu, bledule či lilie a přestal by zde sídlit čolek, zlatohlávek, užovka, mravenec či jiné chráněné druhy. Ochráncům přírody se podařil husarský kousek, dodatečně začlenit zájmovou lokalitu do tzv. Evropsky významných lokalit Natura 2000. Byla nám nabídnuta jen varianta poldru. Tedy polovičatého řešení s provozními problémy a nedostatky do budoucna,“ řekl mluvčí Povodí Labe Václav Jirásek.

Nádrž by podle něj řešila vodní hospodářství na Dědině komplexně: případnou stoletou povodeň by snížila na úroveň pětileté a vyrovnávala by během roku velmi rozkolísaný průtok řeky.

Ochranáři si ale stojí za svým. „Často není možné včas snížit hladinu nádrží a tak zvýšit jejich retenční prostor. Suché poldry naproti tomu mohou v krátkém čase zadržet velké množství vody, protože v okamžiku, kdy začne stoupat voda, jsou prázdné. Musí být však udržovány v dobrém stavu. Nejúčinnější protipovodňová ochrana je dostatek prostoru pro rozliv vody tam, kde nemůže škodit – do luk, lužních lesů, mokřadů. Voda odsud navíc odtéká velmi pomalu. Příkladem je niva Lužnice, jež během povodní pojala více vody, než celá vltavská kaskáda,“ řekla Jana Vitnerová ze sdružení Arnika.

Proti budování přehrad je i hnutí Duha. „Většina škod při dosavadních povodních vznikla právě na nevhodně regulovaných řekách se zkapacitněnými koryty a na vodních stavbách. Proto na západě, narozdíl od Česka, od těchto tvrdých regulací ustupují. Je to nesmírně drahé a přitom neefektivní. Místo toho je lepší dát řece prostor, kde se může rozlít,“ řekl vodohospodářský expert Duhy Zdeněk Poštulka.

KAMIL DUBSKÝ

Protipovodňová opatření v regionu od r. 1997:

Královéhradecký kraj

Pardubický kraj

Zdroj: Povodí Labe

Rozsáhlé povodně na Moravě v roce 1997 i v roce 2010, na Královéhradecku v roce 1998 – a kdy příště?

Povodně na Hradecku se již nemusí obávat města Hradec Králové, Hostinné ani Nepasice, v nejbližší budoucnosti Jaroměř, Velké Poříčí, Albrechtice. Dosud však ochrana před povodněmi není zdaleka vyřešena v povodí Dědiny, krutě postiženém povodní v roce 1998. V tomto povodí byla navržena jako nejekonomičtější, tj. dosaženým účinkem, finančními nároky a technickými parametry ze všech variant posuzovaných mezinárodním česko-dánským projektem, nádrž Mělčany.

Stoletou povodeň by snížila na úroveň pětileté a chránila by tak celou oblast od Dobrušky po Třebechovice. Měla by však i jiné, v tomto povodí s nedostatkem vody v letních měsících, významné účinky. Dotovala by minimální průtoky pod ní a posílila by tak vydatnost a vyrovnanost zásadního vodního zdroje pro pitnou vodu v Hradci Králové. Zkrátka, řešila by vodohospodářskou problematiku komplexně.

Tyto nesporné přínosy však mají jednu vadu na kráse. Slovo "nádrž" je pro orgány ochrany přírody a krajiny již řadu posledních let nepřípustné. A tak se stalo, že po více než 10ti letech soustavných příprav, studií, posudků, avšak i "zásadních" stanovisek“ ekologických aktivit, orgánů ochrany přírody a krajiny, gradovaných rozhodnutím Ministerstva životního prostředí, bylo řešení protipovodňové ochrany nádrží Mělčany definitivně zamítnuto.

Prý by v daném území zničila populace áronu, bledule či lilie a přestal by zde sídlit čolek, zlatohlávek, užovka, mravenec či jiné chráněné druhy, jako je vranka obecná a mihule potoční. Ochráncům přírody se totiž v době přípravy této stavby podařil husarský kousek dodatečně začlenit zájmovou lokalitu do tzv. Evropsky významných lokalit Natura 2000. Není zřejmě ani důležité, že členské státy (ve smyslu Evropské směrnice 92/43/EEC) musí při vymezení těchto lokalit brát v úvahu hospodářské, sociální a kulturní požadavky a regionální a místní charakteristiky. Trvale se tak vkrádá na mysl otázka, zda dlouhodobě známá místní charakteristika rozkolísanosti průtoků řeky Dědiny, tedy povodní na straně jedné a sucha na straně druhé, je tak slabým argumentem, že je možné dlouhodobě úspěšně blokovat výstavbu zásadní nádrže, která na téměř 30 km dlouhém úseku toku chrání lidi a jejich majetky a posiluje zdroj pitné vody pro město Hradec Králové.

Bylo tedy rozhodnuto na nádrž Mělčany zapomenout a nabídnuta nám varianta tzv. suchého poldru. Tedy pouze polovičatého řešení s provozními problémy a nedostatky do budoucna.Toto bylo v březnu 2009 na Krajském úřadu v Hradci Králové projednáno za účasti dotčených správních úřadů, představitelů orgánů ochrany přírody, starostů dotčených obcí, zpracovatele projektové dokumentace a ostatních subjektů. Následně byla dopracována projektová dokumentace pro územní řízení a na základě závěru nového zjišťovacího řízení byla Rozhodnutím Krajského úřadu Královéhradeckého kraje ze dne 9.7.2009 prodloužena platnost vydaného stanoviska k procesu EIA. Povodí Labe zajistilo ornitologický průzkum a následně podalo žádost o výjimky ze základních podmínek ochrany zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů pro suchou nádrž. Proces udělení výjimek však opět závisí na dalším novém zjišťovacím řízení, předepsaném Ministerstvem životního prostředí z titulu rozšíření Natury 2000. O jeho rozsahu bude rozhodnuto kompetentní autorizovanou osobou - z řad ochránců přírody.

Jediné, co je v této době zcela jisté, je skutečnost, že prioritní protipovodňové opatření v Královéhradeckém kraji nebude ani do roku 2013, tj. 15 let po povodni zahájeno a je otázkou, zda vůbec bude, byť jen jako poldr, někdy realizováno.

Čas i evropské peníze tak nenávratně odplouvají, i když při připomenutí 10. výročí povodně v roce 2008 v Dobrušce jsme nabyli přesvědčení, že všichni účastníci z řad státní správy, samosprávy, poslanců, odborníků i široké veřejnosti tuto stavbu hlasitě podporovali.

Kdoví, zda-li v těchto dnech opakující zničující povodeň na Moravě nevyburcuje ještě více veřejnost i samosprávu k důraznější aktivitě. Vždyť povodeň v povodí Dědiny byla jen o 1 rok později a v dnešních dnech stačilo tak málo, aby fronta deště a záplavy přešly z Moravy do východních Čech. To bychom si samozřejmě nikdo nepřáli, ale nemůžeme naopak ani zaručit, že se tak v budoucnu nestane, a ptáme se, kdo pak vezme na sebe zodpovědnost. Povodí Labe je k realizaci nádrže Mělčany stále připraveno…