Znáte to. Hlavní silnice, kudy proudí nekonečné šňůry aut, a bezzávorový přejezd hlídá výstražné zařízení, které má pouze červená světla. Buď svítí,
a vy víte, že máte zastavit, nebo nesvítí, ale vy si nemůžete být nikdy jistí, jestli jen náhodou „neruply“ žárovky.

A potom odbočíte na téměř polní cestu, kterou třikrát za týden projede jeden traktor, a semafory na přejezdu zdobí
i přerušované bílé světlo, které sugeruje mnohem větší jistotu bezpečného přejezdu.

Drážní experti ale takové obavy vyvracejí: Každý přejezd je bezpečný, tvrdí. Pravdou ale je, že i samotná pravidla silničního provozu jsou u přejezdů bez bílé signalizace vůči řidičům přísnější.

„Všiml jsem si, že skoro každý vlakový přejezd, co dříve blikal bíle, že je vše v pohodě a můžeš tedy přejet, teď nesvítí. Asi tedy bliká, jen když se blíží vlak, to červené. To ale nemohu stoprocentně vědět, když nesvítí bílé. Signalizace může být také rozbitá. Takže na každém takovém přejezdu by se správně mělo zastavit a rozhlédnout. To ale nedělá nikdo. Přitom z deseti přejezdů jich podle mého názoru v dnešní době osm nebliká,“ kroutí nechápavě hlavou David Smetánka z Kostelce nad Orlicí.

Například v Bylanech na výpadovce z Chrudimi do Čáslavi, podle policejních statistik jedné z nejnehodovějších východočeských silnic, je na zdejším dvojím křížení s tratí na každém přejezdu různá signalizace. Na první svítí i bílé světlo, na druhé jen červené. Silnice byla přitom včetně přejezdů před několika lety kompletně rekonstruovaná.

„Například v Opočně je přejezd v jednom zapadákově, kde skoro nikdo nejezdí, a bíle bliká. A pak jedu po hlavním tahu přes Častolovice a Třebechovice do Hradce, a nebliká nikde nic,“ přisvědčuje Zdeněk Mádlo z Opočna.

Mluvčí Správy železniční dopravní cesty PAVEL HALLA o mnohdy nepochopitelném rozmístění zabezpečovacích zařízení s přídavným bílým světlem a naopak bez něj:

Bílá světla se dříve rušila z důvodu bezpečnosti. Opět se zavádí

Proč na hlavních silnicích jsou často výstrahy jen s červenými světly a na řadě téměř polních cest naopak i s bílým pozitivním světlem? Řidičům, kteří přídavná bílá světla pokládají za větší jištění bezpečnosti, to nedává logiku?
Z důvodu zajištění bezpečnosti drážní i silniční dopravy bylo v minulosti nutno u některých přejezdů vybavených bílým pozitivním světlem přistoupit k jejich vypnutí. Problém v minulosti souvisel mj. s poklesem počtu frekvence vlaků a s tím, že některá drážní vozidla nebyla stoprocentně schopna zaručit součinnost s tzv. kolejovými obvody, tedy sepnout pozitivní bílé světlo. V současné době řešíme a připravujeme rekonstrukci vytipovaných cca 70ti přejezdů dodatečným osazením čítačů náprav a doinstalováním záznamových zařízení činnosti přejezdu. S realizací počítáme v tomto a příštím roce.

Jak je to vlastně s pravidly bezpečností na těchto přejezdech?
Červená světla upozorňují na příjezd vlaku a zakazují řidičům (chodcům) vjezd (vstup) na přejezd. Bílé pozitivní světlo umožňuje řidičům projíždět přes přejezd maximálně 50 km/h, pokud bílé světlo nesvítí, pak maximálně 30 km/h. Vždy je ale nutné věnovat přejezdu zvýšenou pozornost.

Máme se tedy na přejezdech jen s červenými světly bát víc než na přejezdech i s bílým světlem?
Jak upozorňuje i Drážní inspekce, není třeba v žádném případě železniční přejezd považovat za nebezpečné místo. V každém případě zabezpečení přejezdu (světla, světla + závory, výstražné kříže) je ale třeba dbát opatrnosti a dodržovat pravidla silničního provozu.

U bílého světla cítím jako laik jistotu, že signalizace funguje, zatímco jen u červených se bojím, jestli třeba „neruply“ žárovky…
Jistě máte pravdu, že bílé světlo je pro řidiče určitým usnadněním či pomůckou. Systém přejezdového zabezpečovacího zařízení světelného je vždy jištěn dvojím způsobem. Tzn., že v případě, kdy praskne žárovka, je jednak tento stav indikován na příslušném pracovišti, zadruhé jsou nainstalovány buď speciální dvouvláknové žárovky, nebo – v poslední době – dvou-okruhové soustavy světelných diod. Znamená to, že vždy něco „stále svítí“ a o poruše se ví ihned a ihned je také sjednána náprava.

Tragická bilance východočeských přejezdů: Jen vloni tři mrtví

Východní Čechy - Zní to neuvěřitelně. Bez jakékoliv světelné signalizace, natož závor, je více než polovina východočeských přejezdů. V Královéhradeckém kraji je z celkem 704 železničních přejezdů označeno pouze výstražným křížem 363. V Pardubickém kraji je jich z 566 přejezdů dokonce 303. Velkou část zbývajících doplňuje pouze světelná signalizace.

Bezzávorové přejezdy jsou přitom nejnebezpečnější. Z paměti Hradečáků se dlouho nevymaže tragédie, která se stala 4. dubna 2003 v hradecké čtvrti Březhrad. Osobní vlak se tu srazil s autobusem MHD. Zemřeli čtyři pasažéři autobusu včetně řidiče. Závěry policejního vyšetřování tehdy vyšuměly do ztracena a policie vynesla verdikt podle Chytré Horákyně. Řidič autobusu se prý sice měl před přejezdem rozhlédnout, to však nic nemění na tom, že prý nefungovalo výstražné zabezpečovací zařízení. „Příčinu nefunkčnosti zařízení se nepodařilo zjistit, je však prokázána svědectvím několika zúčastněných,“ píše se v policejní zprávě. To se železničářům nelíbilo.

Někteří odborníci však připouštějí, že určité, i když nízké riziko nefunkčnosti světel existuje. Ostatně – samy dráhy apelují na řidiče, aby se bedlivěji rozhlíželi právě před přejezdy, kde na výstražných zařízeních chybí bílé světlo. Ostatně, na těchto přejezdech je dovolena řidičům nižší rychlost (30 km/h) než na těch, která jsou přídavným bílým světlem vybavena (50 km/h). Nechráněné přejezdy ve východních Čechách si vyžádaly i letos svou oběť. Ve Smidarech na Královéhradecku se v březnu střetl motorový osobní vlak s traktorem. K nehodě došlo na křížení železniční tratě s lesní cestou.
Zatímco předloni se na východě Čech stalo na přejezdech 28 havárií, které nepřežili dva lidé, vloni jich bylo sice méně, ovšem s tragičtějšími následky. Při 19 střetech zahynuli tři lidé. Letos za první pololetí je bilance podobná, 12 nehod a jeden mrtvý.