Jsem na místě. Holiny jsem nechala doma, ale zřejmě jsem to podcenila. To poznávám vzápětí, když se s rybářem prodíráme ostružiním hlouběji do lesního porostu. Vidím, že si holiny taky nevzal. Zřejmě, aby mi to pak nebylo líto… „Konečně jsme na cestě," říkám si a rozhlížím se kolem.

Sešup po bahně

Sestupujeme stále hlouběji. „Ještě kousek, vydržte," nabádá mě průvodce. Cesta se začíná měnit v bahnité oraniště. A já jsem ráda, že obloha je vymetená, pálí slunce a nehrozí žádný liják. Bohuslav Mrštík evidentně též. Před námi se odhaluje měsíční planina, která zbyla po těžbě dřeva.

Po bahně sklouzávám v nízkých sportovních botách k potoku. Nad ním se začíná rýsovat technikou rozdrancovaná lesní cesta. Je plná kaluží a hluboké brázdy po kolech jsou doslova přeplněné bahnem.

„A tohle, když zaprší, všechno vždycky vlítne do potoka. Pak se to valí až k nám, hlína a červené bahno zanáší trubky, letí to až do sádky," ukazuje rozhořčený majitel pilníkovské farmy na pstruhy.

Zatím není odezva

„Upozorňoval jsem na to zadavatele těžebních prací, kterými jsou Lesy ČR v polesí Dvůr Králové. Na odboru životního prostředí v Trutnově jsem podával písemně podnět k přešetření stavu věci. Už před časem, když podobný problém nastal, jsem také kontaktoval správce Mlýnského potoka. Ale nikde jsem zatím nenašel žádnou odezvu. Z úřadu mi odpověď po čtrnácti dnech ještě neposlali. Správci potoka mi doporučili, abych instaloval česla.

Ještě jsem nikde neviděl, že by česla zadržela bahno. Jediné, co jsem se nyní dozvěděl, že se zadavatelé prací chystají tu cestu brzy zarovnat. To však problém nevyřeší. Bahno tam bude dál a do potoka se zase sveze," míní Bohuslav Mrštík. Jeho pstruzi jsou ohroženi.

Přicházíme k farmě. Je to udržované místo s několika sádkami a rybníčkem, kde si mohou lidé i vyrostlé ryby sami vylovit, což je vítaným artiklem zvláště pro rodiny s dětmi. V jedné ze sádek, kde má rybář na dva tisíce kusů takzvaných ročáků, tedy ryb, které je třeba vykrmit, aby dosáhli tržní váhy, je kalná voda i dnes. Přestože neprší.

„Už jsem o řadu kusů od začátku těžby dřeva v lese začátkem července přišel. Všechno dnes stojí peníze. Krmení je drahé, ale ryby nepřijímají potravu a nerostou. Pstruzi jsou citliví na životní prostředí a v bahnem zakalené vodě hynou. Na tom potoce jsem závislý. Farma je moje obživa a nikoho nezajímá, jak jsem tady tím vším poškozován. Stačí jedna bouřka, silný déšť a mám ten marast vždycky tady," stěžuje si roztrpčený majitel a s obavami vzhlíží k předpovědi počasí.

Než pstruh vyroste do své míry a váhy, trvá to nejméně rok. V jedné z dalších sádek, napájených vodou ze studny, se prohání několik desítek zlatavě blýskavých krasavců, kteří už své váhy dosáhli. Tak by měli za rok vypadat jejich mladší souputníci. Zřejmě nebudou.

Chybí pevná cesta

A majitel se nemůže smířit s čekáním na další pohromu, která mu hrozí každým dnem, kdy se venku nad lesem zatáhne nebe. „Já neříkám, že se v lese nemá těžit dřevo. To chápu. Ale proč to nemají pořádně zajištěné? Proč v těch místech není pro účel těžby dřeva vybudovaná taková cesta, která by nápor tak těžké techniky prostě vydržela? Lesy ČR samotné práce zadávají dalším dvěma firmám, nikomu ten stav ale evidentně nevadí," uzavírá své trable Bohuslav Mrštík. Je odhodlán svá práva o náhradu škod z následků splavenin vymáhat legislativní cestou. Ale donekonečna?

Záležitost prošetřují nejen Lesy ČR, ale zabývat se jí bude 
i státní správa ochrany vodního a lesního hospodářství 

Kdo může rybímu farmáři s jeho vzniklými potížemi dnes pomoci, jsme po reportáži zjišťovali u dotčených stran. Firma, jež s technikou práce při těžbě prováděla, sídlí ve Vimperku. „My jsme v tom nevinně. Děláme práce s pomocí harvestorů (víceoperačních strojů, které při těžbě dříví kácejí, odvětvují, rozřezávají a ukládají strom v jednom cyklu – pozn. red.) tomu, kdo si nás najme, po celé republice. Terén jsme neznali. Pokud zadavatelé věděli, že tam hrozí problém se zanesením potoka, měli nás navést jinou, zpevněnou cestou," řekl Krkonošskému deníku jeden z majitelů firmy Václav Kopf.

„Pokud má farmář stále kalnou vodu, nemůžeme za to. Ani tam už nejsme. Jinak mě to kvůli němu mrzí, protože sám chovám pstruhy. Takže si umím problémy představit."

Ptali jsme se na odboru životního prostředí města Trutnova, kam měl podávat Bohuslav Mrštík před čtrnácti dny písemně žádost o přešetření stavu. „Žádost jsme obdrželi a záležitost prošetří úředníci přímo v terénu na místě," potvrdil Jiří Hejna z odboru životního prostředí MěÚ Trutnov. „Musíme zjistit, zda to, že ryby farmáři zaplavuje bahno, které tam teče z potoka, je skutečně způsobeno následkem těžby v lese," dodal Jiří Hejna. Případem se podle něj budou příští týden zabývat zástupci státní správy ochrany vodního a lesního hospodářství.

O stanovisko jsme požádali společnost Lesy České republiky. Z tiskového oddělení společnosti přišla těsně před uzávěrkou listu tato zpráva: „Pěstební a těžební činnosti ve vámi uvedené lokalitě vykonává smluvní partner Lesů ČR, který zvítězil ve veřejné zakázce na této smluvní územní jednotce.

Lesy ČR pracoviště smluvního partnera průběžně kontrolují a jakmile zjistí závady na stavu pozemků použitých k přibližování dřeva, práce v lokalitě okamžitě zastavují. Stejný postup Lesy ČR uplatnily i na uváděné lokalitě. To znamená, že v důsledku vydatných přívalových dešťů v průběhu těžebních prací zastavily těžbu dřeva a jeho odvoz a se smluvním partnerem projednaly odsun veškeré těžební techniky z lesních porostů. Dále Lesy ČR uložily smluvnímu partnerovi uvedení pracoviště do původního stavu. Dokončení těžebních prací a odvoz dřeva z lokality bude povoleno jen za vhodných klimatických podmínek. Lesy ČR v této chvíli prověřují, zda ze strany smluvního partnera nedošlo k porušení smluvních ujednání. Pokud se potvrdí, že došlo, uplatní Lesy ČR sankci za její porušení."