Zažité označení první, druhá a třetí zóna Krkonošského národního parku se stane minulostí. Ještě letos je nahradí čtyři nově definované zóny, které nebudou v přírodě nijak vyznačeny: přírodní zóna, zóna přírodě blízká, zóna soustředěné péče o přírodu a zóna kulturní krajiny. Národní park rovněž vymezí klidová území, která se dotknou návštěvníků a jejich pohybu na horách. "KRNAP nikdy nebyl ruským nebo kavkazským „zapovědnikem“, tedy rezervací se zcela uzavřeným vstupem. Návštěvník se buď zcela volně, nebo usměrněně po cestách dostal, když ne přímo do centra, tak alespoň blízko nejcennějším místům hor. Na tom se nic nezmění," říká Robin Böhnisch.

Proč vůbec dochází k nové zonaci a co je jejím smyslem?
V červnu 2017 vstoupila v platnost novela zákona o ochraně přírody a krajiny, která změnila dosavadní zonaci národních parků. Dosud číslované zóny, kombinující odstupňovaně podle přísnosti ochrany přírody regulace činností s pravidly péče o přírodu, se mění na zonaci managementovou, tedy popisující především dlouhodobé cíle a pravidla péče o přírodu v dané zóně. Regulace a pravidla pro činnosti v národním parku už neřeší zonace, ale pravidla napsaná přímo v zákoně - některá pro celé území národního parku (například zákaz používání zábavní pyrotechniky), jiná pouze pro území mimo zastavěné části obcí a zastavitelná území obcí (například létání s dronem). Správa KRNAP proto po více než roce intenzivní práce připravila návrh nové zonace, který po odborné stránce odsouhlasil její zřizovatel, tedy Ministerstvo životního prostředí. Nyní jsme ve fázi projednávání tohoto návrhu s místními obcemi a dalšími partnery.

Kdo spustil a navrhl novelu zákona o ochraně přírody a krajiny, kvůli které k zonaci dochází? Bylo nutné, aby došlo k této změně zákona?
Národně parkovou novelu připravilo a pustilo do legislativního procesu Ministerstvo životního prostředí. Bylo již dlouho žádoucí napravit nekomfortní stav, kdy například pro vznik národních parků byl vyžadován zákon, ale ve skutečnosti byly parky až na nejmladší České Švýcarsko vyhlášeny nařízením vlády. Správy parků v Krkonoších, na Šumavě a v Podyjí byly příspěvkovými organizacemi, ale Správa NP České Švýcarsko organizací rozpočtovou. Ale podstatnější asi je, že zákonem došlo k určitému sjednocení pravidel. Také oddělení zonace jako nástroje péče a vznik klidových území jako nástroje ochrany nejcitlivějších ekosystémů má svou logiku. Zda byla legislativní úprava nutná, je na posouzení každého, kdo se tím hlouběji zabývá. Bezpochyby se vyskytnou názory pro i proti. V případě Krkonoš jde o nepříliš významnou úpravu stavu, který bez větších problémů fungoval i teď, na Šumavu nebo do Podyjí třeba změna přinese větší klid.

Co říkáte na názory, že nová zonace a klidové území jdou proti cestovnímu ruchu s vidinou omezit ho?
Netuším, z čeho takové názory pramení. Nový režim částečně díky přechodným ustanovením zákona funguje už od června 2017 a úbytek turistů v Krkonoších jsem nezaznamenal. A velmi pochybuji, že si něčeho všimli návštěvníci nebo obyvatelé. Krkonoše se nevyhlášením klidového území například ve dříve v I. zóně zařazeném Dvorském lese nebo na Boberské stráni naopak turistům otevírají. My samozřejmě stále častěji zaznamenáváme také názory místních lidí, že rozvoj turistiky v Krkonoších už dávno překročil únosnou mez, ale problematika rozvoje krkonošských center musí být vyjasněna především tam prostřednictvím veřejné diskuse. Do místní politiky nám nepřísluší zasahovat.

Hodně kritizovaný je malý prostor, který existuje pro podání podnětů proti návrhu zonace. Je termín 15. března definitivní, stejně jako 8. dubna pro vypořádání připomínek? Lze to vůbec stihnout vyřešit všechny podněty, jichž nebude málo a nebudou zanedbatelné?
Zákon počítá s tím, že návrh nové zonace by měl být začít projednáván na úrovni ministerstev v červnu letošního roku, tedy dva roky od účinnosti novely. Jak zonaci, tak klidová území totiž vyhlašuje Ministerstvo životního prostředí, nikoliv Správa KRNAP. My máme od zřizovatele pro vyjednávání prostor do 8. dubna, kdy zasedne Rada KRNAP, ve které jsou zastoupeny obce, vědci, spolky, nebo významné podnikatelské subjekty. Protože jak ve středních, tak západních Krkonoších trvala jednání velmi krátce a podněty odtamtud jsme byli či budeme schopni vypořádat doufám k všestranné spokojenosti v řádu minut, je myslím obava z nedostatku času ve východních Krkonoších velmi přehnaná. Zůstávám přesvědčen o tom, že po podrobném vysvětlení návrhů zonace i návrhu vymezení klidových území najdeme, a už také nacházíme, na většině věcí shodu i s partnery národního parku na východě hor.

