Právě dokončuje repliku jednoho z nejvýznamnějších děl sochaře Emila Schwantnera Tanec smrti. Sousoší slavného autora bylo v Trutnově odhaleno 11. září 1932 k uctění památky 334 trutnovských občanů padlých v první světové válce. Dlouho se podle historiků nevědělo, kdy byl pomník zlikvidován. Podle nejčerstvějších informací ho v červenci 1942 roztavili nacisté.

PRO AUTORKU BYLA TVORBA OSOBNÍ VÝZVOU

Město Trutnov do sousoší, které opět ozdobí městský park, investuje zhruba milion korun. Na odhalení se lidé mohou těšit už brzy. Dojde k němu 9. září odpoledne v městském parku v rámci oslav Dnů evropského dědictví. „I když obecně nejsem zastáncem obnovy zničených pomníků, protože traumata doby a křivdy nelze napravit, Tanec smrti byl pro mě velkou výzvou,“ řekla pro Deník Paulina Skavova a zavzpomínala, jak postupně poznávala Schwantnerovy stopy, které v Podkrkonoší zanechal. „Vyrůstala jsem v Žacléři, moje první setkání s figurální sochou proběhlo na hřbitově, kam jsem chodívala jako malé dítě s jednou starší paní. Právě ona mi vyprávěla o osudech sudetských rodin. Schwantnerova díla mi pak nejvíce přiblížil bývalý ředitel Galerie města Trutnova Karel Shrbený,“ dodala sochařka.

Sochař Emil Schwantner se narodil se roku 1890 v Královci u Žacléře. První světovou válku prožil na frontě, po ní se usadil v Trutnově. Zde žil až do konce druhé světové války, po ní byl odsunut do Německa, kde roku 1956 zemřel. „Tanec smrti jsem musela nastudovat, vžít se do osobního příběhu autora, který nebyl vůbec jednoduchý. Při tvorbě sousoší jsem cítila určité zadostiučinění v otázce sudetských Němců, jejich osudů, včetně osudu samotného Schwantnera,“ svěřila se Paulina Skavova.

„Podkladem pro práci se mi staly nejen dochované fotografie, ale i malý model a autorovy ideové skici, které jsou dochované v Muzeu Podkrkonoší. Zatímco model přiblížil kompozici shora, poměřování z fotografií bylo exaktnější. Zaujala mě perfektní geometrie díla a třeba to, že všechny nohy vojáků na něm tančí v protisměru hodinových ručiček. Studovala jsem i nástěnné alegorie Tance smrti na Kuksu, včetně rytin Michaela Heinricha Rentze. Smrt si přijde pro každého. Ať je chudý nebo bohatý. Zatančí si s každým, nikoho nevynechá,“ dodala autorka.

RUKU V RUCE S UMĚLECKOU SLÉVÁRNOU

Sousoší tvoří společně s uměleckými slévači z HVH Horní Kalná. „Trochu jsme bojovali s časem, protože původní termín byl konec října. Ale zástupci města nás poprosili, jestli by se nedalo vše stihnout do oslav Dnů evropského dědictví. Zvládli jsme to. Teď nás čeká už jen cizelování a vytvoření patiny,“ uvedl Pavel Horák z umělecké slévárny. Sochařka Paulina Skavova s ní dlouhodobě spolupracuje.

„V Horní Kalné jsou všichni už takovou mojí rodinou. Svou první bustu profesora Zdeňka Víta, která je umístěna na trutnovském gymnáziu, jsem se slévači tvořila už před dvaceti lety,“ vzpomněla autorka. Stejně jako pekař bude péct rohlíky pro obyvatele svého města, je asi svým způsobem přirozené, když trutnovská sochařka tvoří díla pro region, ve kterém vyrůstala. „Trutnov jsem už docela počmárala,“ uzavřela s úsměvem Paulina Skavova, která tvořila například Rýbrcoula na kruhovém objezdu, draky u Autostylu, sošku draka v Dračí uličce nebo permoníky na kašně Krakonošova náměstí. Město Trutnov sochám přeje, což je podle autorky velké štěstí.

Schwantnerův Tanec smrti, který roztavili nacisté, se vrátí do trutnovského parku