Hektická doba i situace stále se ztenčujících peněženek přinutila mnoho lidí, aby opustili myšlenku na strom vonící jehličím.

Někteří přitom bojují se zmíněným nedostatkem peněz, protože luxusní kusy jsou drahé, jiní zase třeba s myšlenkou, že uříznutý strom je prohřeškem proti přírodě. Ti všichni se nejspíš spokojí s umělou náhražkou, kterou každoročně vytáhnou, opráší a navěsí na ní světýlka a ozdoby všeho druhu.

Stromeček z hor

Mít doma voňavý strom z horského lesa, který nepředstavuje příliš velké výdaje a ani špatné svědomí, že škodíme přírodě, umožnila v uplynulých dvou dnech tradičně Správa Krkonošského národního parku.

Na náměstí T. G. Masaryka ve Vrchlabí nabídla smrčky z krkonošských lesů, obhospodařovaných přírodě blízkým způsobem. „Díky tomu mohou být tyto stromky označeny nejprestižnějším lesnickým certifikátem Forest Stewardship Council neboli FSC," upozornil mluvčí národního parku Radek Drahný.

Akce, při které se po oba dny vždy nabízelo 180 stromečků, se setkala s velkým ohlasem. Zájemci za certifikovaný smrček dali od 80 do 150 korun v závislosti na výšce.

„Nabízené stromky pocházely z probírek, a tudíž les jejich vyřezáním neutrpí," řekl k tomu ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka. „V rámci hospodaření v lese bychom je stejně museli vyřezat. Je tedy lepší je vyříznout nyní a nabídnout veřejnosti," dodal. „Vnímáme to i jako preventivní opatření, aby nám lidé nechodili s pilkou do lesa krást," upřesnil Jan Hřebačka.

Zpátky do země

To, co celou akci ochranářů kladně podtrhuje, je navíc skutečnost, že výtěžek z prodeje jde zpátky do přírody. „Utržené peníze za prodej stromků se příští rok do lesů v Krkonoších vrátí v podobě výsadby více než 4 tisíc hlavně jedlí, buků a javorů. Tedy druhů, kterých se zde nedostává ," dodal Hřebačka, sám profesí lesník.

Certifikát na stromek je bonusem

Hospodaření podle standardů FSC. To je certifikát, podle něhož byly vypěstované i vánoční stromky nabízené v uplynulých dvou dnech Správou Krkonošského národního parku.

Systém péče se odlišuje od běžného lesního hospodaření zejména tím, že nejsou povoleny rozsáhlé holoseče, používání chemických prostředků či pálení klestu v lese.

„Lesy jsou postupně převáděny na věkově rozrůzněné porosty s větším podílem listnatých stromů a jedle, které budou odolnější před větrnými, sněhovými a kůrovcovými kalamitami," upozornil mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Jak dále mluvčí národního parku doplnil, významný podíl dřeva zůstane v lese k zetlení, ke zvýšení druhové rozmanitosti rostlin a živočichů, k obnově půdního prostředí, k vyššímu zachycení vodních srážek (zmírnění povodní) a zdraví ekosystému. Část porostů je podle něj vyjmuta z lesnického hospodaření a slouží jako tzv. trvalé referenční plochy. Přednostně jsou v lese ponechány doupné stromy jako hnízdiště ptáků. Hospodaření podle standardu FSC klade na správce lesa zvýšené nároky, ale je k přírodě odpovědnější než běžné hospodaření.

„Samotný certifikát opravňuje držitele označit produkty z certifikovaných lesů logem FSC. Označení je garancí odběrateli, že produkt (v našem případě především dříví) nepochází z nešetrného a exploatujícího hospodaření a že při jeho získání byly dodržovány pravidla zachování a rozvoje biologické různorodosti v lesích. A že koupí produktu odběratel podporuje ochranu lesů a péči o ně přírodě blízkým způsobem," vysvětlil Drahný.