Má 312 stránek a vyšla v nákladu 1500 výtisků. Od roku 2016 se na ní ve městě vybralo při veřejné sbírce 142 tisíc korun. Je to první kniha o Svobodě nad Úpou v českém jazyce. Předchozí vyšla za první republiky v němčině od místního tajemníka a kronikáře.

PŘIVEZLI JI V HASIČSKÉM VOZE
„Její zrod byl od prvopočátku až do konce velice napínavý. Na zastupitelstvu jsme ji schvalovali natřikrát a den před jejím pokřtěním nedorazil kamion s knížkami. Museli jsme proto pro ně zajet hasičským autem,“ poukázal na krušné chvíle starosta Svobody nad Úpou Jiří Špetla. „Jsem hrozně rád, že kniha vznikla, a že v dnešní době na ni dokázali přispět ve veřejné sbírce občané i firmy,“ ocenil.

Na knize o historii Svobody nad Úpou pracoval kolektiv pěti autorů, vedený ředitelem Státního okresního archivu v Trutnově Romanem Reilem. Do jeho týmu patřili jeho kolegové archiváři Pavel Zahradník a Martin Kubásek, místní historik a znalec Rýchor Antonín Tichý a známý jeskyňář a geolog Radko Tásler. Fotografiemi do ní přispěl Pavel Křivka.

OMYL O PRVNÍ ZMÍNCE
Rozsáhlá publikace přináší vedle velkého množství zajímavých informací klíčový údaj, který upřesňuje první písemnou zmínku. „Někteří autoři kladou první písemnou zmínku o Svobodě nad Úpou do roku 1533. Jedná se ovšem o omyl, jelikož skutečná první zmínka je až v kronice trutnovského malíře a měšťana Simona Hüttela, který žil v letech 1530-1601. Zmínka se vztahuje až k roku 1553 a týká se hraniční obchůzky trutnovských měšťanů,“ vysvětluje jeden z autorů Pavel Zahradník ze Státního okresního archivu v Trutnově.

„Město v té době již existovalo, neboť již v roce 1546 pro něj král Ferdinand I. vydal privilegium horních svobod. To se však nedochovalo a je známo až z pozdějších listin, které se na něj odvolávají,“ dodává. „Za první dochovanou zmínku lze tedy pokládat až záznam v trutnovské kronice. Stejného názoru byli i badatelé Antonín Profous a Erwin Heinzel. Za první zmínku, známou z pozdějších odkazů, pak rok 1546. Svoboda každopádně vznikla v první polovině 16. století v souvislosti s těžbou zlata v oblasti jako nově vysazené horní městečko. První se objevuje německý název Freiheit a teprve v roce 1607 český název Svoboda. Vedle toho se později užíval i český název Vrajt, který se dnes již neužívá vůbec,“ upřesňuje Pavel Zahradník.

ROZMACH ZA SCHWARZENBERGŮ
Podle Romana Reila, ředitele Státního okresního archivu v Trutnově, našli autoři úžasně dochované materiály o Svobodě v Českém Krumlově ve Schwarzenberském archivu. „Schwarzenbergové totiž vlastnili vlčické panství, pod které patřila Svoboda nad Úpou. Během jejich éry, v době od konce 17. století do konce 18. století, zažila Svoboda největší rozmach. Velice důležitou etapu znamenal začátek průmyslové revoluce po zavedení železnice do města a vznik papíren. V nich pracovalo hodně lidí a počet obyvatel vzrostl o padesát procent,“ připomíná Roman Reil.

Cenné materiály získali autoři knihy také ve Vídni. V Rakouské národní knihovně probádali dobové noviny, řadu informací získali z Rakouského státního archivu. Při práci na knize o Peci pod Sněžkou, která vyšla rovněž letos, tam dokonce objevili plány kostela ve Velké Úpě z 18. století.

ODPADL A OMDLEL
Roman Reil je zkušeným autorem publikací o městech a obcích Trutnovska. Kniha o Svobodě znamená třináctou v pořadí. „První byla o Havlovicích,“ vzpomíná. „A nejtěžší? Ta o Chvalči a Petříkovicích, kterou jsem dělal sám. Při jejím psaní jsem odpadl a omdlel,“ pousměje se.

Kniha o Svobodě nad Úpou, která byla pokřtěna při rozsvícení vánočního stromu, je k dostání na radnici. S chutí se do ní začte i starosta Jiří Špetla. „Jako malý kluk jsem chodil hodně na Rýchory, prolézal rýhy po dolování, které zůstaly na některých místech. Vždycky jsem si představoval, jaké to bylo, když se tam dolovalo. Vydrželo mi to do dneška,“ těší se na vyprávění po stopách předků.