Objekt se nachází v areálu bývalého černouhelného dolu Zdeněk Nejedlý mezi Malými Svatoňovicemi a Rtyní v Podkrkonoší. V privatizaci byl prodán soukromým vlastníkům k podnikatelské činnosti. Firma nabídne na začátku svého působení v obci 10 nových pracovních míst. Stroje na devulkanizaci pryže už má objednané, zpracovávat na nich bude 2,5 tisíce tun materiálu ročně.

Hala, kde bude výroba probíhat, je už několikátým rokem bez využití. Naposledy sloužila jako zázemí stavební společnosti, která tam měla mimo jiné dílny na opravy nákladních vozidel, stavebních strojů a zařízení.

Některým místním občanům ale umístění nové výrobní linky do Malých Svatoňovic vadí. Navíc se zlobí, že se o záměru společnosti patřící čínským vlastníkům dozvěděli pozdě, de facto až v situaci, kdy Saar Gummi už jen čeká na vydání stavebního povolení. Pavel Kejzlar kvůli tomu založil skupinu Nechceme Saar Gummi v Malých Svatoňovicích. Lidé dali najevo svoji nevoli při veřejném projednávání záměru. Vedení obce nicméně věří, že nový provoz výrobní haly Saar Gummi ovlivní život v obci spíše pozitivně.

„Už nemáme volné pozemky v Červeném Kostelci, hledali jsme proto volné prostory pro novou výrobní linku. Našli jsme je v Malých Svatoňovicích, kde budeme v pronájmu. Máme to blízko, 12 kilometrů, objekt vyhovuje velikostí i umístěním v průmyslové zóně,“ vysvětlil zástupce Saar Gummi Czech Martin Šmíd, globální ředitel pro vytlačování, který má projekt na starosti.

„Díky výsledkům měření jsme zjistili, že ovlivnění životního prostředí bude minimální. Provedli jsme třikrát měření emisí. Naším záměrem je vybudovat v areálu IDA recyklační linku. Půjde o moderní způsob ekologického zpracování odpadu, jak se dá pryž znovu vrátit do výroby. Likvidovat budeme 2,5 tisíce tun našich odpadů ročně,“ upřesnil.

„V první fázi dojde k nadrcení, roztřídění na kovové části. Poté bude následovat devulkanizace, pryž nakrájíme na pásky a dodáme zpět do továrny v Červeném Kostelci,“ popsal Šmíd budoucí výrobní proces.

Jsme postaveni před hotovou věc, zlobí se občané

„Myslím si, že tato firma nepatří na okraj Jestřebích hor, CHKO, nepatří do rodiště Karla Čapka Malých Svatoňovic a stejného názoru jsou i tři praktičtí lékaři z okolí,“ řekl Pavel Kejzlar, který založil facebookovou skupinu Nechceme Saar Gummi v Malých Svatoňovicích, a na veřejném projednávání nejčastěji vystupoval.

„Na celé věci mi od začátku vadí především neinformovanost občanů u tak závažné věci, jako je zakořenění firmy Saar Gummi v areálu IDA v naší obci. Jedná se o provoz linky, která prakticky v Evropě nikde není a občané si nemohou být jisti, jak moc bude zasahovat do jejich běžného života. Zaujalo mě výstižné vyjádření bývalé starostky paní Hylmarové. Ta na veřejném projednávání řekla, že jsme postaveni před hotovou věc, která nezazněla ani na minulém zastupitelstvu, a lidé to cítí jako podraz ze strany obce a firmy,“ konkretizoval připomínky.

„Reakce lidí mě překvapily. Čekal jsem, že lidé přijdou ze zvědavosti a ne pouze říkat, že všechno je špatné. Byla to zvláštní atmosféra. Přitom řada obyvatel Malých Svatoňovic v Saar Gummi pracuje,“ reagoval na průběh veřejného projednávání zástupce Saar Gummi Czech Martin Šmíd.

Obavy občanů se zástupcům firmy přesto nepodařilo rozptýlit, byť jim zdůraznili, že hodnoty emisí byly zkontrolované natřikrát a obcí projede pouze jeden kamion denně.

„Nevěřím, že se výroba nebude rozšiřovat. Občané k tomu nemají žádné záruky. Projekt je na jednu linku (drcení a zpracování při 300 stupních) a už nyní se otevřeně hovoří o druhé. Nevěřím ani tvrzení, že se nebude dovážet odpadní pryž z ostatních zemí, kde má Saar Gummi pobočky. V dnešní době je dražší uložení na skládku než to přeposlat jako vstupní materiál do Česka,“ dodal Pavel Kejzlar.

Areál bývalých dolů

Hala, kam Saar Gummi umístí výrobní linku, se nachází v průmyslovém areálu IDA. Ten se rozkládá na katastrálním území Malých Svatoňovic a Rtyně v Podkrkonoší. Jedná se o areál bývalého černouhelného dolu Zdeněk Nejedlý, který byl v privatizaci prodán soukromým vlastníkům k podnikatelské činnosti. Dnes tam působí několik firem, které se zabývají prodejem hutního materiálu, mícháním betonových směsí, výrobou oken, výrobou nábytku, zámečnickými pracemi, autodopravou či skladování.

Starosta Malých Svatoňovic Vladimír Provazník věří, že nový provoz výrobní haly Saar Gummi ovlivní život v obci pozitivně. „Podle dostupných informací by provoz nové výrobní linky v objektu, který se dlouhá léta v areálu nachází téměř bez využití, neměl významně ovlivnit kvalitu života obyvatel v blízkosti tohoto areálu a už vůbec ne v centru obce,“ řekl.

Nevyužívaný objekt má být zrekonstruován včetně úpravy okolí. Naposledy se v něm nacházelo zázemí stavební společnosti, která tam měla mimo jiné dílny na opravy nákladních vozidel, stavebních strojů a zařízení. Hala je však již několikátým rokem bez využití. „Silný investor může areálu velice prospět, protože náklady na údržbu veškeré infrastruktury a nemovitostí jsou velmi vysoké. Novým provozem vzniknou také nová pracovní místa, kterých je v obci nedostatek,“ uvedl starosta Malých Svatoňovic.

Čekají na stavební povolení

Společnost Saar Gummi počítá s rekonstrukcí objektu a zahájením výroby v příštím roce. „Momentálně probíhá stavební řízení, čekáme na stavební povolení. Chtěli bychom ho získat do konce roku, aby během ledna nabylo právní moci. Výrobní linky máme objednané, dodací lhůta je tři čtvrtě roku. Po jejich dodání spustíme zkušební provoz, pravděpodobně v srpnu-září, a změříme hodnoty emisí,“ nastínil plán firmy Martin Šmíd, globální ředitel pro vytlačování.

Vladimír Provazník zároveň reagoval na kritiku, že se lidé dozvěděli o záměru společnosti Saar Gummi pozdě. „Veškeré informace jsou zveřejňovány na úředních deskách dotčených úřadů. První informace k této záležitosti se objevila již v únoru tohoto roku, mimo jiné na úřední desce města Rtyně v Podkrkonoší. Na úřední desce obce Malé Svatoňovice se objevil první dokument z Ministerstva životního prostředí v červnu tohoto roku. Z reakce některých občanů je patrné, že úřední desky čte velmi málo lidí, což považuji za zásadní problém, protože spousta důležitých informací, je zveřejňováno veřejnými vyhláškami,“ uvedl starosta a dodal: „Abychom tomuto předešli v budoucnu, pracujeme nyní na propojení elektronické úřední desky s mobilní aplikací obce tak, aby již žádnému z občanů neunikla žádná nová informace.“