Dvorská zoo byla oficiálně pro veřejnost otevřena v květnu 1946. Postupně se rozšiřovala, například v roce 1989 se poprvé pro návštěvníky otevřel areál safari. Zoo je známá především chovem afrických kopytníků. Je nejnavštěvovanějším turistickým cílem v Královéhradeckém kraji. Loni zoo navštívilo 411 000 lidí.

Působila zde 28 let. „Vedla jsem zoopodle svého nejlepšího svědomína úkor vlastního osobního života," píše mimo jiné ve svém prohlášení.

Prohlášení ředitelky ZOO Dvůr Králové RNDr. Dany Holečkové

Oznamuji tímto, že odcházím ze ZOO Dvůr Králové, v níž jsem pracovala 28 let a funkci ředitelky jsem vykonávala přes 16 let. S potěšením zoo předávám s jedinečnou infrastrukturou a systémem zážitkových programů, funkč-ním hotelem a unikátním Safarikempem, výborným týmem pracovníků a dobrým stavem hospodaření, protože navzdory ekonomické recesi zoo dosáhla k 31. 8. 2012 o 5 milionů korun lepšího hospodářského výsledku než za stejné období roku 2011.

Velký pokrok

Zatímco v roce 1995 pracovalo v zoo 128 přepočtených pracovníků, v roce 2011 již 158, průměrná mzda byla v roce 1995 jen 6754 Kč a k 30. červnu 2012 již 20 696 Kč. K 1. lednu 1996 zoo držela 2482 zvířat, z toho 1666 obratlovců, a k 1. lednu 2012 již 2717 zvířat, z toho 2007 obratlovců. Královédvorská zoo je unikátní svou kolekcí afrických zvířat, v Evropě podobná kolekce není a na světě je jich jen několik. V tomto směru vysoce vyčnívá nad ostatními českými zoologickými zahradami.

V roce 1995 neměla zoo žádnou restauraci ani ubytovací zařízení, stravování návštěvníků zajišťovalo několik stánků pouze během letní sezony, v zimě se návštěvníci mohli ohřát ve čtyřech objektech. Dnes má restauraci U Lemura s expozicí lemurů, hotel Safari a Safarikemp a 9 celoročně přístupných pavilonů. Pod mým vedením byly zavedeny akce Vánoční zoo, Večerní safari a Týden duchů a podařilo se realizovat nejen speciální prodejnu (zooshop), ale i v Evropě jedinečnou kuchyň zvěře. Tyto aktivity naše zoo zavedla jako první v ČR a stala se tak pro ostatní zahrady velkou inspirací.

Podařilo se mi zaokruhovat služby pro návštěvníky, kteří mohou v zoo strávit nejen celý den, ale mohou se v ní ubytovat a využívat ji i jako základnu pro výlety po celém krásném Královéhradeckém kraji. Tyto aktivity navíc saturují nedostatečné financování zahrady, které je dáno skutečností, že její zřizovatelé nejprve Okresní úřad v Trutnově a následně Královéhradecký kraj prostě nemají dostatek prostředků, aby mohly zoo lépe financovat.

Složité počty

Nelehkou ekonomickou situaci dnes zhoršuje postupný zánik státní dotace, která bývala kolem 12 milionů ročně a letos je jen 2 miliony korun. Celková provozní dotace zoo je v letošním roce o 7,5 milionu korun nižší než ještě před ekonomickou krizí v roce 2008. Od roku 2008 však vše zdražilo krmení, mzdy, energie a také se zvýšilo DPH, takže zoologické zahradě zbývá z její činnosti při stejných nebo vyšších příjmech daleko méně finančních prostředků. Hospodaření zoo negativně ovlivňuje jak ekonomická krize, tak stále se zvyšující ceny pohonných hmot působící pokles návštěvnosti. Přesto zoo dosahuje 70procentní soběstačnosti a sama na svůj provoz ročně vydělá cca 100 milionů korun!

Podfinancovaní zahrady dokládá srovnání se ZOO Praha, která na svůj provoz a investice dostávala v letech 1996 až 2010 průměrnou roční dotaci 168,1 mil. Kč, zatímco dvorská zoo jen 41,7 mil. Kč, tzn. každoročně průměrně o 126,4 milionu korun méně! Zahrady menší než Dvůr Králové, Ostrava, resp. Plzeň, dostávaly za stejné období průměrné roční dotace na provoz a investice ve výši 56,9 resp. 65,9 milionu korun.

Samotná provozní dotace ZOO Dvůr Králové od zřizovatele v letech 1996 až 2010 byla průměrně 38,8 mil. Kč ročně, tj. o 75,2 mil. Kč méně než dostávala ZOO Praha, jejíž průměrná roční provozní dotace byla 114 mil. Kč! Je tedy logické, že ZOO Praha může mít nižší vstupné než dvorská zoo a může mít vyšší průměrnou mzdu, která je přes 28 tisíc korun, tedy výrazně vyšší, než je průměrná mzda v celém státě. Navíc ZOO Praha ležící v našem hlavním městě s více než milionem obyvatel má fantastický návštěvnický potenciál, ostatně jako všechny turistické aktivity v Praze, a proto je v tomto směru se ZOO Dvůr Králové nesrovnatelná.

Navzdory těmto ekonomickým faktům se pod mým vedením podařilo v ZOO Dvůr Králové provést v letech 1996 až 2011 investiční činnost a opravy v hodnotě 533 milionů korun, z nichž si zoo 443 milionů sama vydělala.

Potřebné ekonomické výkonnosti pomáhá skutečnost, že zoo je akciovou společností, která vznikla z rozhodnutí krajského zastupitelstva dne 31. 3. 2005 a to výhradně za účelem provozování zoo podle zákona o zoologických zahradách. Proto také nikdy ZOO Dvůr Králové a. s. netvořila zisk a nevyplácela nikomu žádné peníze ani dividendy.