V čem jsou odlišné původní a nová zonace národního parku?
Jsou to vlastně dvě úplně odlišné věci, jen je spojuje stejné označení. Současná zonace směřovala spíše k návštěvníkovi a obyvateli hor. Zóny s sebou nesly například omezení pohybu (v I. zóně) a vymezovaly se podle stávající hodnoty a zranitelnosti území. Nová, tzv. managementová zonace, směřuje spíše ke správci daného území, tedy k správě národního parku a určuje, jak se v dané lokalitě chovat. Zóny se vymezují na základě odborného posouzení stavu ekosystémů (přirozené, částečně pozměněné, významně pozměněné) a dlouhodobého cíle jakého má být dosaženo (například samovolný vývoj, trvalá péče, přírodě blízké obhospodařování). Tedy nikoli podle naší libovůle či nějakou čárou od "zeleného stolu". Omezení pohybu osob není spojeno s novou zonací, ale s vymezením tzv. klidových území.

Jak byste pojmenoval vymezení klidových území? Co to přesně znamená?
Klidová území vznikla jako ochrana nejkřehčích ekosystémů a lokalit s výskytem nejohroženějších druhů, citlivých na nadměrný nebo neusměrněný pohyb lidí. Jde o místa, kde je pohyb osob omezen na vyznačené a vyhrazené cesty, stezky, cyklotrasy nebo běžkařské trasy. Zjednodušeně řečeno představují klidová území stejný režim, na jaký byli lidé zvyklí ve staré I. zóně.

Jak velké bude klidové území? Do kterých zón bude nejvíce zasahovat?
Klidové území je navrženo na rozloze 22,2 procenta území národního parku, pokrývá především plochu s výskytem arkto-alpínské tundry v nejvyšších polohách hor, mokřady, podmáčené rašelinné smrčiny apod. Je tedy skoro identické s plochou bývalé I. zóny, která zaujímala 19,2 procenta rozlohy KRNAP. Ta 3 procenta navíc pak představují především poslední místa v Krkonoších, kde se ještě vyskytuje a toká tetřívek, kterému chceme dopřát větší klid než dosud. Proto vzácně zasahují klidová území i do zóny přírodě blízké, výjimečně do zóny soustředěné péče o přírodu.

Kde bude nejvíce omezen pohyb návštěvníků hor, kam se vůbec nedostanou?
KRNAP nikdy nebyl ruským nebo kavkazským „zapovědnikem“, tedy rezervací se zcela uzavřeným vstupem. Návštěvník se buď zcela volně, nebo usměrněně po cestách dostal, když ne přímo do centra, tak alespoň blízko nejcennějším místům hor. Na tom se nic nezmění. Na hřebenech, v mokřadech, v podmáčených lesích a po tokaništích tetřívka se nadále bude chodit jen po vyznačených a vyhrazených cestách, jinde bude pohyb chodců volný.

Které lokality naopak budou nově přístupné?
Protože klidové území je určeno opravdu jen pro křehké ekosystémy, můžeme například otevřít některé lesy, dosud zařazené do I. zóny a lidem tak mimo cesty uzavřené. Příkladem může být Dvorský les na Rýchorách, který nově bude součástí zóny přírodní, ale vstup do něj umožníme i mimo cesty. Podobně je na tom Boberská stráň nad Žacléřem, nebo některé části lesů kolem Špindlerova Mlýna.

Proč nebudou čtyři nové zóny nijak vyznačené v přírodě?
Nové zóny není nutné vyznačovat v terénu, protože s sebou samy o sobě nenesou omezení vstupu a turistovi je tak jedno, v jaké zóně se právě nachází. Návštěvník při toulání po Krkonoších nově narazí až na pásové značení nebo tabuli s upozorněním, že se právě přiblížil hranici klidového území. Od té chvíle už by se měl držet jen cesty.

Jak bude vypadat zóna přírodě blízká?
Do přírodě blízké zóny navrhujeme v současné době zařadit především lesy, které jsou již dnes skoro v optimálnímu stavu co se týče stanovištně odpovídajícímu složení dřevin a které mají žádoucí věkovou a prostorovou strukturu. Budeme v nich mírně lesnicky zasahovat, můžeme podsazovat jedlí, listnáči, zakročit proti škůdcům. V horizontu 15 let a delším pak budeme posuzovat jejich možné zařazení do zóny přírodní. Neuvažujeme ale o tom, že bychom ve většině těchto lesů v budoucnu navrhovali zároveň klidová území, protože pohyb lidí v nich takto stabilizované lesy neohrožuje.

