Přišel jste do Janských Lázní z Lázní Bohdaneč, co vás vedlo k tomu, že jste zanechal rozdělanou práci a šel do výběrového řízení na ředitele státních léčebných lázní?
Pracoval jsem v Bohdanči a v Teplicích nad Bečvou pod lázeňskou skupinou tři roky jako finanční a následně jako výkonný ředitel. Rozvoj tam byl již rozjetý, vše nastavené, nebylo už v podstatě co měnit. Janské Lázně jsem pojal jako výzvu. Vystřídalo se tady několik ředitelů, je tady co budovat a tvořit.

Na rozdíl od Bohdanče jde o lázně státní, bude tedy nutné k provozu přistupovat poněkud odlišně?
Určitě bude zajímavé poznat, jak lázně fungují jako státní podnik. Moc jich totiž v Česku už není. Co vím, tak kromě Janských Lázní ještě Karlova Studánka a Bludov. Po loňském vyjmutí Janských Lázní z privatizace předpokládám, že se budou dál rozvíjet jako státní podnik. Chtěl bych využít svých zkušeností z působení v lázeňství. Lázně, v kterých jsem působil, měly vždy něco specifického, něco se tam dělalo maličko lépe, něco zase hůř. I ve státním podniku je určitě velký prostor pro nasdílení znalostí a zkušeností. Chci využít toho, co je jinde lepší a poradit kolegům, co by právě odtud mohli oni dobře využít.

Někteří kritici například ze Svazu pacientů dávali v uplynulých měsících najevo nevoli nad tím, že lázně jsou vedené příliš komerčním způsobem. Dá se vůbec dobře hospodařit bez komerce? Jak se k tomu postavíte vy?
Ačkoliv jsme státní podnik, nenašel jsem v historii, že by nás stát nějak výrazně podpořil a něco nám tady dal zadarmo. Bez komerce se hospodařit skutečně nedá. Primárním cílem zde však není generování zisku, ale aby firma fungovala. Z cyklického vývoje zdravotnictví vyplývá, že jsou lepší a horší roky. V těch lepších se musí vytvořit nějaká rezerva na ty roky horší.

Rozvoji lázeňství v této souvislosti napomohla nová úhradová vyhláška, kdy přibyl počet pacientů. To máte zřejmě na mysli.
Určitě, lázeňství se automaticky pozvedlo. Po krizi v roce 2012 a 2013 se osvěžilo prodloužením indikací léčby ze tří na čtyři týdny a také větším množstvím návrhů ze strany pojišťoven, takže teď je standardní lázeňství v dobrých ekonomických číslech.

Pokud vím, tak za rok 2015 se Janské Lázně dostaly poprvé z červených čísel do zisku.
Ano, bylo to způsobeno tím, že došlo k dvojnásobné obložnosti než v krizových letech. Klienti zkrátka přijeli. Ale na druhé straně byl vyvíjen velký tlak na růst mezd. Každý rok se zvyšovaly. Je třeba vzít v úvahu možnosti lázeňského segmentu, kdy pojišťovny tarify pro lázeňství navýšily loni poprvé od roku 2008, a to o čtyři procenta. Takže zatímco v klasických nemocnicích se třeba zvyšují platy zaměstnanců o deset procent, do lázeňské sféry peníze neplynou tak rychle.

Kolik chybí v Janských Lázních zaměstnanců?
S náborem lidí je tady trochu problém, ano. Chybí nám řádově dvacet lidí, ať už ze zdravotnického personálu nebo i například gastroprovozu. Rád bych to změnil. Chtěl bych, abychom byli firmou, která je pro zaměstnance zajímavá.

Jak to uděláte?
Důležité je s lidmi pracovat, pravidelně s nimi být v kontaktu, mít kvalitního firemního ombudsmana. Disponujeme ubytováním v bytech a na ubytovnách, což je určitě také důležité.

V čem vidíte potenciál Janských Lázní do budoucna?
Cílem je lázně co nejvíce obsadit, dosáhnout co nejvyšší obložnosti v rámci možných prostor a kapacit. Musíme se podrobněji podívat na jednotlivé procesy a maličko lázně takříkajíc učesat a zefektivnit. Myslím, že důležitým specifikem je dětská léčebna Vesna. Jde o jedinečnou kliniku, která nemá v republice ani v Evropě obdoby. Je nutné ji nejen zachovat, ale vytvořit z ní renomované pracoviště. Vesna je klíčová a v žádném případě ji nechceme minimalizovat.

V souvislosti s ní se hovoří o investicích, které by měly plynout do rekonstrukce budovy.
Vesna jako objekt, ač zajímavý, který krásně vypadá, není bohužel ideální stavbou pro zdejší klimatické podmínky. Stavěla se navíc v době, kdy sem jezdily děti na pobyt samy bez rodičů. Na pokojích bydleli malí pacienti po třech, měli společné sociálky a podobně. Tento stav už není ideální. Plánujeme změny, chceme si nechat navrhnout od architektů jedno patro, abychom viděli, co by bylo možné vybudovat i v rámci finančních možností.

Jde o vizi letošního roku?
Už je skoro květen, moc toho nestihneme. Ale myslím, že stihneme projekt a v dlouhodobém horizontu dvou až tří let by mělo ke změnám interiéru Vesny dojít.

Chystáte se spolupracovat s městem?
Vím, že tady jde o nastartovanou určitou symbiózu a provázanost lázní s městem. Chceme spolupracovat, s panem starostou se sejdu příští týden. Musíme mimo jiné dořešit opravu silnice, která vede městem.

Jaký máte vztah ke Krkonoším?
Bydlím v Poděbradech, hory znám, rád lyžuji, provozuji cyklistiku. Jak už jsem řekl – Janské Lázně jsou pro mě výzvou.