Při pietním aktu k 72. výročí ukončení druhé světové války to připomněl trutnovský starosta Ivan Adamec. Podle něj ani ujištění zdejších nacistických pohlavárů o nedobytnosti místní obrany ze 7. května nepomohla. S blížící se frontou totiž německá vojska prchla. „Nacisté přísahali, že zůstanou s německým lidem do posledního okamžiku. Opak byl ale pravdou," řekl starosta při projevu na městském hřbitově.

Hned druhý den utekli z Trutnova přední nacisté, a také místní posádka wehrmachtu, když se dozvěděla, že se od Slezska nezadržitelně blíží Rudá armáda. Trutnovem ustupovaly i další demoralizovaní Němci. Prakticky tak nedošlo ke zbytečnému krveprolití. „Štěstím bylo, že v Trutnově v tu dobu již nebyla přítomna posádka příslušníků SS, kteří fanaticky bojovali až do posledních okamžiků druhé světové války," pronesl Adamec.

Navíc většina německých obyvatel Trutnova už měla války plné zuby. Nechtělo se jim bojovat. Příjezd Rudé armády nezbrzdily překážky ani zátarasy. 9. května 1945 po poledni Němci předali vedení města československým důstojníkům z Jilemnicka. V té době už ve městě existoval revoluční národní výbor sestavený místní českou menšinou a německými antifašisty.

Konec 2. světové války v Trutnově.Zdroj: archiv Muzea Podkrkonoší

Stále ale ještě Trutnovem projížděly kolony ustupujících německých vojáků. „Odpoledne 9. května dorazila do města zpráva, že se před Trutnovem objevily první motorizované jednotky Rudé armády. Představitelé národního výboru s československými vojenskými důstojníky se jim vydali vstříc a k památnému setkání došlo v Poříčí u Trutnova před objektem koncentračního tábora, který stával v místech pozdějšího závodu podniku Kara," uvedl starosta.

Na náměstí dorazili sovětští vojáci okolo páté odpoledne. Sovětskou armádu vítaly jen hloučky obyvatel. „Většina trutnovských občanů německé národnosti totiž hleděla do budoucnosti se strachem. Konec války naopak s radostí přivítali vězňové a váleční zajatci mnoha táborů různých typů zřízených během války v Trutnově a okolí," prohlásil Ivan Adamec.

Podplukovník ve výslužbě Josef Svoboda. Od roku 1944 sloužil jako obsluha minometu u 1. československého armádního sboru.
Vybaví se mi vzpomínky na padlé kamarády