Čtrnáct měsíců trvající březost a pak porod během několika minut. Takovým způsobem přicházejí na svět malí nosorožci. "Rozmnožování nosorožců je složité, musí klapnout řada věcí. Je to práce na tři roky. Je proto velký úspěch, když se narodí. V chovu pokračujeme, spojujeme další samice a doufáme, že zabřeznou," uvedl Jiří Hrubý, který je rodákem ze Dvora Králové nad Labem a jako zoolog pracuje v safari parku devatenáct let.

Několik týdnů před porodem zoologové monitorují mateřské mléko. Podle jeho zabarvení jsou schopni odhadnout, kdy by mohl porod přijít. "V den porodu se mění chování samice. To bylo patrné i v případě matky Evy. V sedm večer se její chování změnilo a bylo jasné, že se něco děje. Taková změna chování trvá několik hodin. Samice chodí, lehá si, vstává. Ví, že porod přichází. Byla pod neustálým dohledem a ve 2.20 ráno se mládě narodilo," přiblížil porod zoolog safari parku.

"Hned po porodu matka není tak agresivní a nehlídá si tolik mládě. V té době, zhruba během dvou-tří minut, zkontrolujeme pohlaví, zvážíme mládě, aplikujeme čip, podesteleme box a pak jí ho vrátíme. Situaci následně monitorujeme přes kameru," pokračoval Jiří Hrubý. Ten pamatuje doby, kdy zoologové u zvířat přespávali a hlídali situaci před porodem. Dnes využívají kamerový systém.

Malý nosorožec se narodil zdravý. Do hodiny byl schopný se postavit, za dvě a půl hodiny se už napil mléka od mámy. "Všechno šlo přesně tak, jak to u nosorožců bývá," potěšilo zoologa.

Kyjev vážil po narození 33 kilo, po dvou týdnech má o dvacet víc. Vzrůstem patří k průměru dvorských nosorožčích mláďat. "To je standardní váha. Kyjev je teď plně závislý na mateřském mléce, které pije od matky. Během dvou měsíců začne dostávat stravu, kterou má matka. To znamená granule, ovoce, zeleninu, seno. Přesto hlavní složkou potravy zůstane mateřské mléko zhruba rok až rok a půl," nastínil menu malého nosorožce.

Matka Eva se podle něj o mládě vzorně stará. Pravidelně ho krmí, bez velkých problémů umožňuje ošetřovatelům i odběr mléka. To se může hodit v případě problémů s odchovy kdekoli jinde na světě. Mládě je čím dál více zvídavé. Než se však seznámí s výběhem, hodně se drží matky. Návštěvníci si zatím musí počkat, než Kyjeva uvidí. "Narodil se v zázemí pavilonu, který není z návštěvnického prostoru vidět. Výhledově zvíře přesuneme tak, aby ho lidé mohli pozorovat," slíbil zoolog.

Nový přírůstek je prvním po čtyřleté přestávce v rozmnožování, naplánované kvůli náročnému transportu dospívajících nosorožců do Rwandy v roce 2019.

Safari Park Dvůr Králové je nejvýznamnějším chovatelem nosorožců dvourohých mezi zoologickými zahradami na celém světě. Chov začal v roce 1971, kdy Josef Vágner dovezl zvířata z Afriky. Nyní žije ve Dvoře Králové nad Labem čtrnáct těchto nosorožců.

Zvířata s dvorskou krví nyní žijí v zoologických zahradách na celém světě. Devět nosorožců dvourohých se ze Dvora Králové nad Labem vrátilo do divočiny Rwandy a Tanzánie. Někteří se tam opakovaně množí. Klíčovou úlohu safari park sehrává i v záchraně nosorožců bílých severních.