Asi nejotevřenější vůči tělesně postiženým je hlavní město regionu Trutnov. „Situace je o dost lepší než za komunistů a myslím si, že začínáme srovnávat krok se západní Evropou. Přesto existuje spousta objektů, kam se vozíčkáři nedostanou, třeba k soukromým lékařům nebo zubařům,“ hodnotí Jan Roček z trutnovského Klubu Vozíčkářů.
Složitějším problémem je bezbariérovost v menších městech. I zde ale nastal znatelný pokrok. Koncepčně se snaží postupovat Jilemnice. Místní obyvatelé už loni v dubnu na veřejném fóru zařadili chybějící bezbariérovost mezi nejpalčivější nešvary města. Zdejší radnice tuto záležitost řeší v rámci; projektu Jilemnice – Zdravé město.
Stěžejním cílem je bezbariérové zpřístupnění trojúhelníku autobusové nádraží – pošta – náměstí. „Není to jen o upravení chodníků podle vyhlášky, ale také o zpřístupnění veřejných objektů. Zahájili jsme jednání se subjekty přímo na místě, ale některé subjekty ani výhledově neumějí říct, jestli v daném objektu ještě budou fungovat,“ upozorňuje na možná úskalí koordinátor projektu Martin Šnorbert. Realizaci navíc negativně ovlivnila ekonomická krize, která nutí radnice šetřit. „Práce byly trochu přibrzděny, ale bezbariérovost patří dál k prioritám města,“ poznamenává Šnorbert.
Špitál bez bariér
Mnohem dál je v tomto směru Masarykova městská nemocnice. Díky čtrnáctimilionové dotaci z evropských fondů provádí stavební úpravy, které pohyb imobilním občanům i rodičům s dětmi výrazně usnadní. Projekt mimo jiné zahrnuje vybudování parkoviště pro invalidy včetně obslužného objektu se sociálním zařízením na místě bývalé prádelny, instalaci manipulační plošiny mezi parkovištěm a poliklinikou nebo instalaci dvou výtahů. Stavební práce mají finišovat v srpnu letošního roku.
Na vozíčkáře myslí i radnice ve Dvoře Králové. Již druhým rokem se odstraňování bariér snaží podpořit dotací pro majitele nemovitostí, jež využívají zdravotně postižení. Letos mohou zájemci o příspěvek žádat nejpozději do 13. března.
Pilníkov zase na letošní rok plánuje rekonstrukci sociálního zařízení s bezbariérovým vchodem v budově úřadu. V případě získání dotace z ministerstva pro místní rozvoj pak radnice nejspíš už příští rok chce do objektu, v němž sídlí také knihovna, instalovat výtah. To přivítají nejen invalidé, ale i senioři. „Starších lidí je čím dál více, takže to bude potřeba,“ tvrdí starosta František Hubáček.
V sousedních Chotěvicích je naproti tomu bezbariérové zařízení součástí oprav bývalého kina na víceúčelový společenský sál. Také do nově zrekonstruované Střelnice ve Vrchlabí se vozíčkáři díky nájezdové rampě v zadní části objektu bez větších potíží dostanou. Výtah ale v kulturním domě chybí.
Omezený přístup
Komplikovaný přístup mají invalidé zejména do historických objektů. Instalace bezbariérových zařízení a výtahů je v těchto objektech technicky a hlavně pak finančně náročná. To je případ nejen muzejních expozic, ale také Hankova domu a městské knihovny ve Dvoře Králové. Na jilemnickou radnici nebo vrchlabský zámek, sídlo tamního úřadu, se vozíčkáři dostanou jen do přízemí. „Vybudovat výtah není reálné jednak z důvodů památkové péče, jednak by to bylo velmi drahé,“ vysvětluje starosta Vrchlabí Jan Sobotka. Výhodou je, že značná část agendy dnes sídlí v budově nové radnice. „Do budoucna dokonce zvažujeme, že by na radnici, kde je výtah, mohl být i sociální odbor,“ dodává starosta.
Stezky pro vozíčkáře
Nejen v městských ulicích, ale také v přírodě musejí handicapovaní občané zdolávat nejrůznější překážky. Ulehčit výlety po stezkách nejvyšších českých hor se jim snaží nový projekt Správy Krkonošského národního parku.
Iniciativa nazvaná Krkonoše bez bariér má v první fázi zpřístupnit desítky kilometrů turistických tras, v další etapě pak zajistit pohodlný vjezd vozíčkářů do zdejších muzeí a infocenter. „Pilotní forma projektu byla připravena v loňském roce, letos jej budeme za podpory fondů Evropské unie realizovat,“ potvrdil mluvčí parku Radek Drahný s tím, že před několika dny byly peníze na financování schváleny.
Ochranáři zmapují deset hlavních stezek, které jsou již dnes bez větších komplikací sjízdné, a zpracují do elektronické podoby, aby si je invalidé mohli předem nastudovat. „V následující fázi počítáme s vytipováním dalších dvaceti cest, které by za podmínky drobných technických úprav mohly být opět bezbariérové. Na tyto cesty bude zpracována projektová dokumentace,“ sdělil Radek Drahný.
Správa KRNAP chce imobilní turisty také přilákat do svých muzeí a informačních center. Letos začne připravovat projektovou dokumentaci na zajištění bezbariérových vstupů do těchto objektů, samotná rekonstrukce ale součástí projektu není.
Nejen v městských ulicích, ale také v přírodě musejí handicapovaní občané zdolávat nejrůznější překážky. Ulehčit výlety po stezkách nejvyšších českých hor se jim snaží nový projekt Správy Krkonošského národního parku.
Iniciativa nazvaná Krkonoše bez bariér má v první fázi zpřístupnit desítky kilometrů turistických tras, v další etapě pak zajistit pohodlný vjezd vozíčkářů do zdejších muzeí a infocenter. „Pilotní forma projektu byla připravena v loňském roce, letos jej budeme za podpory fondů Evropské unie realizovat,“ potvrdil mluvčí parku Radek Drahný s tím, že před několika dny byly peníze na financování schváleny.
Ochranáři zmapují deset hlavních stezek, které jsou již dnes bez větších komplikací sjízdné, a zpracují do elektronické podoby, aby si je invalidé mohli předem nastudovat. „V následující fázi počítáme s vytipováním dalších dvaceti cest, které by za podmínky drobných technických úprav mohly být opět bezbariérové. Na tyto cesty bude zpracována projektová dokumentace,“ sdělil Radek Drahný.
Správa KRNAP chce imobilní turisty také přilákat do svých muzeí a informačních center. Letos začne připravovat projektovou dokumentaci na zajištění bezbariérových vstupů do těchto objektů, samotná rekonstrukce ale součástí projektu není.