Zóna soustředěné péče o přírodu je největší, zahrnuje více než polovinu území národního parku. Proč je tak velká?
Velikost zóny soustředěné péče odpovídá historii Krkonoš a vlivu člověka na ně. Aktuálně navrhujeme vymezit ji na 57 procentech území parku. Člověk vytvořil v Krkonoších unikátní mozaiku biotopů, přičemž přímo na jeho činnosti byly a jsou závislé květnaté krkonošské louky a pastviny. Ty chceme, ba přímo musíme zachovat, proto je toto tzv. druhotné bezlesí zařazeno do zóny soustředěné péče. Jak jméno zóny napovídá, zde budeme pečovat. Do této zóny pak také zahrnujeme lesy, které nejsou v optimálním stavu. Jde třeba o stanovišti neodpovídající uměle založené smrčiny. V takových lesích budeme nadále lesnicky hospodařit s cílem je postupně převádět na lesy přírodě blízké.

Z jakého důvodu jsou do ní zařazeny i sjezdovky? Může to znamenat do budoucna problém pro provozovatele lyžařských areálů a jejich plány na propojování středisek?
Sjezdovky jsou do této zóny zařazeny vlastně hned ze dvou důvodů. Jednak abychom jejich vlastníkům či provozovatelům garantovali, že v tomto prostoru počítáme se zásahy spojenými s jejich udržováním a potom také kvůli tomu, že na řadě sjezdovek se vyvíjejí už zmiňované květnaté luční porosty, na jejichž udržení a zkvalitňování máme zájem i my. Při tvorbě zonace bylo nutné vycházet ze schválené územně plánovací dokumentace platné v červnu 2017, takže předjednané investice jsou v ní zahrnuty.

Zóna kulturní krajiny zabírá naopak marginální plochu národního parku, 0,5 procent. Proč vůbec vzniká? Jak se dotkne krkonošských obcí?
Zóna kulturní krajiny bohužel trochu mate svým jménem. K udržení kulturní krajiny, jak ji asi všichni všeobecně vnímáme, slouží především zóna soustředěné péče o přírodu. Zóna kulturní krajiny se v zákoně ocitla především kvůli parkům, na jejichž území se nacházejí obce celou svou rozlohou. V Krkonoších jsou to ale pouze Malá Úpa a Strážné. Tato zóna si neklade velké ambice, ani zde ale nesmějí být ohroženy základní cíle národního parku definované zákonem a dosažený stav přírodního prostředí by neměl být zhoršován. Vymezili jsme sem proto nejhustěji zastavěné části obcí a osad, rozsáhlé zpevněné plochy a intenzivně využívaná pole. Všude jinde máme my a doufám, že i většina samospráv, snahu zlepšovat kvalitu přírody i v prostředí lidských sídel a v jejich bezprostředním okolí prostřednictvím soustředěné péče.

Ovlivní nová zonace možnost houbaření a sbírání lesních plodů?
Nová zonace neomezuje houbaření ani sběr lesních plodů. Sbírat lesní plody pro vlastní potřebu umožňuje zákon o lesích. Lesy je přitom samozřejmě zakázáno poškozovat a narušovat lesní prostředí. Sběr hub a lesních plodů bude v národním parku omezen pouze v klidových územích tím, že v nich nebude možné stejně jako ve "staré" 1. zóně opouštět vyznačené cesty. Borůvky si tedy budou lidé v klidových územích moci natrhat jen na keřících podél cesty. Všude jinde bude sběr volný jako dosud. Prakticky vše tedy zůstává při starém. Pokud by se jako v minulosti objevily případy organizovaného drancování lesních plodů, bude nadále možné uzavřít před sběrači nejohroženější části přírody kdekoliv v parku. To se dělo v letech 2007 až 2017, vloni k tomuto opatření Správa KRNAP už přikročit nemusela.

Na jak dlouho bude platit nová zonace?
Zákon předpokládá, že po dohodě mezi Správou KRNAP a Radou KRNAP vyhlásí novou zonaci Ministerstvo životního prostředí svou vyhláškou na dobu 15 let. Ministerstvo životního prostředí vyhlásí po dohodě mezi Správou KRNAP a Radou KRNAP také klidová území. To se neděje vyhláškou jako v případě zonace, ale opatřením obecné povahy, které je správním aktem. Asi nejznámějším příkladem opatření obecné povahy je územní plán obce. Klidová území se tak budou moci měnit pružně, teoreticky i z roku na rok, po dohodě v Radě KRNAP.