To byla třída! Snowboardistka Eva Samková, rychlobruslařka Karolína Erbanová, biatlonistka Lucie Charvátová.

Trojice českých reprezentantek se potkala v jedné třídě vrchlabské ZŠ náměstí Míru. Samková s Erbanovou jsou v Pchjongčchangu, Charvátové uniklo místo v olympijské výpravě na poslední chvíli, když se nevešla do biatlonové nominace. Měly všestranný sportovní talent. Společně vyhrály například republikové finále v přespolním běhu nebo reprezentovaly školu ve florbale, kdy Erbanová sázela góly a Samková chytala v brance. Původně se ani jedna nevěnovala sportům, ve kterých dnes patří ke světové špičce. Samková začínala se sjezdovým lyžováním, Erbanová hrála hokej a dokonce měla možnost hrát extraligu za Slavii, Charvátová je několikanásobnou mistryní ČR v běhu na lyžích v mládežnických kategoriích. Na stejnou školu chodili také další účastníci letošní zimní olympiády, Michal Krčmář a Karolína Grohová.

PREMIANTKY TŘÍDY

Aleš Jordánek měl trojici Samková, Erbanová, Charvátová na druhém stupni jako třídní učitel. „Holky byly prostě dobrý a chytrý. Učení jim šlo, patřily k premiantkám,“ chválí je. „Eva Samková byla vždycky trhlá, to je dodneška, ale nebyl s ní žádný problém,“ říká. Jedničkářkou byla Charvátová, Samková končila osmou třídu ve Vrchlabí před přestupem na sportovní akademii do Špindlerova Mlýna s vyznamenáním. Dobře se učila také Erbanová. „Jezdily často na soustředění, učení si braly s sebou. Po návratu si musely vždycky všechno doplnit. Nebyl s nimi žádný výchovný a studijní problém,“ vzpomíná třídní učitel ze ZŠ náměstí Míru ve Vrchlabí.

Z TŘÍMETROVÉ ZÍDKY DO DVOUMETROVÉHO SNĚHU

Také tělocvikář Tomáš Kulhánek poznal svéráznou povahu snowboardové šampionky. „Byla velký živel, tělocvik si užívala,“ líčí. „Na odpolední tělocviky jsme chodili v zimním období na sjezdovky. Eva Samková chtěla jezdit fríčko, freestylové lyžování mimo sjezdovku, a pořád mluvila o tom, že pojede na zídku. Povolil jsem jí ho na závěr hodiny a jel se tam podívat. Bylo to přes les v Herlíkovicích, kde holky skákaly na lyžích z třímetrové zdi do dvoumetrové závěje. Už tenkrát dělaly takové vylomeniny,“ vypráví historku, ale dodává, že s budoucími olympioničkami nemusel řešit kázeňské průšvihy. „Nikdy to nepřekročilo mez, chování bylo v rámci pravidel.“ Tomáš Kulhánek označuje za jeden z klíčových faktorů pro vývoj úspěšných reprezentantek sportovní všestrannost. „Kromě pěti hodin tělocviku týdně měly rovněž volitelný předmět základy sportů, ve kterém se seznamovaly se všemi druhy sportů. Holky získaly široký základ a z něho dodnes čerpají,“ říká.

MÍSTO HOKEJE TRÉNINKY SE SÁBLÍKOVOU

Karolína Erbanová byla vynikající atletkou a hrála ve Vrchlabí hokej. „Hodně ji bavil, a proto ho hrála. Byla dokonce na trénincích v pražské Slavii a mohla hrát ženskou extraligu, ale v deváté třídě začala jezdit trénovat s Martinou Sáblíkovou. Petru Novákovi ji tehdy doporučil Aleš Suk. Pokud by se nezačala věnovat rychlobruslení, možná by dnes hrála hokej za ženský národní tým,“ tvrdí její bývalý tělocvikář.

DVANÁCT MEDAILÍ Z DĚTSKÉ OLYMPIÁDY

Vrchlabská základka často upozorňuje školáky, jaké měli slavné předchůdce. „Jejich úspěchy připomínáme jako motivaci pro současnou generaci dětí. Zároveň nás těší, že holky nikdy nezapomněly, kam chodily do školy. Hlásí se k nám,“ oceňuje Tomáš Kulhánek.

Na nedávné olympiádě dětí a mládeže měla škola, odkud vyšli Samková, Krčmář či Erbanová, šestnáct reprezentantů. Vybojovali dvanáct medailí. Antonín Hron a Matyáš Štregl dokonce každý dvě zlaté. Přesto si vrchlabský tělocvikář posteskne nad současným trendem. „Dětí, které sportují, je méně a méně. Po častějším sportování volá i Český olympijský výbor. Osmdesát procent dětí nesportuje, a to je špatně. Sportovní třídy nejsou podporované státem a je pouze na rozhodnutí školy, jestli jim dá prostor. Je skvělé, že ve Vrchlabí existují a děti mají možnost věnovat se pohybovým aktivitám,“ konstatuje.

Podaří se někomu ze současných školáků najít stopu, která ho také dovede k olympiádě?