ZOO Dvůr Králové a.s. řídí představenstvo, které rozhoduje o všech jejích zásadních aktivitách i koncepci a svá rozhodnutí přenáší na vykonavatele, tj. ředitele. Proto vše, co jsem jako ředitelka zoo vykonala, bylo v souladu s rozhodnutími představenstva, které je složeno z reprezentantů všech politických stran sedících v krajském zastupitelstvu, aby všechny politické kluby měly jejich prostřednictvím kontrolu nad děním v zoo. Členové představenstva, kteří jako fyzické osoby podle zákona ručí svým vlastním soukromým majetkem za svá rozhodnutí, vykonávají práci v představenstvu zoo zdarma nebo za 1000 korun měsíčně.

Proto ostře odmítám účelovou kritiku vedenou řadu let proti mé osobě coby ředitelce, proti členům představenstva a dozorčí rady zoo, ale také proti vrcholným představitelům kraje. Nejde vůbec o podložené poukazování na nepravosti, ale o pomluvy a účelově překroucené polopravdy mající za cíl poškodit mé dobré jméno, poškodit zoo i celý kraj. Takzvanými kritiky je ve skutečnosti úzká skupina osob tvořených prakticky bývalými zaměstnanci zoo, kterým jde o pomstu a vlastní prospěch. S pomocí některých neseriozních médií opakovaně poškodili zoo i celý kraj, mezi jehož obyvatele šířili a stále šíří nepravdy.

Úspěšné projekty

Zoo splnila a plní další své poslání tím, že ohrožené druhy navrací zpátky do přírody. Jsem hrdá na to, že více než 100 kaferských buvolů našlo nový domov v jihoafrických rezervacích, stejně jako desítky antilop. Podíleli jsme se na reintrodukci antilop koňských do Svazijského království, kde se již našim samicím opakovaně narodila mláďata. Poslali jsme také několik severoafrických antilop do rezervací Tuniska v rámci společného evropského projektu.

Ovšem to, že jsme během jediného roku poslali do východní Afriky sedm nosorožců, je a nadlouho bude světový rekord. Celý svět sledoval naše projekty, afričtí, evropští, američtí, australští ba i kanadští novináři čekali na přílet zvířat, jenom český novinář tam nebyl ani jediný. V Čechách se v médiích jen spekulovalo, zda je to dobře… V Tanzanii se narodilo českému triu nosorožců černých již první mládě a skupina čtyř bílých severních nosorožců se začala pářit a v těchto dnech očekáváme zprávy, zda konečně došlo k zabřeznutí. Všechna zvířata žijí v podmínkách, do nichž se původně narodila, jsou šťastná a svobodná. Zásluhy naší zoo nikdo v Africe nezpochybňuje, doma bohužel ano.

Přebudování zoo

Za 16 let se v zoo podařilo mnohé, kromě zvětšení kolekce zvířat včetně obohacení o zajímavé druhy byla přestavěna téměř celá velmi zanedbaná klasická část včetně potřebné infrastruktury, poslední velký pavilon goril byl rekonstruován zásluhou evropské dotace a přestavbu se podařilo dokončit v rekordním termínu (za 6 měsíců!) a také za výrazně nižší prostředky, než byl rozpočet (místo předpokládaných 35 jen za 23 milionů korun!).

Nových staveb a investic se dočkalo i safari a zoo prodělala přerod na skutečné letní safari v roce 2011. Jako každá novinka si musel projít svými porodními bolestmi. První rok prověřil možnosti provozu a druhá sezona proběhla velmi úspěšně, neboť safari projelo 53 tisíc automobilů. Safari je stále více návštěvníky přijímáno jako báječná věc.

Jsem upřímně ráda, že se podařilo konečně uskutečnit v plném rozsahu myšlenku Ing. Josefa Vágnera z roku 1967 dokončit velký okruh safari a otevřít jej pro průjezd osobních vozů návštěvníkům. Při svých návštěvách afrických rezervací jsem dobře pochopila, jaký to byl záměr, umožnit našim občanům aspoň na chvíli zažít podobné vjemy jako v pravé africké přírodě. Ostatně ohlas jednoho letošního návštěvníka mluví za vše:

„Tak nějak jsem nenašel něco jako ´knihu přání a stížností´, a tak píši tento mail. Vaše safari i zoo jsme navštívili s vnukem a hlavně kvůli němu. Sami jsme byli asi 3x na safari v Africe, a tak jsme si nedovedli představit, že by safari v České republice mohlo být o něčem. Ale hluboce se omlouváme. Samozřejmě, Afrika to být nemůže, ale safari je nepředstavitelně krásné a každému, kdo se nemůže do Afriky vypravit, ho můžeme vřele doporučit. Bohužel to má jednu nevýhodu na safari a to i na vaše se chceme brzy vrátit. Ještě jednou velké díky za jak večerní, tak denní s vlastním autem absolvované safari."

Slova závěrem

Přeji krásné královédvorské zoo, aby přečkala obtížné období ekonomické krize stejně dobře, jako to bylo pod mým vedením, kraji, aby se úspěšně bránil štvavým kampaním, které byly prováděny z části z pomsty a závisti, ale většinou pro peníze a možnost tunelování zoo, a proto jsem přesvědčena, že budou pokračovat.

Vedla jsem zoo podle svého nejlepšího svědomí na úkor vlastního osobního života, přistupovala jsem k ní, jako by se jednalo o mou firmu. Přeju jí proto, aby můj nástupce byl stejně pozitivně šílený jako já a pokračoval v nekončící práci ku prospěchu zvířat, pracovníků zoo, jejích návštěvníků a celého kraje.