Zatímco tato verze zlepšuje současnou situaci, tak znění, ve kterém novela přichází ze Senátu ve změněné podobě, by ji významně zhoršila, shodují se ředitelé.

Sněmovna bude příští týden rozhodovat o konečné podobě novely zákona o ochraně přírody a krajiny, která mění pravidla fungování národních parků. Jejich ředitelé se proto rozhodli společně vyzvat poslance, aby nepodpořili novelu ve verzi, v níž ji Sněmovně v polovině ledna vrátil Senát, ale naopak setrvali u původní verze, kterou velkou většinou hlasů sami schválili v prosinci 2016.

„Národní parky zaujímají prostor pouhého 1,5 % území naší země. Tady chráníme to nejcennější, co v naší přírodě zbývá. Senátní verze novely bohužel narušuje samotnou podstatu pojmu národní park, když navrhuje z nich udělat jakési regionální rozvojové agentury. Všude na světě je ale primárním cílem existence národního parku ochrana přírody a jejích přirozených procesů," vyjádřil se ředitel Správy Krkonošského národního parku Jan Hřebačka. „Senátní verze zákona by právní situaci v ochraně národních parků vrátila o třicet let zpátky, rozhodně před rok 1991. A to snad opravdu nikdo nemůže vážně chtít," doplnil ředitel Správy Národního parku Podyjí Tomáš Rothröckl.

Novela vznikala téměř dva roky v těsné spolupráci legislativců Ministerstva životního prostředí s lidmi z praxe ochrany přírody v národních parcích. Poté ji dalších 18 měsíců podrobně prodiskutovávali poslanci ve Sněmrovně a nakonec 2. prosince 2016 schválili ve znění, které je podle ředitelů národních parků pro ochranu nejcennějších součástí české a moravské přírody prospěšné. „My chceme vést opravdové národní parky a spolu s kolegy na jejich správách pečovat o přírodu tak, jako se pečuje o nejcennější kulturní památky. Na Řípu taky přece nepostavíme bobovou dráhu, protože je to teď víc in, než románské rotundy," řekl ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený.